Jaký druh strážce zákona potřebuje dnešní společnost? Harryho Callahana, Franka Serpica, Bullitta či Billa Costigana? Snad nám tento výběr kriminálek napoví.
Skrytá identita
(r. Martin Scorsese USA / Hong Kong 2006)
V tomto kriminálním dramatu, které je volným remakem slavné hongkongské trilogie Volavka, potřetí za sebou spojil své síly Martin Scorsese s hercem Leonardem DiCapriem. Výsledkem byl zisk čtyř Oscarů, včetně těch za nejlepší film, režii, střih a scénář.
Příběh o boji policie s organizovaným zločinem je zasazen do jižního Bostonu. Massachusettská státní policie se rozhodne pověřit nastupujícího policistu Billa Costigana (Lenardo DiCaprio) úkolem infiltrovat strukturu irského gangu mafiána Franka Costelly (Jack Nicholson). Stejný nápad má i protistrana, která do policejní jednotky vyšle Costellova chráněnce Colina Sullivana (Matt Damon), bývalého absolventa stejné policejní školy, kam chodil i Bill.
Přes počáteční nedůvěru svých šéfů se mladíci dostávají ve svých tajných identitách do čím dál významnějších pozic. Až si organizace, po několika zpackaných akcích, uvědomí, že kryjí ve svých řadách špeha. Časem rovněž vyjde najevo, že je zde ještě třetí hráč, který hraje na obě strany.
Mladíkům, které spojuje nejen věk a odhodlané nasazení, ale i láska ke stejné ženě, policejní psycholožce Madolyn (Vera Farmiga), začne jít o život. Jejich existence, tajné poslání i identita je vystavena ohrožení z nepřátelských stran a oba musí vyvinout maximální úsilí, aby neprozrazením své mise zachránili nejen svůj život, ale i kariérní postup. Symbolický souboj na dálku ve schopnosti sehnat co nejlepší informace se v závěru mění na krvavý souboj muže proti muži.
Scorsese rozehrává drama, v němž každý z agentů záměnou identity v sobě přijímá kus protivníkova světa, který nejen sdílí, ale jemuž i částečně podléhá. To se přihodí i oběma policejním absolventům, kteří se pod tíhou úkolů, které jsou na ně z obou stran kladeny, vnitřně hroutí.
Scorsese buduje svůj příběh pečlivě a se smyslem pro detail. Za pomoci střihu a kamery dokáže navodit velmi tísnivou a nervní atmosféru, kterou podporuje jednoduchý hudební motiv skladatele Howarda Shorea, navozující pocit neodvratné osudovosti věcí příštích. Snad jen závěr tohoto příběhu věrnosti a zrady, i netušené korupce v řadách policie i zločinu, působí trochu překombinovaně.
Zodiac
(r. David Fincher, USA 2007)
Skutečnými událostmi se inspiroval i režisér David Fincher ve svém šestém celovečerním počinu, který trochu neprávem leží ve stínu jeho mnohem známějšího opusu o horečnatém pátrání po sériovém vrahovi Sedm. Oproti jeho thrillerovému ladění nabízí v Zodiacovi mnohem důmyslnější a detailnější hru s žánrem kriminálního dramatu a jeho pravidly.
Vychází při tom z reportážních knih karikaturisty deníku San Francisco Chronicle Roberta Graysmithe Zodiac a Zodiac Unmasked, z nichž první z nich z roku 1986 se stala bestsellerem.
Tvůrci snímku se při rekonstrukci případu o nikdy neodhaleném sériovém vrahovi, který svými činy od konce šedesátých let děsil slunný jihozápad Ameriky, opírají o Graysmithovu teorii, že vrahem byl jeden z podezřelých, který se objevil v průběhu vyšetřování.
Právě Robert Graysmith (Jake Gyllenhaal), spolu s jeho redakčním kolegou Paulem Averym (Robert Downey, Jr.) a detektivem Davidem Toschim (Mark Ruffalo) je jedním z trojice mužů, pro něž se odhalení Zodiaca stane věcí jejich osobní i profesní prestiže.
Režisér ukazuje jejich rozdílné charaktery, motivace i přístupy k vyšetřování (analytický policejní, reportérský), které se napříč čtyřmi desítkami let snaží tento případ, plný matoucích stop, rozplést. A ukazuje, kam až je jejich zápal dovedl. Na jedné straně apatie a zmar, na té druhé čím dál větší posedlost.
Fincher buduje hutnou atmosféru, plnou nejistoty a strachu, kdy se psychopatický vrah znovu ozve. Až hitchcockovsky dávkuje napětí, ale při inscenaci „zodiacovských“ mordů se vyhýbá explicitnímu násilí. Vžívá se více do pozice oběti, překvapené šokující a neodůvodnitelnou násilností (scéna milenecké dvojice u jezera), což má o to mrazivější dopad na vnímatele.
Detektiva Davea Toschiho pojímá mnohem realističtěji než jeho předchůdci ve filmech Bullittův případ a Drsný Harry, ale jinak plně navazuje na linii snímků ze sedmdesátých let, která přály právě nekompromisním hrdinům, jdoucím i za cenu ztráty prestiže či soukromí do předem prohraných soubojů.
Zodiacovskými vraždami se inspirovalo mnoho filmů, od Drsného Harryho přes Krvavé léto v New Yorku Spikea Leeho, ale až Fincherovi se podařilo podat komplexní a realistický pohled na tento mýtus.
Gone, Baby, Gone
(r. Ben Affleck, USA 2007)
Oscarový scenárista (Dobrý Will Hunting) a nepříliš dobrý herec ve svém režijním debutu přesvědčuje, že za kamerou mu to jde mnohem lépe než před ní. V kriminálním příběhu, zaobírajícím se ožehavým tématem pohřešovaných dětí.
Ben Affleck nás zavádí nás do míst, kde sám vyrůstal. Chudinskou dělnickou čtvrť Bostonu Dorchester, plnou pasáků, prostitutek, narkomanů a drogových dealerů, má dokonale osahanou a dovede její tep přenést do strhujících obrazů.
V sousedské pospolitosti, kde si všichni vidí tak trochu do talíře, způsobí šok zpráva o zmizení čtyřleté holčičky Amandy, jež je dcerou feťačky (Amy Ryan), která více než zodpovědností vyniká náchylností k vymetání barů. Poté, co policie i po několikadenním pátrání není schopna objevit žádnou stopu, propukne hysterie, přiživovaná senzacechtivými médii. Teta holčičky se s žádostí o pomoc obrací na dvojici soukromých detektivů (Casey Affleck, Michelle Monaghan), kteří jsou shodou okolností i partnery v osobním životě.
Jejich důvěrná znalost terénu, neoficiální kontakty na podsvětí a zákulisní hry pomůžou v pátrání ostříleným veteránům policejní práce (Morgan Freeman, Ed Harris) a způsobí, že v polovině snímku se zdá, že je případ vyřešen. Nebyla by to ale správná detektivka, kdyby bylo řešení tak jednoduché a tak se vyšetřování přesouvá do mnohem niternější roviny, která jeho protagonistům řekne hodně především o nich samotných.
Oproti žánrově i tematicky spřízněné Eastwodově Tajemné řece, jíž herecký a režisérský klasik upozornil na autora předlohy Dennise Lehanea, působí Affleckovo sociální krimidrama ještě vybroušenějším, celistvějším a emocionálně působivějším dojmem. Opět dochází k relativizaci dobra a zla a nastolení otázky, jestli můžeme brát zákon jako něco, co nám tyto dvě věci jasně definuje a zda zákon opravdu stojí nad svědomím?
Ben Affleck se projevuje jako zdatný vypravěč a svou střídmou a jistou režií, která na sebe nestrhává pozornost, se velmi podobá již zmíněnému Clintu Eastwoodovi. Atmosféru stupňuje pomalu, umně buduje napětí a překvapuje nás stále novými zvraty, jež nás nutí průběžně přehodnocovat vyznění a motivovanost předchozích scén.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách