Mustang
r. Deniz Gamze Ergüven, Francie, 2015
Pět sester, Lale (Günes Sensoy), Nur (Doga Zeynep Doguslu), Ece (Elit Iscan), Selma (Tugba Sunguroglu) a Sonay (Ilayda Akdogan), žijících na venkově severního Turecka, je spojeno jako prsty jedné ruky. Jednoho slunečného dne na počátku léta se sestry při návratu ze školy pustí u jezera do nevinné hry se zdejšími chlapci. Ve vodě jim sedí na ramenou a vzájemně se shazují do vody.
Avšak to, co je pro ně bezelstná hra, je pro jejich tradičně smýšlející babičku (Nihal G. Koldas) a strýčka Erola (Ayberk Pekcan) nepřípustný a imorální skandál, který nevhodně odhaluje jejich bující sexualitu. Rodný dům se pro dívky okamžitě mění ve vězení s mřížemi, kde jsou sestry izolovány od okolního života.
Školu nahrazují kurzy domácích prací, kde se učí šít, vařit, uklízet. Moderní západní šaty jsou jim sebrány a musí nosit neforemné jednotvárné oblečení. Dívky jsou vychovávány ke správným mravům a jsou vedeny k tomu, aby ctili tradiční roli ženy v muslimské společnosti. Z jejich domu se tak stává „továrna na výrobu manželek“, jak ironicky konstatují.
Nejstarší dvě sestry, Sonay a Else, se tomuto tlaku podvolují a na předem dohodnuté sňatky přistoupí. Prostřední sestra Ece pod tlakem spáchá sebevražda. Nejmladší sestra a vypravěčka příběhu Lale pak s poslední zbylou a neprovdanou sestrou Nur najde odvahu ke vzpouře proti zavedeným pravidlům bigotní společnosti.
Za pomocí mladíka z města, řidiče kamionu Yasina (Burak Yiğit), za dramatických okolností uprchnou z domu do Istanbulu, kde potkávají svou někdejší učitelku z vesnice, která je vedla k nezávislému a kritickému myšlení. Požádají zde o přístřeší v organizaci, zvané Big Sister, jež se specializuje na pomoc mladým ženám, prchajícím z takovýchto uzurpátorských poměrů.
Režisérka Deniz Gamze Ergüven (1978) se narodila v turecké Ankaře, nicméně značnou část svého dospívání strávila v USA a také ve Francii, kde absolvovala prestižní filmovou školu La Fémis. V posledních letech připravovala svůj celovečerní debut o nechvalně proslulých nepokojích v Los Angeles po agresivním policejním zásahu v roce 1992. Přípravu filmu však odložila kvůli natáčení snímku Mustang (2015).
Ten měl premiéru v sekci Quinzaine des Réalisateurs během loňského ročníku festivalu v Cannes. Od té doby posbíral množství cen a nominací. Na Evropských filmových cenách mu porota FIPRESCI udělila cenu pro objev roku a probojoval se do nejužší nominace v kategorii nejlepší zahraniční film jak na Zlatých glóbech, tak na Oscarech.
Režisérka ve filmu, k němuž složil hudbu stálý spolupracovník Nicka Cavea Warren Ellis, zúročila svou vlastní zkušenost. Jde o neobyčejně citlivý a empatický vhled do světa dospívajících dívek, jejichž touha po svobodném sebeurčení je konfrontována se silně autoritativními a tradicionalistickými představami jejich opatrovníků.
Vyprávění má zpočátku rozverný a vtipný ráz, postupně ale situace houstne a ústí až do thrillerového finále. Patriarchální rodina je ukázána jako incestní vězení, proti němuž stojí dívčí semknutost a vzájemnost.