Mladý Frankenstein, Zoolander, Johnny English, Princ a pruďas nebo Apokalypsa v Hollywoodu. Druhá várka filmových parodií a žánrových variací je zde.
Princ a pruďas
r. David Gordon Green, USA 2011
Bylo nebylo jedno království. A v něm dva bratři. Princ Slavomír (James Franco) a Honimír (Danny R. McBride). Zatímco Slavomír je chrabrým hrdinou, zoceleným množstvím bitev, který po svém otci jednou převezme vladařské žezlo, jeho zbabělý bratr Honimír se nejradši ve svém pokoji věnuje zahálce, konzumaci marihuany a masturbaci.
Dva rozdílní bratři, z nichž jeden je udatný a pohledný válečník a druhý zakomplexovaný budižkničemu. Zlý únosce a kráska v nesnázích. Návštěva věštce, zrada družiny a pátrání po magickém meči. Akční finále v černokněžníkově sídle. Snůška všech možných i nemožných klišé pohádkového a hrdinského fantasy žánru, z níž ale přesto nemáme dojem, že bychom sledovali jen sled uměle poslepovaných skečů bez jednotné vyprávěcí linky.
Děj má svou vnitřní logiku a funguje i ve vypjatých momentech, nejen těch komických. Princ a pruďas totiž není proti všem očekáváním jen další prvoplánovou fekálně - genitální řachandou z rodu šílenejch bijáků. Nejde ale ani o čistou crazy komedii typu Bláznivá střela nebo Žhavé výstřely.
Mnohem blíž má k takovým počinům jako jsou Galaxy Quest, Tropická bouře nebo Soumrak mrtvých. Tedy snímkům, které nestojí na doslovných citacích konkrétních scén, přetransformovaných do co nejabsurdnější roviny, ale na komplexní hře s žánrovými pravidly, které jsou převraceny a parafrázovány tak zručně, až se dostavuje u výsledného díla pocit nové kvality a svěžesti.
Podobně jako zmíněné filmy, které díky svému vizuálnímu looku působí jako rovnocenní stoupenci sci-fi, válečného nebo zombie žánru a ne jako jejich lacině vyhlížející parodie, i Princ a pruďas vypadá jako neošizená heroická fantasy z půli osmdesátých let. Tedy zlatého věku žánru, kdy se po plátnech kin proháněl Barbar Conan, Pán šelem, Highlander nebo Perseus v Souboji titánů.
Přes velmi slušnou výpravu, velkorysé dekorace, kvalitní triky, kostýmy a dějové motivy, z nichž vám stydne krev v žilách (arénový souboj s vícehlavou saní), ale tvůrci nezapomínají, že jejich prvotním záměrem je diváka bavit.
A servírují humor nekorektní, pubertální, obhroublý. Většina slovních i situačních narážek se dotýká tématu pohlavních orgánů nebo sexu obecně, menší část záliby v požívání omamných látek, čímž režisér David Gordon Green odkazuje ke své předchozí komedii Travička zelená.
Některé gagy sexistického ražení jsou opravdu zdařilé, jako ten s moudrým věštcem, který mluví a vypadá jak Yoda z Hvězdných válek. Z vizionářského čaroděje se vyklube pedofilní stařík, který v mládí zneužíval Slavomíra a i nyní se dožaduje za poskytnuté rady všímavé pozornosti vůči jeho přirození.
Jinde se na pilu tlačí trochu víc. Příkladem budiž nedobrovolné zasvěcení jednoho z dobrodruhů, kterému je podroben ze strany nadrženého Minotaura. A tím homosexuální vtípky zdaleka nekončí. Z udatného reka z princovy družiny se vyklube gay, jehož náklonnost k pánovi je motivována určitě jinými pohnutkami než bezmeznou rytířskou oddaností.
Princ a pruďas funguje v obou rovinách. Jak v té žánrové, plné krvavých šermířských soubojů, magie a mytických bytostí, tak v té žánr podkopávající nebo odlehčující jeho patos, plné fuck(ování) a infantilních sexuálních dvojsmyslů.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách