AVmania.e15.cz

Výchozí bod: recenze filmu

Disputaci na téma střet víry a vědeckého poznání pojal Mike Cahill ve svém druhém celovečerním filmu citlivě, přirozeně, vizuálně opojně a romanticky.

Mladý vědec Ian Gray (Michael Pitt) dokončuje doktorát z molekulární biologie a pracuje na výzkumu lidského oka, jímž je fascinován. Proto si pořizuje detailní fotografie očí, jež pak ukládá do své sbírky. Lidské oko si zvolil i jako prostředek, za pomocí něhož se dají vyvrátit všechny ty teorie o božské podstatě světa a oku jako bráně do lidské duše.

Oční duhovka je totiž dle vědecké teorie jedinečným znakem každého člověka. Je nezaměnitelná a nepřenositelná, stejně jako otisk prstu. Existují systémy, které umí pomocí dvanáctimístných kódů rozpoznávat tuto jedinečnost a využívají se při identifikaci jednotlivých osob. Na letištích, v porodnicích.

Přitažlivá odlišnost

Ian je přísně racionální typ, který věří jen v hmatatelné a empirické důkazy a odmítá vše nadpřirozené, spirituální či přesahující naše smyslové vnímání. Aby ukázal, jak to s evolucí zrakového orgánu je, rozhodne se ze slepé žížaly vytvořit umělou evolucí živočicha vidícího.

Mladý molekulární biolog je výzkumem zcela pohlcen. Až do chvíle, než se na mejdanu seznámí s dívkou jménem Sofi (Astrid Bergès-Frisbey), na níž ho zaujmou právě její krásné a tajemné oči. Protože tvář má schovanou pod maskou.

3033231-poster-p-1-i-origins-video-600x337.jpg  
 

Zamilují se do sebe s vášní stejně intenzivní, jež provázela jejich první milování na večírku. A postupně zjišťují, že jsou přesně ty dvě odlišné poloviny, které do sebe dokonale zapadají a jež se vzájemně přitahují. Ona je tajemná, empatická, spontánní, divoká, věřící v záležitosti mezi nebem a zemí. On je skeptický, racionální, váhavý, pragmatický. Zkrátka její přesný opak.

Věda versus víra

Svou lásku chtějí spontánně stvrdit manželským slibem, ale kvůli úředním předpisům jim to není umožněno. Až za 24 hodin, které ale poznamená obrovská tragédie. Odehraje se výtahu, v němž oba jedou. Po ní děj přeskočí o sedm let dopředu, kdy je z Iana už vážený vědec, který je ženatý s tehdejší vědeckou stážistkou a nyní kolegyní a manželkou Karen (Brit Marling).

Právě s ní učiní po docílení zrakového vnímání u slepého živočicha další objev, který zamává jeho neotřesitelnou vírou v logiku, fakta a vědu. Potvrdit či vyvrátit své domněnky se musí vypravit až do Indie. Tedy země, která je všem reinkarnačním filozofiím zasvěcena. Zjistí zde, že oko je skutečně brána do duše? A uzavře se tu katarzí tragédie, již zažil?

Osudová romance i spirituální meditace

V osobách milenců, jež rozdělí smrtelná tragédie, je zosobněno hlavní a velké téma vyprávění, jímž je střet světa materialisticko-empirického s tím duchovním a spirituálním. Chování Iana a Sofi k sobě navzájem ukazuje, jak k tomuto v podstatě neřešitelnému problému přistupovat. S úctou k přesvědčení toho druhého, jemuž není třeba něco vnucovat, ale naopak ho respektovat. Protože jen tak se dva lidé (názory) mohou navzájem obohatit.

image-cb918dbb-026d-4a63-a56d-0be56e68be51.jpg

Ve druhé půli dvouhodinového vyprávění je Ian postaven před objev možné existence dvou lidí s identickou barvou a strukturou oční duhovky. V tomto momentě se melancholická a emocionálně velmi působivá osudová romance překlápí do existenciálního diskurzu o spiritualismu, reinkarnaci a posmrtném životě.

Filmové disputace na téma vědecké poznání kontra víra či přírodní zákony versus ty božské to mají vždy těžké. Jako dobrý příklad může posloužit Aronofského Fontána, kterou jedni vřele přijímají (patřím k nim i já) a druzí jí dávají nálepku New age kýče.

Výchozí bod zřejmě potká v diváckém přijetí podobně nejednoznačný osud. Protože víc otázek klade a méně jasných rozhřešení dává. A protože náhody (číslovka 11, hrající důležitou roli při seznámení se Sofi) a paralely využívá k tomu, abychom Ianův přerod vnímali jako přirozený.

Reinkarnační výklad

Scénář režiséra Mikea Cahilla se nesnaží zpochybnit fakt, že oční duhovka je stejně jako otisk prstu jedinečná. Ale zároveň ukazuje, že vědecký výzkum občas narazí na jevy, jež nejdou vysvětlit racionálně. Iana musí potkat obrovská ztráta, aby se změnil jeho pohled na svět a on začal akceptovat i jiné výklady světa než ty, o jejichž jednoznačnosti byl dosud přesvědčen.

image-4c59e2c5-4def-4903-a7ef-54900979ab62.jpg

Velkou výhodou režisérova přístupu je, že téma střetu víry a vědeckého poznání podává skrze rozpravy postav. Tyto disputace přirozeně včleňuje do příběhu a ony z něj nějak násilně nebo plakátově netrčí. Divák je na závěrečnou pointu připravován postupně a snáze ji tak přijme za svou.

Indické děvčátko, jež má strach z hotelového výtahu a stejnou skvrnu na oční duhovce jako měla Sofi, není přímým důkazem reinkarnace, ale tím možným nebo pravděpodobným. Závěrečná potitulková scéna s koláží očí známých osobností pak převtělovací tezi filmu nadbíhá ještě o něco zřetelněji.

Režisér velká témata ustál

Pětatřicetiletý americký režisér Mike Cahill, jenž letos s jeho druhým celovečerním filmem Výchozí bod slavnostně otevíral karlovarský festival, v něm ukazuje, že od toho předchozího Jiná země (2011) jako autorský tvůrce výrazně dozrál.

Ve Výchozím bodu mnohem lépe rozvinul myšlenky a témata (duchovní spojení, lidská identita, klonování), jež načrtl v Jiné zemi, s níž mu scenáristicky pomáhala herečka Brit Marling. Představitelka racionální Karen, s níž Ian uzavře manželství z rozumu. Právě ona díky svému vědeckému mozku ponoukne Iana, aby se vydal do Indie a uzavřel tak v sobě kapitolu se Sofi. Protože jedině tak má jejich společný život naději do budoucna.

image-68ad9c50-d036-407e-92a4-533702ccd817.jpg

Krásná modelka Sofi v podání španělské herečky Astrid Bergès-Frisbey pak Ianovi naznačuje, že člověk se nemá stavět na roveň Boha a přicházet jen s jedním výkladem světa. Vědcovo prozření a pokornější a otevřenější přístup k věcem, jež nás přesahují, to je její trvalý odkaz jejich vztahu.

Opojná audiovizuální složka

Mikeu Cahillovi se podařilo na lékárnických vahách vybalancovat směs patosu, citlivosti, lyriky, racionální vědeckosti i filozofického operování v teritoriu velkých idejí. Pomáhá mu v tom kamera Markuse Förderera (Výheň), která má opojný nádech, stejně jako hudba. Režisér skrze audiovizuální formu dává najevo, že máme před sebou ušlechtilé, nikoliv přešlechtěné atmosférické vyprávění, ukazující v praxi jak vypadá sbližování indie filmu s tím mainstreamovým.

Některé mouchy typu až příliš překotného dějového posunu o sedm let, který nám neumožňuje si plně vychutnat Ianův žal, mohl režisér lépe vychytat. Celkově máme ale před sebou velmi působivé vyprávění, které k tématu konfrontace či symbiózy vědy a víry přistupuje otevřeně a nedogmaticky. Uhrančivá audiovizuální složka filmu divácký zážitek pak ještě o něco umocňuje.

Výchozí bod

  • Žánr: vědecko-fantastická romance
  • Původní název: I Origins
  • www.ioriginsmovie.com
  • USA 2014
  • Scénář: Mike Cahill
  • Režie: Mike Cahill
  • Hrají: Michael Pitt, Brit Marling, Astrid Berges-Frisbey, Archie Panjabi, Charles W. Gray, Cara Seymour, William Mapother, Steven Yeun, Rhonda Ayers
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 25. 09. 2014

Výchozí bod
Film 8

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Od Sedmi samurajů k Sedmi statečným aneb zrození legendy

Od Sedmi samurajů k Sedmi statečným aneb zrození legendy

Vzájemné ovlivňování westernového a samurajského žánru nejen v ikonických dílech Akiry Kurosawy a Johna Sturgese, ale i v širším popkulturním rámci.

Sedm statečných: recenze filmu

Sedm statečných: recenze filmu

Antoine Fuqua remake westernové klasiky ochudil o etický přesah, vyvěrající z potýkání ochránců s chráněnými. Zůstala mu přímočará westernová střílečka s modernějším typem padoucha.

100 nejlepších filmů 21. století podle BBC

100 nejlepších filmů 21. století podle BBC

Který z filmů 21. století má šanci postavit se po bok nesmrtelným klasikám? Mulholland Drive, Stvořeni pro lásku, Až na krev, Cesta do fantazie? Nejen podle žebříčku BBC, ale i podle vás?

Zrození draka, Pasažéři – první trailery na očekávané filmy

Zrození draka, Pasažéři – první trailery na očekávané filmy

Neon Demon: recenze filmu

Neon Demon: recenze filmu

Fashion horor, alegorie i hypnotická a krvavě stylizovaná neonová jízda zkaženým Los Angeles, kde se pro krásu a dokonalost ve světě topmodelek zabíjí.

Underworld: Krvavé války – první trailer na očekávaný akční horor

Underworld: Krvavé války – první trailer na očekávaný akční horor

Sully: Zázrak na řece Hudson – recenze filmu

Sully: Zázrak na řece Hudson – recenze filmu

Clint Eastwood má k ruce kvalitní ingredience. Skutečný příběh, jeho hlavní aktéra, oblíbenou knižní předlohu i Toma Hankse, který to neokázalé charakterní hrdinství umí skvěle prodat.

Obr Dobr: recenze filmu

Obr Dobr: recenze filmu

Steven Spielberg a jeho britský výlet do země obrů, který se opírá o knižní předlohu Roalda Dahla a dickensovskou tradici vyprávění.