Nová generace Vsoniců byla ohlášena již loni na podzim, ovšem až na konci letošního června se konečně začal prodávat první run Vsonic VDS3S. Mě se podařilo ukořistit jeden z prvních dostupných párů na LendMeUrEars. Mám je doma už nějaký týden, prošly si zahořením a teď jsem se dostal k pořádnému porovnání a sepsání krátké recenze.
DSCF8399 by Franta Bína, on Flickr
Od nových modelů VSD3 a 3S se očekávalo mnohé, především CEO Vsonicu na Weibu nešetřil chválou. Padala prohlášení, jak jsou nové Vsonicy laděné podle Westone 4 a jak budou špunty za tisícovku konkurovat modelů za 8 tisíc Kč. Rovnou vám řeknu, že to jsou jen řeči, k Westonům se ani nepřiblížily a i když jsou na svou cenu skvělé, tak vysoko nedosáhnou.
Poznámka: VSD3 a VSD3S by se měly dle výrobce lišit pouze v množství basu, zatím jsem žádné přímé porovnání od uživatelů nenašel. Od sebe se dají poznat pouze podle nálepky na krabičce a písmena S na pravém sluchátku VSD3S
DSCF8408 by Franta Bína, on Flickr
Balení
Krabička se nese v podobném designu jako předchozí modely, ovšem tentokrát působí ještě profesionálněji a v regálech už bez problému může vyset vedle velkých západních značek.
Příslušenství ovšem není nijak bohaté, pryč jsou časy VC02. U VSD3 dostaneme pouze pytlíček, klipy za uši a nástavce v sestavě 1x pěnové, 1x dvojité a klasické silikonové ve 3 velikostech.
DSCF8422 by Franta Bína, on Flickr
Konstrukce
Tělo VSD3 není podobné žádným předchozím Vsonicům, vzhled se inspiroval spíše u Shure. I velikostí má blíže spíš k takovým SE535, myslím, že se jedná o největší Vsonicy. Provedení působí na svou cenu dobře, jediným nedostatkem je ošklivé provedení větracího otvoru.
Už na prvních fotkách zaujal design s kupou hran, mezi ineary dost neobvyklé. Osobně se mi to moc nelíbí, stylem to působí jak něco od Beats či Monsteru(které mají podobná fullsize sluchátka) a v reálu to nepůsobí nijak pěkně. Vnitřní strana je naštěstí pěkně zaoblená kvůli pohodlnému usazení.
DSCF8400 by Franta Bína, on Flickr
Moje jsou v černém provedení a působí dost nudně, doporučuji si raději sehnat červené či modré
Sluchátka jsou průhledná, bohužel moje černé jsou dost tmavé a moc vidět není. Lze si prohlédnout měnič ze předu a částečně i zezadu a k tomu nějakou kabeláž. Nevím jak jsou na tom jiné barvy.
Diskutabilní je výměnný kabel. Náhradní kabely nejsou prozatím dostupné a jejich cena bude muset být dost nízká, aby se vyplatil jejich nákup u sluchátek za tisícovku. Další věcí je i spolehlivost konektoru, zde je použit coaxiální MMCX, ovšem odlišný než konkurence ze Shure, Westonu či UE. MMCX konektory jsou bohužel známé nespolehlivostí, kdy často kontakt v jedné straně odejde a musí se řešit reklamace.
U mého kousku je navíc problém s odebráním kabelu, zatímco na levé straně to jde bez problému, na pravé se mi to nepodařilo ani po pár dnech. Naštěstí nejsou tak volné, aby se sluchátka ztrácela, jak tomu bylo u VC02.
Kabel je jinak klasická vysoká Vsonic kvalita, mrzí jen rovný konektor, u kterého není ani příliš chráněné napojení kabelu.
DSCF8406 by Franta Bína, on Flickr
Pohodlí a izolace
Sluchátka jsou navržena pro vedení kabelu kolem ucha a i přes svou velikost sedí opravdu skvěle. Ovšem dokážu si představit, že velikost může být pro někoho problém. Pryč je podle mě neužitečný kloub, je tu obyčejná plastová trubička s kovovou mřížkou na konci. Pasují nástavce středního průměru, tedy stejné jako u předchozích Vsonic.
Izolaci trochu ubližuje větrací otvor, ale jinak se jedná o nadprůměr co se týče dynamických měničů. Číselné hodnocení izolace tak 7/10
DSCF8402 by Franta Bína, on Flickr
Zvuk
Výrobce se chlubil, že VSD3 (normální i S verze) mají být laděné jako Westony 4. Musím říct, že je to blbost a Westonům se to nepřibližuje ani náhodou. Celkové ladění VSD3S si udržuje klasické Vsonic atributy a řekl bych, že je dost podobné původním GR07.
Bas je na dynamický měnič velmi přesný, rychlý a s dobrým dopadem. Ovšem trochu absentuje nižší bas a i středo basu může být pro některé lidi málo(je ho ho více než u VC02 a méně než u VSD1). Bas na mě působil přesným, ale sušším a ne příliš zajímavým dojmem, možná, že na tom bude basovější VSD3 lépe.
Středy jsou agresivnější a trochu „hrubší“, což skvěle funguje například u elektrických kytar, ale mě to trochu vadí u jazzu, kdy hlas ztrácí trochu ze svého kouzla a není až tak příjemný na delší poslech. Problémem jsou také výraznější sykavky.
Výšky jsou podobně zvýrazněné jako u ostatních Vsoniců, energické a velmi čisté. A takové mají spoustu fanoušků i odpůrců.
DSCF8419 by Franta Bína, on Flickr
Pokud pomineme celkové podání zvuku, jsou VSD3S po technické stránce jedny z nejlepších v ceně do tisícovky. Zvuk je přesný, čistý, velmi detailní a s dobrým prostorem i lokalizací.
Jedná se o slušný posun proti předchozím levným Vsoniců. Bohužel tu nemám na srovnání levné GR07 classic, podle paměti si myslím, že VSD3S stále trochu zaostávají.
Jediné in-eary kolem tisícovky, které dokáží VSD3S jasně porazit jsou Zero Audio Tenore, ty mají ovšem své problémy a více si o nich povíme v samostatné recenzi.
Mnohé bude zajímat porovnání s MH1. Zde VSD3S jasně vyhrávají po technické stránce, jejich zvuk je výrazně čistší a přesnější, mají méně basu, detailnější středy a o hodně výraznější výšky. Ovšem celkové podání je natolik odlišné, že si tyto in-eary nemůžou přímo konkurovat a vždy se najdou tací, jenž budou upřednostňovat příjemné uvolněné a relaxační podání MH1.
Závěr
VSD3S jsou velmi povedená sluchátka s dobrou konstrukcí, výměnným kabelem a skvělým pohodlím. I když zvuk nemusí vyhovovat každému, patří jasně mezi to nejlepší v ceně kolem tisíce korun. Doufejme, že cena v Čechách bude rozumná, pokud by byla příliš vysoká, lze přemýšlet o doplacení na GR07 classic či Hifiman RE-400. Za tisícovku je ale rád doporučím každému.
U dobrých prodejců, Lend me ur ears a Penon se dají sehnat az 50-60$. Vyhnul bych se prodejcům na Ebay, kteří za ně chtějí až 80$.
DSCF8405 by Franta Bína, on Flickr