14
Fotogalerie

Tannoy Mercury 7.2: malé regálové repro za atraktivní cenu [test]

Kapitoly článku:


Zvuk

Malé boxy tohoto typu v této cenové kategorii povětšinou nemají příliš hutný a důrazný basový základ, Mercury 7.2 v tomto ohledu patří k tomu lepšímu, byť celý kontrabas ve "Spiritual" Hadena a Methenyho ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2) se do nich "nevešel". I tak jdou však poměrně hluboko, citelný bas bez poklesu energie je tak někde v pásmu 60 - 70 Hz, pod touto hranicí relativně rychle ubývá důrazu i objemu. Obecně ale dokázaly Tannoy udržet poměrně pevný bas, se znatelnými konturami a na poměry třídy je bas velmi čistý, jakkoliv nějaké odlišení různých poloh a vystižení váhy nástroje tu nečekejte. Nicméně ze "stejnobasu" se už začínají tóny vydělovat poměrně čitelně, což je dobrý výsledek.

2016-07-20-TST-Tannoy-Mercury-7-2-7.JPG

Na čem jsme poslouchali 

Tannoy Mercury 7.2 jsme poslouchali na testovacích sestavách Naim Nait XS + Naim FlatCap XS / OPPO BDP-105D a Cambridge CXA80 / Cambridge CXC, ale také na Teac AI-501DA či dělenýchQuad Artera Play / Quad Artera Stereo. Porovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, Piega Classic C40.2 a dalších. Propojeno bylo kabeláží ZenSati Authentica, TelluriumQ Black a Silver, napájení řešily ISOL-8 Substation Integra a IsoTek EVO3 Venus.

Rozhodně nejlepší výkon podávají Mercury 7.2 ve středním pásmu, ještě konkrétněji v podání hlasů. Vokální pásmo v "This is the woman" Vince Jonese ("Moving through taboos" | 2003 | Universal | VJ 356N) bylo sice trošičku tvrdší (respektive mohlo být o dýchnutí jemnější), ale zase už slušně čisté, lehké a až překvapivě dobře prokreslené. Vokál hlavního interpreta zněl čistě, vlastně poměrně civilně, nepřikrášleně a v dobrém slova smyslu jednoduše, ač samozřejmě nedosahuje tak úplně komplexnosti, která by z něj vytvořila realisticky trojrozměrný objekt v prostoru.

Malá kopulka tweeteru je příjemně kultivovaná, vibrafon a činely v "Like Minds" ze stejně pojmenované desky Garyho Burtona (2003 | Concord | SACD-1029-6) zní kulatě, klidně a měkce, přesto v sobě nesou nádech zvonivosti. Objemově jich bylo tak akorát, rozhodně nepřehnaně. Dozvuk tónů se ztrácí dost rychle, jednotlivé tóny jsou od sebe ale slušně, dostatečně přehledně oddělené.

2016-07-20-TST-Tannoy-Mercury-7-2-6.JPG

Na maličké reprosoustavy hrají Mercury 7.2 se solidní soustředěností a velmi rozumnou kontrolou, takže v rámci kategorie nabízí také poměrně solidní dynamiku, zejména když k nim připojíte tvrdší, autoritativnější zesilovač. Ve Vivaldiho "La Stravaganza Concerto op. 4 no. 3" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) se sice malé reprosoustavy nepouští do nějakých zázračných mikrodynamických nuancí, avšak celková dynamika ujde, nemáte pocit, že by bedničky byly ploché či líné. Housle sice nemají úplně celé přesvědčivé tělo a úplně stoprocentní zátah, ale ani nemáte pocit, že by se měniče při reprodukci musely nějak přehnaně přepínat.

2016-07-20-TST-Tannoy-Mercury-7-2-8.JPG

Spolu s onou civilností přednesu jde ruku v ruce i velmi slušné rozlišení, míněno v kontextu cenové kategorie. Ve "What a wonderful world" Katie Melua a Evy Cassidy ("Collection" | 2008 | Dramatico | DRAMCD0040) velmi hezky vynikly oba hlasy, pěkně oddělené a vlastně už zahrané s pocitem, že dění je rozumně zorganizované. Nástroje v pozadí jsou sice stále ještě spíše v jednom celku, stejně jako se Mercury 7.2 tak úplně nesnaží prokreslit hudbu úplně do těch nejjemnějších detailů - jsou ale vyladěné velmi rozumně, nesnaží se zbytečně zdůrazňovat, hudba je celkově ve své třídě dobře podaná a dobře zorganizovaná a dává jednoduše smysl.

2016-07-20-TST-Tannoy-Mercury-7-2-9.JPG

Mahlerova "6 symfonie" v provedení s Českou filharmonií, řízenou Václavem Neumannem (2006 | Octavia Records | OVCL-00259) ukázala, že Mercury 7.2 stojí za to trošku šoupat v poslechovém prostoru, abyste vyladili jejich podání prostoru - trocha natáčení, pokud možno alespoň trochu větší vzdálenost od zadní stěny (30 a více centimetrů) a pokud možno i umístění na stojanu a ne na polici či komodě jsou základní předpoklady, aby hudba alespoň zčásti vystoupila z kabinetů. Je fakt, že je pořád cítit, že tam hmota ozvučnic je, ale v pravolevém směru je scéna propojená a ač na šířku limitovaná skříněmi, tak celkem přehledná. Hloubka tu schází, oddělení jednotlivých nástrojových sekcí bylo spíš naznačené, není to samozřejmý hologram, i když se rozhodně nedá ani říct, že jde o nepřehlednou kouli.

Když jsme se u "Africa" od TOTO ("Blu-spec CD - Feel the difference" | 2009 | SONY Music Japan | SICP 20048-9) oprostili od toho, že basovou linku reprosoustavy spíše jen přibrukují, bylo to vlastně velice dobré. Hudba držela pohromadě, byla smysluplně zorganizovaná a neobtěžujícím způsobem plynulá a příjemná. V rámci třídy jim vlastně nic podstatného nechybí, nejsou agresivní, nejsou zbytečně aktivní, nejsou ale ani ploché, nudné a nevýrazné, jsou jaksi "normální".

Verdikt

Malé Tannoy Mercury 7.2 jsou sice celkem obyčejné, ale vkusně a rozumně provedené reprosoustavy s velmi atraktivní cenovkou. Jejich basová odezva je sice spíše průměrná, zato ale nabízí skutečně velice pěkné střední pásmo a kultivované výšky.

tannoy-mercury-7-2.jpg

Pominete-li spíše obyčejnou estetiku, pro malé prostory a zejména pro relativně blízký poslech mohou být fajn - nejvíce pak tam, kde hraje prim spíše jednodušší, na pěkném podání středního pásma vystavěná, typicky popová, možná i rocková, folková a podobná hudba, kde se nehraje na koncertní hlasitosti (i když se Mercury 7.2 hlasitosti nebojí) a kde je preferována jistota, že se hudba bude linout bez konfliktů a otravnosti klidně i po několik hodin.

A jen tak na okraj - Mercury 7.2 jsou hezkou ukázkou toho, kam až se za všechna ta léta existence hi-fi díky moderním materiálům, poznatkům a technologiím posunul zvuk i v takto dostupné cenové kategorii.

Tannoy Mercury 7.2

Cena: 

+ poměrně slušná kontrola
+ celkově muzikálně nekonfliktní
+ na svou kategorii velmi čisté
+ dobře kontrolovaný bas

- estetika je diskutabilní
- slušel by jim objemnější bas

  • Počet pásem: 2
  • Doporučený výkon zesilovače (RMS): 20 - 100W
  • RMS Výkon: 50W
  • Maximální výkon: 200W
  • Citlivost: 89dB
  • Impedance: 8
  • Frekvenční odezva: 42Hz - 32.000Hz
  • Dělící frekvence: 3.4kHz
  • Rozměry (V x Š x H): 292 x 193 x 266,4mm
  • Hmotnost: 5 kg

Zapůjčil: Perfect Sound Group


Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, kde článek původně vyšel

Určitě si přečtěte

Články odjinud