Autor Trainspottingu nám prostřednictvím halucinogenního výletu do Skotska odhaluje ty nejhorší možné vlastnosti prohnilého a na sexu a drogách závislého poldy, jež se neštítí žádného podrazu.
Kapitoly článku:
Skotský spisovatel Irvine Welsh (1958), žijící v Londýně, nebude asi pro čtenáře ani filmové fanoušky neznámou personou. Autor, píšící pouličním dialektem, ve svých knihách zužitkoval to, čím prošel během vlastní bouřlivé minulosti. Nástup punkové scény, odchod ze školy, nezaměstnanost, drogy, život v chudinské čtvrti.
Styl jeho románů, plný vulgarismů a realistického vylíčení těch nejdrsnějších a nejnechutnějších zkušeností s drogami a jinými závislostmi, zaujal i filmaře. Dosud byly zfilmovány čtyři jeho romány, chystá se adaptace pátého.
Acid House (1998) a Extáze (2011) nezapřely povídkový základ a byly diváky přijaty poměrně chladně. Trainspotting (1996) se stal kultem. Jeho volné pokračování pod názvem Porno chystá v čase dvacátého výročí od jeho uvedení opět Danny Boyle.
Čtvrtá Welshova kniha, která se dočkala převedení, pochází z roku 1998. V originále se jmenuje Filth, tedy špína. Ať už ta doslovná nebo lidská. Film podle ní nese název Sviňák a vzhledem k charakteru hlavní postavy je tento název více než příhodný.
Zkorumpovaný intrikán
Hlavním (anti)hrdinou je zkorumpovaný, bezskrupulózní a na drogách, alkoholu a sexu závislý policista Bruce Robertson (James McAvoy). Prohnilý polda, který neváhá se škodolibou zákeřností podrážet své kolegy a na oko přátele, jen aby si vydobyl cestu k vysněné kariéře.
Členy sboru, jež by mohli zhatit jeho povýšení, se snaží poštvat proti sobě. Odhaluje jejich špinavá tajemství, která proti nim může ve správnou chvíli použít. Vše dělá jen pro svůj prospěch, je nekolegiální, vzpouzí se vedení, z kolegů si dělá legraci, manipuluje jimi a spí s jejich manželkami.
Bruce je vůbec ztělesněním všech negativních mužských i obecných vlastností, na něž si vzpomenete. Rasista, xenofob, misogyn, šovinista. A můžeme pokračovat dalšími charakteristikami. Násilnický, sprostý, vyšinutý a egoistický intrikán a pokrytec.
Nepomáhá a nechrání
Ukájí se vlastní mocí a policejní úřad zneužívá ve svůj prospěch. Dělá mu dobře, že z moci úřední může ovlivňovat osudy lidí, s nimiž si pohrává jak kočka s myší. Svou frustraci z nízkého společenského původu bílého protestanta dávat sežrat menšinovým černochům (jeden mu dělá do manželky), katolíkům či zlodějíčkům z ulice, jež tak rád mlátí. Služebně podřízeným ženám či prostitutkám při návštěvách nevěstince zas dává pocítit sílu svého nadrženého macho chlapáctví.
Náročnou práci zvládá pouze díky závislosti na kokainu, jehož šňupe lajny. K tomu chlastá první ligu a oddává se zvrhlým, sadomasochistickým a jiným hrátkám. Jako na zavolanou v jeho snaze o povýšení přichází případ brutální vraždy mladého japonského studenta, jenž je mu svěřen a na němž se chce profesně tzv. udělat.
Co užírá parazita?
Ale i tohoto sebestředného parazita, záměrně ničícího a systematicky šikanujícího lidi ve svém okolí, něco užírá. Edinburghský policista stále miluje svou bývalou ženu Carole (Shauna Macdonald), která mu brání ve styku s jejich dcerkou.
V románové předloze slouží jeho žena, stejně jako mluvící tasemnice, žijící v jeho střevech a užírající jej zevnitř, jako brána, jež nám umožňuje nahlédnout do jeho zkažené duše. Tato tasemnice se stává druhým nezávislým vypravěčem příběhu. Jakýmsi Brucovým alter-egem, ukazujícím jeho negativní vlastnosti a popisujícím období jeho dětství a dospívání, které ho tak negativně poznamenalo (smrt mladšího bratra). Právě tasemnice, žádající o neustále nový přísun potravin, dokresluje proč je takový sviňák.
Ve filmu tuto úlohu na sebe bere jeho psychiatr, dr. Rossi (Jim Broadbent), který nám v druhé půli vyprávění poodhaluje, co způsobilo bipolární poruchu jeho pacienta. S tímto postupným ponorem do jeho psyché se mění i styl a vyznění celého filmu.