Já bych si obsah nejspíše nekoupil, protože nechci podporovat prostředníka který parazituje jak na zákazníkovi tak na umělci. Pokud si něco zpirátím tak mě přece jenom svědomí trochu hryže - ti kteří se na tvorbě díla přímo podíleli by měli dostat nějakou odměnu, dejme tomu že bych byl ochoten zaplatit pokud budu mít jistotu že nejméně 80% mojí platby půjde hudebníkům/skladatelům/hercům/scénáristům/kreslířům/režisérům a na pokrytí nákladů přímo spojených s vytvořením díla.
Pokud ale většina peněz padne na marketing a platy lidí na manažerských pozicích, k tomu se často připočtou náklady na přepravu zboží, marže v kamenném obchodě, a já nevím kdo všechno se pakuje, potom opravdu platit nechci a nebudu.
Dejme tomu že jsem příznivcem anime, potom bych rád přímo podpořil umělce. Podpořím je ale tím že si zboží opravdu obědnám? Jak moc jsou odměňování ti, kteří opravdu něco tvoří?
Příklady:
Animators Sue: “I Was Paid $3 An Hour!”
http://www.sankakucomplex.com/2012/05/28/animators-sue-... ...
Animators: “1 Frame = 1 Hour, 1 Frame = $2″
http://www.sankakucomplex.com/2010/05/28/animators-1-fr... ...
Samozřejmě že se dá namítnout že třeba tvorba pozadí nevyžaduje až tak vysokou míru kreativity a běžně se dnes "obkreslují" fotografie, ale rozhodně bych preferoval kdyby peníze které zákazník utratí šly do kapsy "otroku který dře pot" než "pánu který mu sviští důtkami po zádech". Velké distribuční společnosti využivají svého dominantního postavení a odírají jak umělce tak zákazníka.
Je ale ještě jeden důvod, proč by nekomerční sdílení mělo být legální: pokud zrovna zkouknu něco co se mi hodně líbilo, tak o tom chci samozřejmě napsat svým přátelům a přimět je aby to zkoukli také - to se mi ale nepovede pokud jim doporučím aby si to koupili, no řekněte sami - koupíte si placený přístup k seriálu jenom proto že vám ho známy doporučil? Pomineme-li fakt že pro spoustu lidí je překážkou už samotná platba (nemají kreditní kartu nebo paypal) tak se vám na to stejně každý vysere protože na netu je spousta jiné zábavy zadarmo. Sdílení obsahu má svoji sociální rovinou - dílo se šíří mezi lidi a jakoby se stává jejich, jedná se doslova o jistou formu "znárodnění", kdy si to všichni ze swarmu stahují a potom mají možnost zažít společný zážitek.
Bittorrent a boření kulturních bariér - občas mám ze zpráv pocit, že v některých zemích, hlavně muslimských, nežijí lidé ale snad jakýsi brouci, zrůdy co kamenují a běhají s kalachem, řežou dívkám přirození a ničí kulturní památky. Jaké je ale překvapení, když při stahování torrentu vidím vlaječky i z těchto zemí! Velice rád se při stahování dívám na své protější a z jaké země jsou, a je příjemný pocit vidět kdo všechno má podobné zájmy. Člověk který si stahuje to samé co já nemůže být přece až tak špatný, byť je třeba z Egypta, Indonésie, Turecka, Ruska či dokonce z USA. Všechny tyto státy mají různým způsobem pochromanou pověst ať již kvůli "ručníkářům" a nebo "zlým korporacím", ale při stahování jde dojít k poznání, že i tam jsou lidi. Sdílení pomocí bittorrentu proto může pomáhat léčit xenofobii ;)