Stahování filmů a hudby: zdarma nebo za peníze

Asi před rokem jsem v článku Jak zadarmo stahovat filmy a nekrást shrnul většinu způsobů, jak si prakticky každý může opatřit zdarma, či za peníze film či seriál, ale také hudbu. Podívejme se, co se ale od té doby změnilo.

Za peníze téměř vše

Roky volali uživatelé po možnosti si on-line legálně pořídit film a hudbu. Prodej hudby i filmů spustil Apple, hudbu (i ve FLACu) si můžete koupit on-line i od Supraphonu či Bontonu, přidejme k tomu služby jako například Grooveshark ci MusicJet. U filmů je situace podobná. On-line videopůjčovny TopFun či Voyo po počátečním pokusu s platbou jeden film nabídli i měsíční paušál za přístup do jejich filmotéky, tj. službu kterou známe z USA.

 
 

Po letech tvrzení, jak je vše složité, najednou vše jde. V televizorech už máme aplikace, které nabízí placené "zapůjčení" filmu on-line, ale navíc letos už prakticky každý Smart televizor nabízí přehrávání stažených filmů i hudby, nechybí DivX, MKV, MP4 formáty, dokonce se výrobci pochlapili a už umí přehrávat i HD filmy v MKV s DTS zvukem.

Ruku na srdce, zejména posledně jmenovaná kombinace se neprodává a vždy se jedná o Blu-ray ripy. Situace se ale jeví jednoznačně. Výrobci akceptovali, že uživatelé chtějí stáhnuté film a seriály přehrávat, už si ani nemusí kupovat krabičky s HD přehrávači (ty možná stále využijí ti, kteří touží sledovat stahované 3D filmy).

Rychleji i snadněji

Takže na jednu stranu zde máme oficiální nabídku placených služeb, které konečně dorazily i k nám, na straně druhé se za několik let lidé zvykli a naučili se používat „pirátské“ zdroje. Je milé ale sledovat, jak rozdílně se k tomu staví různé autority. USA se před časem povedlo zavřít web Megaupload.com, který byl trnem v oku mnoha společnostem, na druhou stranu zde v ČR nám Uloz.to funguje vesele dál a i děti mladší deseti let už ví, kde najdou rychle prakticky každou oblíbenou pohádku, nemluvě o tom, že soud asi nejznámějšího piráta s přezdívkou Nerez propustil jen s podmínkou.

 

Nebudeme se bavit o tom, co je špatně či dobře. Zkrátka kde je poptávka, tam je i nabídka. Pokud se podíváme do zahraničí, tak trend je naprosto jasný a letošní údaje o prodejích ze zahraničí vše potvrzují. Například v Anglii v prvním čtvrtletí tohoto roku poprvé v historii se prodalo více hudby on-line (digitální hudby), než na fyzických médiích (DC +LP). Podle statistiky v USA letos počet filmů či seriálů shlédnutých on-line (VOD) přeskočí počet filmů shlédnutých z fyzických médií. Ono se ale není čemu divit, když zatím co za jeden film zhlédnutý z fyzického média v USA průměrně divák zaplatí 4,72 dolaru, tentýž pořad z on-line zdroje ho přijde na 0,52 dolaru. A to je sakra velký rozdíl.

On-line a zadarmo?

V ČR jsme ale v trochu jiné situaci, zde většinový divák vyžaduje film dabovaný do českého jazyka. A to stojí čas i peníze. Proto nabídnout komplexní službu určitě trvalo déle, než jinde. Nicméně lidé se zatím naučili najít svůj způsob, jak si opatřit film či seriál, který chtějí sledovat.

Stahování filmů a hudby: legální či nelegální?

A přiznejme si, že přes rostoucí nabídku placeného obsahu za rozumné peníze, nebudou lidé příliš ochotní se vracet k těmto službám. To pomíjím stále vyšší daně, rostoucí životní náklady a stagnující příjmy, což v konečném důsledku povede ke stále menší ochotě lidí přistoupit na dobrovolné vydávání svých peněz na hudbu či filmy z oficiálních placených on-line zdrojů.

Závěrem bych rád uvedl, že je velmi příjemné sledovat, jak výrobci televizorů nenechávají nic náhodě a nabízí uživatelům jednoduše obě možnosti, jak jsem uvedl výše. Součástí článku je anketa, kde se ptáme, kdy využíváte placené služby, když si chcete opatřit film či hudbu, a skutečně nemám tím na mysli nakupování kreditu na „stahovacích“ serverech. Takže, jak jste na to vy? Platíte, nebo ne?