6. 5. 2011

Sennheiser CX 270 a CX 310: do města i na sport

Autor:

Jiří Rokoský Vytisknout | textová verze | velikost písma

Logo Adidas na sluchátkách Sennheiser? Možná trochu šokující představa, která ale v reálu přináší zajímavý modrobílý sportovní doplněk.

Sennheiser CX 270 a CX 310, dvojice špuntů řady CX, která krouží kolem etalonu této kategorie CX300, resp. CX 300 II. Dvojice, kterou pojí podobná konstrukce, kvalita provedení, vlastnosti a rozděluje hlavně vzhled.

Německý výrobce pravidelně obohacuje svůj sortiment o další a další reprodukční pomocníky, vybrat si tak může prakticky každý. Modelem CX 270 míří především na méně náročné, spíše nepravidelné posluchače, kteří sem tam potřebují vypnout městský ruch a přepnout na příjemnější zvukové podbarvení. CX 310 pak na vyznavače poslechu hudby při sportovních aktivitách, což prozrazuje už první pohled na modrobílé „adidasky“. Naštěstí bez proužků.

Sluchátkujte stylově. I při běhu

Zatímco CX 270 nepředstavují po designové stránce prakticky nic výjimečného, i když oproti okoukanému tělu á la CX 300, přesněji CX 300 II (mají mírně zkosenou zadní část těla) je lze při troše nadsázky označit za novotvar. CX 310 – a to i přes právě zmíněné okoukané tělo - nabídnou nekonvenční barevné hrátky bílé s modrou, ale také netradiční hrátky loga Sennheiser s logem Adidas. Bez povšimnutí okolních očí rozhodně nezůstanou, protože tyto výjimečné jsou. Umístění loga výrobce známého produkcí výrobků sportovního ražení je výsledkem navázané spolupráce, jež má za účel (a tady jistě nezůstanu názorově osamocen) především zvýšení prodejnosti, nikoli technologické změny.

K CX 310 není třeba více dodávat, jsou zkrátka přebarvenými CX 300 II. Barevnou kombinaci, kdy do půlky přívodního kabelu výrobce použil barvu bílou a ve zbytku výraznou modrou (připomínající azurovou modř), osobně přijímám jen za doprovodu vědomí, že sluchátka míří na uši ve sportovním režimu. K běžecké soupravě sednou výborně, na běžné nošení je využijí zřejmě jen otrlejší typy.

Sennheiser CX 270 mají kulovitou schránku o něco větších rozměrů, přesto však z širšího hlediska patří spíše mezi menší špunty. Zajímavostí je malý otvor umožňující měnícímu ústrojí lepší dýchání, kolega je po vzoru CX 300 II zcela uzavřen. Přívodní kabely obou modelů působí odolně. Jack konektor je pocitově lépe řešen u CX 310 a měl by vydržet i namáhavější prostředí, do kterého je primárně určen.

Pozor na provoz!

Po stránce izolace oba modely dle očekávání přináší výborné výsledky, ostatně tak, jako téměř všichni zástupci špuntové kategorie. Rozdíly svědčí ve prospěch CX 310, jsou však minimální. Důvodem bude zcela uzavřená konstrukce oproti spíše polouzavřené u CX 270 (při testu shodné zasunutí v uchu s použitím identických nástavců).

Dobré izolační schopnosti představují výhody i nevýhody v jednom. Výhody jsou evidentní – méně nežádoucích zvukových informací prostoupí k uchu, takže nezkreslí hudbu a méně reprodukované hudby pronikne ven do okolí. Nevýhodu pak představuje zvýšené riziko při pohybu v městské zástavbě, protože projíždějící auta, motocykly, tramvaje zkrátka neslyšíte. Dvojnásobná je tato nevýhoda, když se posluchač rozhodne za doprovodu zvukových vln vykonávat nějakou sportovní aktivitu. Sennheiser CX 310 tedy používejte se značně zvýšenou pozorností, oproti již tak vysoké pozornosti, jež by měla automaticky nastat v případě poslechu přes špunty a rozhodně (to platí obecně pro všechna sluchátka) si je neberte při jízdě na kole! Ohrožovali byste sebe i své okolí.

Ani při rychlém běhu, případně běhu doprovázeném výskoky, sluchátka z uší nemají tendenci vypadávat. A to platí i pro CX 270, jež se nehonosí logem Adidas. Pohodlí je přímo závislé na použitých nástavcích, mně nejlépe sedí střední velikost. Za situace, že by sluchátka při sportu v uších znejistěla, budete muset sáhnout po větších, což ale může být na úkor komfortu.

Udávají basy běžecké tempo?

Charakter reprodukce je dle očekávání spíše basový. Sennheiser CX 310 disponují důrazným spodkem, takže posluchač libující si v basových linkách, nebude o zážitky připraven. Pásmo je na můj vkus zvýrazněné až příliš, nicméně mám-li zachovat objektivnost, musím konstatovat, že z hlediska určení (sport) může zvýraznění být spíše užitečné. Budou to totiž zřejmě basy (resp. basově založené skladby), podle kterých bude mít sportovec tendenci volit tempo, resp. v mém případě tomu tak zcela jistě je. Na seriózní poslech ale hledejte ve vyšších cenových hladinách, kde jsou zvukově vyrovnaní reproducenti zastoupeny hojněji.

U Sennheiser CX 270 se v přednesu objevuje basů znatelně méně a nejnižší frekvence jsou téměř neslyšitelné. Poslech tak působil přirozeněji a odlehčeněji, jelikož nebyl na spodku tolik zatížen. Vytváření ostatních frekvencí je zcela srovnatelné. Střední pásmo je výrazné, plné. V případě CX 310 částečně překryté v nižších polohách. V případě CX 270 mírně zostřené, intepretův hlas tedy v některých pasážích zní zkresleně a nepříjemně.

Reprodukčně budou na vyšší příčce CX 310, ovšem spíše než z hlediska věrnosti, z hlediska zábavnosti. Především při poslechu hudby, která nestojí na basové lince, mi místy přišla kompaktnější a vyváženější levnější CX varianta.

Posloucháte hudbu při běhu? A pokud ano, běháte „podle hudby“?