Následující video je opravdu autentické první rozbalování, proto občas pátrám, kde se odtrhává která nálepka. Ale díky tomu, že tyto iPody jsou ze speciální novinářské série, byly již sesynchronizované s iTunes, takže Touch i Nano vám ukáži v chodu.
První postřehy? Touch vypadá bez přímého srovnání s předchozí generací stejně jako dřív. Rovná záda paradoxně opticky přehrávač ztloušťují, byť je tenčí než dřív. Displej s jemným rozlišením je skutečně skvělý a při běžném používání si nevšimnete, že je méně kvalitní, než ten v iPhonu 4. Jak ale tyto dva příbuzné uvidíte vedle sebe, iPhone 4 jasně kraluje barvami i pozorovacími úhly. Pro používání Facetime je nutné nastavit Apple účet (může být jiný, než ten nastavený pro nákup aplikací) a pak se volá telefonním číslem na iPhone 4 nebo e-mailovou adresou na iPod Touch.
Ani jeden z nových iPodů nemá sluchátka s dálkovým ovládáním na kabelu. U Shuffle to tolik nevadí, je malý a další krabička je zbytečná, zvlášť když má nově na těle mikrofon a tlačítko pro aktivaci hlasového ovládání. Zabolí to u nové generace Nano, kterou tak ovládát poslepu v kapse je téměř nemožné.
Většina redaktorů, kteří si nové iPody prohlíželi, je velmi smutná z Nano. Neumí video, nemá kameru, nemá tlačítka. Já osobně ale tuto docela razantní změnu chápu. Do příchodu iPodu Touch bylo Nano (a před tím Mini) nejprodávanějším iPodem, muselo tedy působit mainstreamově a navíc dostalo loni za úkol bojovat proti kameře Flip. Nyní už ale tuto vlajkovou roli převzal iPod Touch, získal kameru i mikrofon a Nano se přesunulo do pozice malého iPodu, když chcete displej a nechcete tahat iPod Touch. Proto je ještě menší a používá podobnou logiku ovládání jako iPod Touch. Není už zkrátka menším iPodem Classic, ale menším iPodem Touch.