Zahnutý nebo rovný televizor? Bude se vám líbit? Jakým způsobem se na novinku dívá obyčejný uživatel, zkusíme odpovědět zde.
Údajně po vzoru panoramatických kin přinášejí výrobci do našich domovů vylepšený zážitek, kdy obraz by měl být více prostorový a obklopovat diváka. Základním rozdílem je ale fakt, že v panoramatickém kině vždy sedíte před středem pomysleného kruhu, u domácího zakřiveného televizoru tomu tak být nemusí. Samozřejmě - sednout si můžete, kam chcete.
Dle testu konkrétního modelu – Samsung UE55JU7502T a mých očí, reálně a při využití správné pozice před přístrojem, dojde k pomyslnému navýšení viděného prostoru v rámci sledované scény. Nejvíce při celoprostorovém záběru (například) přírody, s navýšením v podobě jednoho volného objektu vyskytujícího se blízko prostřední partie obrazu. Dávce vzdušnosti navyšuje grády míra kontrastu, schopnost prokreslit světlé, ale také tmavé části obrazu a využité rozlišení – vyšší povětšinou znamená lepší. Ovšem tento fakt platí obecně shodně pro „plochou klasiku“.
U zahnuté obrazovky vidí teoreticky dívák ze stejné vzdálenosti "větší" obraz.
Není všechno zlato, co se třpytí...
S nerovným panelem ale přicházejí zádrhely. Jaké to jsou? Zakřivení odlesků u zapnutého a u vypnutého stroje jsou jiné. Nelze jednoznačně napsat – zahnutý panel vytváří více odlesků. Při určitém posazení v místnosti může být ten zahnutý méně problematický, oproti rovnému. Můžete to svést i na sílu zvyku. Oko a mozek bere jinak odlesky, takříkajíc jedna ku jedné, a jinak zdeformované odrazy. Odrazy u zapnuté obrazovky více poutají pozornost hlavně v prvních týdnech používání. Co s tím? Jako obvykle - trocha experimetování s interiérem. Vhodně umístit TV, využívat zastiňovací prostředky, využívat odlišně nastavené profily pro denní a noční sledování pořadů, či alespoň aktivovat světelné čidlo, které reguluje „svítivost“ obrazu dle úrovně světla v místnosti.
Velmi zajímavá situace ale nastává při vypnutém televizoru. Temný, zvláště pak lesklý, panel zrcadlí vše viditelněji - na zdeformovaně. Lidé vnímající stav periferním viděním opakovaně v našem testu popisovali problém s prostorovou orientací při pohybu. Lidsky řečeno, kdo šel kolem a „blesklo“ se mu do očí, při došlápnutí cítil určitou nejistotu. Tzv. efekt „zrcadlového labyrintu“ nás trochu překvapil, dlužno dodat, že jej vnímala většina kolegů v redakci - negativně.
Představení skupiny pozorovatelů, chcete-li testujících...
Nechali jsme několik z vás vyjádřit názor na nový typ panelů. Pozorování se zúčastnili tři muži a tři ženy. Muži, které si pro přehlednost zaznačíme písmenem „M“ s doplňkovým číslem, které vyjadřuje jejich věk. Ženy následně obdrží visačku Z, znovu s číslem připomínajícím jejich věk.
- První z nich M18 není cíleně zaměřen na techniku. Bere ji, jako nedílnou součást života, ale nepreferuje kvalitu. Vybírá si výrobky, které mu „sednou“, bez ohledu na aktuální trendy a jejich cenu. Nenosí brýle a zrak má velmi dobrý.
- Druhý M38 bez jakéhokoliv vztahu k technice. Televizor skoro nesleduje, spíše se dívá na videa prostřednictvím notebooku, který je mu v tomto směru nejbližší.
- Dalším vybraným je muž 56 let (M56), kterého technika velmi zajímá. Upřednostňuje kvalitu obrazovou i zvukovou. Neváhá si za kvalitu připlatit. Jeho zrak je ale mírně horší a nosí brýle.
- Ženská část byla zastoupena dvaadvacetiletou „obrýlenou“ slečnou (Z22), jíž je nejblíže technika mobilní. Televizi sleduje často, zvláště seriály. Kvalitu prý neřeší. Zajímá ji spíše obsah.
- Skupinku něžnější části populace doplnila devětatřicetiletá, technicky založená, bytost se sklonem k potřebě obklopit se kvalitou (Z39). Televizní vysílání sleduje velmi často, podobně si pouští BD disky. Má přehled o nových technologiích a o prohnutých panelech již slyšela.
- Testovací „houf“ uzavírá žena vyššího věku – 65 let (Z65). Již dlouho nosí brýle, a jak sama říká, je ráda, když moderní, stále složitější techniku, vůbec dokáže uřídit. Televizní vysílání sleduje velmi často – preferuje dobré filmy a takovou úhlopříčku obrazu, aby vše „dobře viděla“. Pro slušný video zážitek chce, aby neviděla v obraze nic, co tam nepatří – šum, artefakty atd.
Aby bylo trošičku s čím porovnávat, zapůjčili jsme si plochý televizor od stejného výrobce – Samsung H7000, se stejnou 55“ úhlopříčkou. Ano, tento model není 4K/UHD, což ale pro naše účely není rozhodující. Jak jsem naznačil v testu Samsungu UE55JU7502T, oba televizory poskytují, z mého pohledu, velmi podobnou kvalitu obrazu. Pouštělo se běžné SD satelitní vysílání, HD satelitní vysílání, BD filmy z přehrávače, ale také různá 4K/UHD dema. Chtělo by se napsat – od každého trochu. Přesně, jako tomu bývá v řadě „běžných“ domácností. Typ aktuálně prezentovaného signálu a jeho rozlišení nebylo předem oznamováno.
Muži hodnotí...
M18 – vnímá přínos u prohnutého televizoru, byť by v tomto případě volil větší úhlopříčku. Jednak se na televizor povětšinou nedívá sám a v případě většího množství lidí, se krajním bude efekt vytrácet, navíc si všimnou změny v barevnosti. Dále pak má pocit, že zahnutý model je o něco menší, než stejně velký plochý. Prostor se, dle jeho slov, subjektivně navýšil, pozitivní skok cítí v standardním rozlišení, velký pak u vysokého.
UHD, které se přímo nesrovnávalo, popisuje jako „pěkné, jemné a detailní“. Odlesky u vypnutého panelu jsou mu - cituji „ukradené“.
M38 – paradoxně největší rozdíl zaznamenává u nejstaršího standardního rozlišení, tedy rozdíl v prostorovosti podání. Ostatní vidí obdobně. Zahnutý televizor si v obýváku dokáže při, cituji „stejné ceně“, představit, nicméně se nejedná o nic, po čem by toužil. 4K/UHD nechce a ani nemůže kritizovat, ale, jak sám oznámil, jeho potřebám bohatě postačuje televizor s vysokým rozlišením. Odlesky u vypnutého televizoru ho nezajímají, u zapnutého podobně. Když už někdy kouká na televizor, má žaluzie, respektive zatemňovací závěsy.
M56 – je obrazem uchvácen. Pro zakřivenou plochu by jistě volil radikálně větší úhlopříčku. U 55“ má pocit přílišného „omezení a stísnění“. Navýšení prostoru pociťuje u všech rozlišení. Kombinace 4K/UHD a prohlého panelu mu sedí nejvíce. Byť se jedná o muže s brýlemi, prohnutím vylepšené LCD mu přidává na komfortu a pohodě. Zkrátka on sám si zahnutí pochvaluje.
Taktéž se u potřeby vzít větší úhlopříčku zmiňuje o ostatních členech rodiny – tak aby bylo možno sedět vedle sebe a nepřicházet o nic ze zážitku, který je schopen testovaný stroj přinést. Za zakřivený panel by byl ochoten „něco“ připlatit. U vypnutého panelu sice vidí a vnímá odlesky, které nejsou zcela nerušivé, ale toto by, cituji „vůbec neřešil“. M56 bere podobnou záležitost, jakožto „drobnost“. U zapnuté „telky“ si – jak sděluje – „každý snad zatáhne žaluzie, ne?“
Ženy - pozorovatelky a jejich hodnocení...
Z22 – Zakřivení ji žádnou zásadní radost nepřináší. Rozdíl v prostoru necítí – dle jejich slov – „trošičku, ale neví jistě“. Vidno, že při určení spíše tápe a není schopna se rozhodnout. Spíše ji oslovuje skok u 4K/UHD, kde subjektivně vnímá vyšší „jemnost u výraznějších barev“. Při stejné ceně obou výrobků volí jednoznačně plochou klasiku.
Jako velmi nepříjemné ji přijde procházení se v blízkosti vypnutého televizoru se zakřiveným panelem. Vadí ji deformace odrazů a necítí se „komfortně, pohodově“.
Z39 – Prohnutý panel ji nadchl, nejvíce u vysokého a ultravysokého rozlišení jí přijde „skvělý“. Zná dobře aktivní stereoskopii, kterou ale nemůže dlouhodobě sledovat. Zde prostorové, byť 2D hrátky, pociťuje, jako „dostatečné, nerušivé, neobtěžující a klidné“.
Také by zvážila větší úhlopříčku. Na vypnutém panelu odlesky vnímá, ale nepřijdou ji dramaticky rušivé. Říká – „nic, co bych nezvládla, nebo mě mělo rozhodit a iritovat“.
Z65 – Ihned při příchodu do místnosti, kde je v té chvíli vypnutý televizor, na který dopadá světlo z okna, naznačuje, že toto by doma nechtěla. Připadá si jako ve „skleněném městě“. Na plochém panelu sice také jsou odlesky, ale nejsou „zpitvořené“. Dle jejich slov, mírně ztrácí při chůzi prostorovou orientaci a zdeformované odlesky ji hodně ruší.
Po zapnutí ale hovoří jinak. Obraz má pro ni vzdušnost a působí přirozeněji než u panelu plochého. Úhlopříčka ji postačuje, nežádá nic obřího, už tuto za obří považuje, nicméně si nedokáže představit zahnutí u menšího panelu, který má na svém televizoru (47“). Tam by ji rozměr a zahnutí „nešlo dohromady“. Adekvátní pozorovací vzdálenost ji po určité době začala unavovat zrak a tak odsedá. Následně je vše v pořádku. Zmínila navýšení únavy zraku a nepříjemný pocit u celoplošného švenkování kamerou zboku na bok. Stav popisuje slovy - „cítím se jako na kolotoči“.
Moje maličkost, když dovolíte …
V testu LCD Samsung JU7502T jsem také já popisoval pocity, které mám při sledování zakřiveného panelu u tohoto konkrétního modelu. Při delším zkoumání jsem pocitově vnímal mírně vyšší nároky na oči. Částečný vliv vyvolává nezvyk se zaobleným panelem, částečně – na můj vkus – zbytečně „zářivější“ defaultní nastavení. Kloním se taktéž k efektu „jako na kolotoči“, který při určitém rozložení prvků v obraze a švenkování kamerou prožívám. Obdobně „zvláštně“ na mě působil pohyb kolem vypnutého televizoru se zakřiveným a takto lesklým panelem. Periferní zrak ztrácí „pevné body“ a tak dokončení kroku, jakoby padalo do neznáma. Podobnost se „zrcadlovým labyrintem“ se reálně nabízí.
V rámci sledování z příslušné pozorovací vzdálenosti a pozorovacího místa, lze, samozřejmě, vidět i na zapnutém panelu odlesky. Protože se předpokládá, že když už sleduji televizor například přes den, tak si zatáhnu žaluzie, či využiji jinou zatemňovací techniku, tento faktor jsme uživatelstvu k přímému hodnocení nepředkládali, někdo je ale zmínil sám od sebe.
Dovolím si uvést jednoznačné. Velmi záleží na konkrétním umístění televizoru. Na vlastní oči jsem se přesvědčil, jak míra nepříjemných odlesků (například od okna), může být nižší, než u stávajícího „plocháče“. Zapnutí, viditelnost odlesků, jak jinak, potírá. Kdyby výrobce nasadil matný panel – docílí jiného výsledku. Do jaké míry by cokoliv takového bylo přínosem, jest otázkou.
V rámci úvah o velikosti, bych se klonil k chuti odzkoušet ještě větší úhlopříčku při zahnutí panelu. Myšlenky a pocity mě ženou někde k 65“ (68“), přičemž bych ale změnil poměr stran a odzkoušel „kino-formát“ 21:9. Co říkáte? Ostatně právě poměr stran 21:9 drahé zahnuté obrazovky s úhlopříčkou přes 100" mají. Pak jsme opravdu blízko slibovanému k panoramatickému zážitku z kina...
Čím sedí jeden divák u obrazovky blíže, tím při stejné velikosti televizoru bude u zahnutého vidět "větší" obraz. U rovné byste potřebovali zkrátka větší úhlopříčku.
Závěr v pravdě nejednoznačný…
Pozor! Článek si nedává za cíl, vytvořit jednoznačný ultimativní pohled na systém zakřivených panelů - jejich klady a zápory. Spíš jsme se snažili přinést několik poznatků, informací a názorů, takříkajíc od „vás“. Od vybrané skupiny, která by mohla být bližší lidem, kteří se v oblasti techniky nepohybují a každý závěr „obyčejného“ člověka, bude pro ně přínosným, při plánování koupě nového televizoru. Článek nevznikl na základě „objednávky“ kohokoliv a nedává si za cíl, dělat zakřiveným panelům reklamu.
Zjištěné závěry dávají najevo nejednoznačnost - ne každému musí „zahnutá“ prezentace obrazu plně vyhovovat. Každý výrobce by se u nich měl zamyslet i nad doprovodnými negativy, která zmiňují naši testující. Mám na mysli zvláště velké a pro někoho nepříjemné odlesky.
Vnucuje se ještě jedna otázka - jak by vše dopadlo, kdyby byl k dispozici zakřivený televizor s větší úhlopříčkou? Třeba zase někdy příště...
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na devíti webech.
Vyzkoušet za 1 Kč
Nebo samostatné Živě Premium
Nový televizor vybírejte pečlivě. Potřebujete chytré funkce, nebo stačí televizor bez nich? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: