Predátoři: recenze filmu

Po snesitelné dvojce s Dannym Gloverem, videohrách, komiksech a dvou nezdařilých crossoverových duelech s Vetřelci se rozhodl Robert Rodriguez po třiadvaceti letech vrátit predátorskou sérii zpět ke kořenům prvního vyprávění. Rodriguez si tak konečně splnil sen z doby před patnácti lety, kdy na zakázku studia psal příběh, jenž v potenciálním třetím pokračování kalkuloval s návratem Arnolda. Poštěstilo se mu to až nyní. V značně odlišné a určitě méně nákladné podobě, než asi původně zamýšlel.

Návrat ke kořenům

Kulisy zůstaly obdobně nehostinné jako v roce 1987, jen místo Arnolda a obměny jeho sehraného týmu tu máme zdánlivě „náhodně vybranou“ partičku zabijáků, ocitnuvší se náhle v pro ně zcela neznámém prostředí. V něm si všimneme nemluvného yakuzáckého gangstera Hanza (Louis Ozawa Changchien), mexického člena narkomafie Cuchilla (Danny Trejo), izraelské sniperky Isabelle (Alice Bragaová), ruského příslušníka speciálních jednotek Nikolaje (Oleg Taktarov), afrického válečného krále Mombasy (Mahershalalhashbaz Ali) nebo záludného a nevypočitatelného sériového vraha, vyexpedovaného z cely smrti Stanse (Walton Goggins). Výjimku z party speciálním výcvikem prošlých dobrodruhů a odsouzených trestanců tvoří jen zneuznaný doktor Edwin (Topher Grace).

Za normálních okolností by toto společenstvo asi jen těžko vydrželo pohromadě, aniž by došlo k násilnému vymezování si vlastních pozic. V nestandardních podmínkách jsou ale jeho členové přinuceni se učit spolupracovat. Úlohu přirozeného vůdce týmu na sebe bere americký žoldák Royce (Adrien Brody). Záhy nejen on poznává, jaké to je, když se z lovců stává lovná zvěř, na niž si brousí kusadla nebezpeční mimozemští predátoři. V té chvíli zajisté ocení rady samotářského Nolanda (Laurence Fishburne), jenž už deset let přežívá v predátořím světě v jeskyni, plné zbraní. Pro skupinu se stává cenným průvodcem po planetě, jejíž historii zná díky svému osudu nejdůvěrněji. Figura, psaná na tělo kalifornskému guvernérovi, ztělesňuje tragičnost existence jedince, pro něhož přežití nemusí být vždy ta největší výhra.

Živá návnada

Scenáristé Alex Litvak a Michael Finch usazují nové postavy do proudu přímočarého vyprávění, které variuje fabuli prvního predátořího příběhu v režii Johna McTiernana. Jen namísto Střední Ameriky se ocitáme v prostředí, jehož identitu spolu s postavami zatím neznáme. Ve středu opět stojí nesourodá parta elitních zabijáků z různých zemí, která se vlivem plíživého nebezpečí bude povážlivě tenčit.

Na neznámé místo byli dopraveni neznámo jakým způsobem a nyní se snaží zjistit, kde a proč se vlastně nacházejí. Poslední, co si většina z nich pamatuje, je nějaký záblesk bílého světla a pak až následné procitnutí ve vzduchu po vyhození z letadla. Při ohmatávání si nového prostoru a seznámení se s jeho domorodými obyvateli zjišťují, že džungle, v níž se ocitli, se od těch ostatních přece jen něčím liší a že jejich vzdálenost od domova bude nepoměrně větší, než si dovedli původně představit. Situační karta toho, kdo je zde vetřelcem a kdo domácím pánem, znalým místních pravidel, se obrací a nedobrovolně dopravení pasažéři se rozhodnou vzdorovat svému údělu živé návnady pro novou rasu Predátorů.

 

Tušení nebezpečí

Americký režisér s maďarskými kořeny Nimród Antal, z jehož filmografie známe festivalově ceněný snímek Revizoři a béčkový akčňák Ozbrojení a nebezpeční, si je moc dobře vědom základního hororového pravidla, že největší strach panuje z nebezpečí tušeného. Soustředěně pracuje s narůstajícím napětím a hutnou atmosféru mysteriózní sci-fi se záhadou, ne nepodobnou ladění první série seriálu Ztraceni, rozmělňuje až s objevením se monstra na scéně. Na jeho designu je sympatický základ v animatronické loutce, díky níž mimozemšťan nevypadá jako další neživotně umělá exhibice digitálních pixelů, ale působí mnohem hmatatelněji. Protivník tentokrát není jen jeden, ale je jich představeno víc s důrazem na jejich typovou odlišnost.

Při výstavbě zápletky se přes přešlapování ve střední části dostáváme k vyvražďovací závěrečné třetině. Na ní je více patrný vliv supervizora a producenta Rodrigueze, který příběh koření béčkově vyhlížející akcí a hororovými prvky typu vytržení páteře zaživa. Důsledkem tohoto konstrukčního rozklížení na tři části je nevyrovnané tempo vyprávění, kdy až příliš urychlené zakončení příběhu popírá rytmus úvodní půl hodiny.

Co naopak proti předpokladům vychází je castingová sázka na Adriena Brodyho, jehož jméno vzbuzovalo při oznámení jeho angažmá do čela této sestavy největší obavy. Držitel Oscara za Pianistu nabral svalovou hmotu, umožňující mu hravě zvládat automatický kulomet s bubnovým zásobníkem, který svou délkou předčí i známého českého herce z filmu Bony a klid, který tak rád popíjel magické oko. S nakřáplým hlasovým zabarvením a bez zbytečného macho přehrávání si svou pozici zkušeného žoldáka, netrápícího se morálními imperativy, věrohodně obhajuje. Rozložení ostatních postav oproti jedničce víc ctí ducha týmovek, které se podobně jako nedávno uvedený A-Team tolik nesoustřeďují na jednu hlavní figuru.

Kdo půjde z kola ven?

Výchozí situace osob, vržených bez zjevných důvodu na místo, jehož nástrahám se snaží odolat s vědomím toho, že by rádi odhalili jeho tajemství, nám v úvodní expozici připomene spřízněnost s postavením hrdinů dalšího seriálu a to Ztraceni. Žádná dlouhá expozice s představováním jednotlivých členů skupiny se nekoná a my jsme tak vtaženi přímo do prostředí neprostupné džungle, v níž lidé, jež se ještě ani pořádně neznají, musí čelit prvnímu nebezpečí. Při rozvíjení klasické narativní struktury můžeme se znalostí žánrově spřízněných počinů odhadovat, která figura se stane potravou mimozemských nestvůr dříve a která o něco později. Stejně jako se vsázet, kdo se z členů nedobrovolné expedice jak vybarví. Předvídatelnost a držení se žánrových klišé ale není v tomto případě na škodu, naopak funguje jako součást hry s naplňováním fanouškovských očekávání.

Tvůrcům se podařilo velice obratně zresuscitovat původní námět a na jeho podkladě přijít s vlastním příspěvkem do predátořího universa. Ten je vyváženou směsicí mezi poctou originálu a snahou přijít s novým příběhem, který by nenásilně připravil půdu pro další pokračování. To se jim podařilo. Uspokojeni tak mohou být jak diváci, kteří pamatují „bezbolestnou“ rotaci ručního kulometu a hudební motivy Alana Silvestriho, s nimiž se jeho pokračovatel Johna Debney hravě identifikuje, tak noví návštěvníci kina, přísahající na úplně jiné akční ikony než je rodák z rakouského Štýrska.

Predátoři

• Žánr: akční sci-fi
• Původní název: Predators
• www.predators-movie.com
• USA 2010
• Scénář: Alex Litvak a Michael Finch
• Režie: Nimród Antal
• Hrají: Adrien Brody, Laurence Fishburne, Danny Trejo, Topher Grace, Carey Jones, Alice Bragaová, Mahershalalhashbaz Ali, Walton Goggins, Louis Ozawa Changchien, Oleg Taktarov
• Distribuce: Bontonfilm
• Distribuční premiéra v ČR: 08. 07. 2010