Jednapadesátiletý americký spisovatel Dennis Lehane je považován za jednoho z nejvýraznějších autorů kriminálek moderní drsné školy. Jeho knihy se díky tomu těší velké oblibě u filmařů těch nejzvučnějších jmen. Clint Eastwood natočil jeho Tajemnou řeku, Ben Affleck debutoval s filmem Gone, Baby, Gone a Martin Scorsese podle jeho předlohy natočil psychothriller z padesátých let minulého století Prokletý ostrov.
Ben Affleck se nyní k jeho dílu vrací podruhé. Pro adaptaci si vybral román Pod rouškou noci, který tvoří prostřední část coughlinovské trilogie, pojmenované po rodu irských přistěhovalců do Bostonu. První díl The Given Day (2008), který dosud nebyl přeložen do češtiny, se zaměřoval na postavy otce Thomase a nejstaršího syna Dannyho, kteří se oba stali policisty v době, kdy bostonský policejní sbor v poválečném roce 1919 paralyzovala stávka.
Konkurenční boj v Bostonu
Hrdinou druhého románu Pod rouškou noci je Thomasův (Brendan Gleeson) nejmladší syn Joe Coughlin (Ben Affleck), který se přidal na opačnou stranu zákona. Po traumatických zážitcích z první světové války, kde sloužil jako řadový voják, se rozhodl, že už nikdy nebude sloužit systému, ale jen sám sobě.
Píše se rok 1926, čas prohibice a v Bostonu zuří mezi dvěma konkurenčními gangy boj o ovládnutí černého trhu s alkoholem. Joe se navzdory práci svého otce, který je vysoce postaveným kapitánem bostonské policie, protlouká životem jako drobný zlodějíček, který přepadává obchody a banky.
Věren svému pojetí nezávislosti se snaží nezadat si ani s jedním gangem. Ten irský vede Albert White (Robert Glenister), ten italský Maso Pescatore (Remo Girone). Člověk míní, ale krásné ženy mění. Joe si začne vášnivý románek s dívkou pochybné pověsti Emmou Gould (Sienna Miller), která je zároveň milenkou irského kápa Whitea.
Pescatore se to dozví, Joea vydírá, ten chce s Emmou utéct, ale nakonec vše dopadne jinak. Před dopadem Whiteových mlátiček Joea zachrání jeho otec, který mu zařídí i to, že si za vraždu policistů odpyká jen minimální trest vězení.
Přesun na floridskou Tampu
Z něho se vrátí s vidinou odplaty za smrt Emmy, která dle zpráv, jež má, zemřela ten den, kdy měl zemřít on. Ač Ir, přidává se k Pescatoreho italskému gangu, který ho ze sychravého Bostonu vysílá na slunnou Tampu na Floridě. Tam má spolu se svým dávným parťákem Dionem Bartolou (Chris Messina) rozjet černý trh s alkoholem, narkotiky a prostitucí. Joe má ale zásady a tak se věnuje jen tomu prvnímu.
Na Floridu se stáhl i z Bostonu vyštvaný White, čímž konkurenční boj gangů získává mnohem osobnější dimenzi pomsty. Stejně jako kšeftování s melasou, sloužící k výrobě rumu, díky němuž Joe poznává Kubánku Gracielu (Zoe Saldana), která se stane jeho partnerkou nejen obchodní, ale i životní.
Joe jako správný obchodník si ale je vědom, že prohibice jednoho dne skončí a s ní i trh s nelegálním alkoholem. Ve službách sicilské mafie proto napře své síly k rozjezdu casina. Při budování tohoto impéria se ale musí potýkat s mnoha překážkami.
Mafiánskou konkurencí, Ku-klux-klanem, politiky, zkorumpovaným šerifem Figgisem (Chris Cooper) a jeho dcerou Lorettou (Elle Fanning), která se po pádu na morální dno v podobě drogové závislosti a prostituce obrátí k Bohu a stane fanatickou kazatelkou proti všemu hříšnému. Tedy i proti jeho plánům na stavbu casina.
Podobně jako v moderním mafiánském opusu Suburra, i zde sledujeme, jaké všechny postranní vlivy, samovolné pohyby a zájmy různých stran mají vliv na průběh zakázky, za niž Joe ručí životem.
Ambice zařadit se po bok ikonických žánrových opusů
Více z děje prozrazovat nechci, ale je mnohem vrstevnatější, než tato základní dějová kostra naznačuje. Ben Affleck jako režisér, scenárista, producent a představitel hlavní role dostal v podobě Lehaneho předlohy dílo s mnoha přesahy.
Jde zároveň o velkou a výpravnou mafiánskou fresku, odehrávající se v průběhu dvacátých, třicátých a počátku čtyřicátých let, ale i o román, přinášející sociální, ekonomický, politický, náboženský a rasový podtext dění těchto let.
Je tu všechno, co má správná gangsterka mít. Zrada, přátelství, osobní vendeta, konkurenční boj, osudová žena i pravá láska, proměna byznysu rumového v ten hazardní a s tím spjatá změna společenská. Na Pod rouškou noci je hodně vidět, že Affleck chtěl natočit něco na způsob ikonických opusů Martina Scorseseho, Francise Forda Coppoly, Briana De Palmy nebo Leoneho opusu magnum Tenkrát v Americe. Onen velký příběh o budování impéria a realizaci amerického snu, kdy vnímáme, co tomu člověk obětuje hlavně v morální rovině svého konání.
Přílišná redukce knižní předlohy
Z výsledku se ale zdá, že tento projekt režisérovi i herci Affleckovi přerostl přes hlavu a že mu neuměl dostát. Největší jeho chybou je zkratkovitost v takřka všech jeho částech. Jednotlivé linie, motivy, zvraty a odbočky by si zasloužily mnohem hlubší propracování. Vedlejší postavy pak víc prostoru, aby nepůsobily jen jako povinné instrumenty, které musí udělat něco, kvůli čemu se děj pohne dále.
Affleck redukuje a zjednodušuje košatou dějovou předlohu až příliš. Scény, které mají být emotivní nebo vypjaté se nám díky tomu nedostávají pod kůži. Protože se u nich neumí víc zastavit. Stejné je to s postavami, k nimž si díky tomuto zkratkovitému přístupu nevytvoříme vztah, nesžijeme se s nimi. A přitom je to škoda, protože jejich dramatické osudy (Figgis, Loretta) nabízí velký potenciál. Kvůli epizodičnosti vyprávění příliš dobře nefunguje ani hlavní příběh vzestupu řadového lupiče v gangsterského bosse.
Affleckovi asi nikdo nemůže upřít, že k této látce přistupuje s oddaností, ale nepodařilo se mu ji vměstnat do ideálního tvaru. U filmů, které občas nedopadnou podle našich představ, ale přitom z nich cítíme velký potenciál, máme tendenci věřit tomu, že by jim pomohl nějaký delší director's cut, který by napravil střihové zásahy, které studio provedlo v rozporu s původním záměrem režiséra. Nevím, jestli je to tento případ, každopádně pro Pod rouškou noci by možná byl nejvhodnější tvar nějaké vícedílné minisérie.
Vše, co uděláš, se ti jednoho dne vrátí
Pak by vztahy mezi postavami dostaly více prostoru se rozvíjet a velké časové skoky by nemusel obstarávat voiceover hlavní postavy. Jeho funkce je ve filmu vůbec problematická, protože nejen doplňuje to, co mělo být řečeno obrazem, ale i zbytečně dovysvětluje to, co ukázáno jest.
Voiceover též až příliš odkazuje ke knižnímu základu filmu. Věty jako „Odešel jsem jako voják, vrátil jsem se jako psanec“ nebo „Porušovat pravidla je možné, pokud se stanete jejich tvůrci“ šustí papírovým patosem. Souvisí ale se základním morálním ponaučením, které příběh gangstera nese. Za vše se musí v životě platit. Každý je svého štěstí strůjcem. Vše, co uděláš, se ti jednoho dne vrátí. Většinou v jiné podobě a ve chvíli, kdy to nejméně čekáš. O to je ten náraz bolestnější.
Joe se na tuto chvíli, kdy bude muset zaplatit za své činy, už dopředu připravuje tím, že je vlastně omlouvá. Vidí se jako lepší, morálnější gangster než ti ostatní. Je si vědom, že si vybral život mimo zákon, ale v něm se snaží uplatňovat svůj vlastní morální kodex.
Affleckův strohý, obřadný výkon
Jeho pojetí cti je dobře vidět třeba na tom, jak si omlouvá své zapojení do konkurenčního boje gangů spravedlivou vírou v pomstu. Nebo když si jako americko-irský katolík vybere za manželku Kubánku a pak se na jihu pere s všeobecnými předsudky, jimiž on rozhodně netrpí. Fanatická víra a rasová nesnášenlivost, to je něco, s čím se v Bostonu potýkat nemusel.
Florida jako místo se ukazuje být pro gangsterský žánr oživením. Přímořské město Tampa slouží jako tavící kotlík, v němž se do činnosti podsvětí zapojují Irové, Italové, Španělé, Kubánci, černoši. A protestantským starousedlíkům se to pochopitelně nelíbí, protože mají pocit, že jim někdo chce vzít jejich zem. Joe napětí mezi přistěhovalci různých národností uklidňuje, do velké míry z pragmatických důvodů, protože mu to kazí kšeft.
Některé důvody jeho počínání ale kvůli zkratkovitosti spíše odhadujeme. K jejich ozřejmění příliš nepřispívá ani Affleckův emocí prostý herecký výkon, který působí chladně, obřadně. Ostatní herce a zejména herečky si vybral dobře a většina z nich ho i v menších partech přehrává.
Povedená dobová stylizace
Co se mu jako režisérovi hodně povedlo, je dobová retro stylizace. Na výpravě i kostýmech je znát cit pro detail. Kameraman Robert Richardson, spolupracující s Quentinem Tarantinem nebo Martinem Scorsesem, umí automobilovou honičkou nebo přestřelkami navodit tu správnou žánrovou atmosféru.
Co je to ale platné, když namísto Kmotra z Tampy nebo Tenkrát v Tampě dostaneme spíš obdobu těch méně zapamatování hodných gangsterek z posledních let jako Gangster Squad - Lovci mafie nebo Legendy zločinu. Přitom je to škoda, protože předloha Dennise Lehanea dávala režisérovi prostor pro vytvoření opravdu opulentní mafiánské ságy s mnoha socioekonomickými, náboženskými, rasovými a etickými přesahy.
To by ale musel Ben Affleck líp zafungovat jako dramaturg, scenárista, herec a nakonec i režisér. Kdyby došlo k rozvinutí všech naznačených dějových linek a postavy měly čas se víc ve zkratkovitém a uspěchaném ději nadýchnout, mohla z toho být nová žánrová klasika. Takto zůstává pocit promarněného potenciálu, spojený s vírou, že se film dočká třeba ještě nějakého plnohodnotnějšího režisérského sestřihu.
Pod rouškou noci
- Žánr: gangsterka
- Původní název: Live by Night
- www.livebynight.movie/
- USA, 2016
- Scénář: Ben Affleck (podle předlohy Dennise Lehanea)
- Režie: Ben Affleck
- Hrají: Ben Affleck, Zoe Saldana, Elle Fanning, Sienna Miller, Chris Messina, Scott Eastwood, Anthony Michael Hall, Brendan Gleeson, Chris Cooper
- Distribuce: Freeman Ent.
- Distribuční premiéra v ČR: 12. 01. 2017
Hodnocení filmu: 6/10