Já myslím, že u Plazmy taky dochází časem ke ztrátě jasu. Nicméně jsem chtěl říci hlavně následující:
Za posledních xy Panasonic ( ale i Samsung ) vylepšili plazmy opravdu nevídaným způsobem. Dřívější vady jako 1. vypalování obrazu, 2. velká spotřeba, 3. velmi nízký jasový výkon, phosphor - trailing, (to jsou světlé, převážně žluté šmouhy/fleky při extrémně rychlé změně obrazu nebo za extra rychle pohybujícími se předměty) Ty už prakticky vůbec neexistují, aspoň ne u Plazmy od Panasoniku od řady ST a výše, zůstala mírně vyšší spotřeba ve srovnání s LED LCD a mírně nižší jasový výkon, chyby v obraze jsou prakticky všechny pryč. Tím se nemusí potencionální kupující vůbec zabývat, to už je minulost, a ty co zůstaly, tak nesouvisí s technologií, ale s faktem, že se zobrazuje na fullHD prokládaný obraz v SD rozlišení a to mají obě technologie společné. Přesto se to stále přetřesává jako důvod si plazmu nekoupit v takové míře, kterou si to vůbec nezaslouží.
Oproti tomu, v LCD technologii, se žádné zásadní změny, které by dokázali, tak jako Panasonic u plazem, eliminovat zásadní mínus, zkrátka nestaly. I před osmi lety jste si mohl koupit herní LCD monitor s technologií TN na 144hz (šedá>šedá) a dneska tomu není ani o 1hz více. U technologií LCD : IPS a MVA s kvalitními barvami a dobrými pozorovacími úhly můžeme na takovou frekvenci zapomenout. Dokonce ani předražené IGZO od Sharpu to nezlepšilo, zase jen zlepšilo kontrast, spotřebu, jas, hustotu pixelů, ale potřebnou odezvu nikoliv. A v tomhle ohledu, se za deset let nenastalo žádné zlepšení, protože tahle technologie toho zkrátka není schopná, přesto si na tom postavili byznys a dali to do televizorů. Ano, u LCD se zlepšili barvy, zlepšili se pozorovací úhly, ale nezlepšila se doba odezvy, která je tak bídná, že má na svědomí 90% všech, jí vlastních, záporných artefaktů v obraze. Smutné na tom je, že tomu někteří hlupáci tleskají a pošklebují se, vlastně se pošklebují vlastnímu neštěstí, protože kdyby se v plazmách točili stejné peníze jako v LCD, tak budou ti, co se jimi zabývají, mít dost peněz na další zlepšování a Panasonic nám dokázal, že se zlepšovat dá stále, jenže na tom nic nevydělává, proto to jde do kytek. Oproti tomu výrobci LCD hrabou stále více peněz, dostávají pokuty za kartely a v konečné fázi za tu hromadu peněz nejsou stále schopni přijít s výrazným zlepšením technologie LCD. Protože to sakra není technologie vhodná na umístění do kvalitní televize. S LCD je to jako se zubníma pastama a pracíma práškama, podle reklamy jsou stále lepší, ale tak nějak, z dlouhodobého hlediska, to není o moc lepší.