AVmania.e15.cz

Pí a jeho život: recenze filmu

Metaforická bajka i dobrodružná robinsonáda o spirituálním a osobním hledání a potřebě víry jako nástroje, jak učinit život snesitelnějším. Ve 3D provedení, které vás uchvátí.

Román kanadského spisovatele Yanna Martela Pí a jeho život se stal světovým bestsellerem. Vyšel v roce 2001 a o rok později za něj jeho autor získal prestižní britskou Man Bookerovu cenu. Prodalo se ho více než sedm milionů výtisků a byl přeložen do 42 jazyků. Nyní se k nim přidává jazyk další a všeobecně srozumitelný. Ten filmový. Jeho zprostředkovatelem se stává tchajwanský režisér Ang Lee.

Kosmopolitní adaptátor

O knize se dlouho tradovalo, že patří k těm nezfilmovatelným. Možná proto přitahovala celou dekádu pozornost renomovaných tvůrců, kteří se o její adaptaci ucházeli. Před M. Night Shyamalanem, Alfonso Cuarónema Jean-Pierrem Jeunetem ale dali majitelé práv nakonec přednost oscarovému režisérovi Ang Leemu.

A ukázalo se, že to byla dobrá volba. Ang Lee je znám jako empatický adaptátor literárních látek a zároveň v dobrém slova smyslu univerzální režisér, který je schopen se ctí dostát rozličným žánrovým výzvám.

Ať už se jedná o velmi britskou adaptaci románu Jane Austenové Rozum a cit, rodinné drama Ledová bouře (pro mě osobně jeho nejlepší film), western z občanské války Severu proti Jihu Jízda s ďáblem nebo čínskou wuxia báji Tygr a drak. Poradil si ale i s komiksovým Hulkem a homosexuální romancí Zkrocená hora. V Zažít Woodstock realisticky nahlédnul na mýtizovaná a idealizovaná šedesátá léta a ve špionážním dramatu Touha, opatrnost se nebál otevřených erotických scén.

Ve všech těchto filmech uplatnil svůj kosmopolitní nadhled nad tématy, jež zpracovává, který ale nezaměňujme s řemeslným rutinérstvím. Jeho počiny vykazují totiž znaky přesně opačné. Jsou osobité a pokud bych pro ně měl najít nějaké spojující hodnocení, vystihující jejich společné znaky, použil bych přívlastky citlivé, subtilní a emocionální.

Ang Lee dokázal, že umí stejně dobře zacházet s látkami intimními i výpravnými, což ve své novince zúročuje. Spirituální iniciační příběh o hledání víry v sebe sama i nějaké vyšší moci, která nás na této introspektivní cestě provází, zabalil do dobrodružné trosečnické robinsonády, plné efektních 3D obrazů.

Rámcové vyprávění

Scenárista David Magee (Hledání Země - Nezemě) ctí Martelovu předlohu a kopíruje její kompoziční strukturu. I ve filmu je příběh rozdělený do tří částí, jež rámuje vyprávění dospělého (Irrfan Khan) hlavního hrdiny. Jak se ukáže, jde o vypravěče důmyslného, ale nespolehlivého.

 lifeofpi820-1.jpg lifeofpi820-2.jpg 
 

V rámcové rovině vyprávění navštíví v Montrealu neznámý kanadský spisovatel (Rafe Spall), hledající námět na nový román, muže, který mu začne retrospektivně vyprávět svůj příběh. Stěžejním bodem jeho báchorky je okamžik, kdy se ocitl na širém moři v záchranném člunu ve společnosti tygra bengálského a musel s ním zde strávit více jak půl roku. Toto dobrodružství přispělo k tomu, že uvěřil v Boha.

Vzhledem k tomu, že se dospělý vypravěč těší dobrému zdraví, je jasné, že ze souboje s přírodním i zvířecím živlem vyšel vítězně. Důležitým se tedy nestává zda, ale jak přežil a co se mu během té doby odehrávalo v hlavě.

Iniciační příběh duchovního hledání

Skrze hlas tlumočníka jeho vyprávění jsme vtáhnuti do prvního ze tří, žánrově odlišných aktů. Ten úvodní má povahu iniciačního bildungsrománu. Seznamuje nás s dospíváním šestnáctiletého indického chlapce Pí Molitora Patela. Jeho otec mu dal křestní Piscine podle slavného pařížského bazénu. Kvůli obtížné výslovnosti, svádějící ke zkomoleninám, tak zavdal tomu, že se jeho syn díky jménu stával terčem posměšků svých spolužáků. Při příchodu na střední školu si proto jméno změní na kratší tvar, připomínající Ludolfovo číslo.

lifeofpi820-3.jpg

Pí (Suraj Sharma) vyrůstá v indickém Puduččéri v prostředí zoologické zahrady, již vlastní jeho rodiče. Má tak od dětství představu, jak nebezpečná mohou zvířata být a fascinuje ho srovnáním lidské a zvířecí přirozenosti. I když ho otec varuje, že s divokými šelmami nemůže být přítel, přesto se Pí snaží vetřít do přízně té nejagresivnější. Bengálskému tygrovi, jehož jméno odkazuje k románu E. A. Poea Dobrodružství Arthura Gordona Pyma.

Pí se přes pobavené poznámky jeho pragmatického otce rád zaobírá otázkami víry a snaží se vstřebat základy křesťanského, hinduistického, muslimského a buddhistického náboženství. Později i židovského, když se ukáže, že vypravěč je profesorem kabaly na univerzitě.

Víru chápe jako prostředek k pochopení smyslu života i sebe sama. Aniž by konvertoval k jednomu z náboženství, bere si z každého to, co se mu líbí. Tento duchovní reader's digest, jenž může působit spíše úsměvně než opravdově, má později význam v jeho boji o přežití.

Ztroskotání

Když je Pímu šestnáct, rozhodnou se jeho rodiče kvůli vrtkavé politické situaci v Indii přesídlit do Kanady. V roce 1977 naloží na japonskou nákladní loď Tsimtsum zvířata a majetek a Tichým oceánem se vydají vstříc nové budoucnosti. Loď ale ztroskotá a potopí se.

Pí skončí šťastnou náhodou v záchranném člunu, kde se o místo dělí s nečekanými pasažéry. S nevyzpytatelnou hyenou, zraněnou zebrou se zlomenou nohou, chytrou samicí orangutana a především mohutným bengálským tygrem jménem Richard Parker. Ten si rozhodně nemyslí, že by se v nouzových podmínkách mělo něco měnit na přirozeném darwinovském průběhu potravního řetězce. Díky tomu se počet pasažérů během pár dní zredukuje na dva. Chlapce a tygra.

Barvitá robinsonáda

Tak začíná neskutečná, 227 dní trvající plavba, mající povahu dobrodružné robinsonády. Pí, který přišel při lodním neštěstí o rodiče, bratra, první lásku i domov, teď bude muset vynaložit hodně úsilí, aby nepřišel i o život a zdravý rozum. Je náhle na světě sám, se svými myšlenkami a ve společnosti tygra, který prahne po jeho mase.

Jak už bylo řečeno, kouzlo vyprávění netkví v napětí, zda se chlapci povede zvítězit nad tygrem, ale ve způsobu, jakým toho dosáhne. Jeho nejdůležitějším úkolem po celou dobu plavby na záchranném raftu je udržovat tygra neustále nažraného.

lifeofpi-mv-10.jpg

A my sledujeme, jak Pí získává své trosečnické nebo námořnické dovednosti. Jak loví ryby pro sebe i Richarda Parkera, jak z deště získává pitnou vodu i jak si vyrobí improvizovaný vor, na němž může v bezpečné vzdálenosti pár metrů od tygra v člunu trávit čas.

Za to, že obstojí v konkurenci nebezpečné šelmy, vděčí své pevné vůli, kterou se podaří částečně vnutit prostřednictvím výcviku i jeho protivníkovi. Pí odhazuje civilizační návyky a sám se stává „šelmou“, která je schopná si s tygrem vymezit své dominantní pole a získat si jeho respekt.

Po mnoha dobrodružstvích, jež jejich vztah částečně upevní, dorazí k pevnině, která se ale ukáže být plovoucím ostrovem z chaluh, plným surikat. Jeho vábivá denní podoba v noci získává charakter agresivního masožravého zabijáka. Oba odplouvají a jejich člunu se nakonec podaří dorazit ke břehům Mexika, kde tygr mizí v džungli.

Kouzlení s 3D obrazem a digitálními triky

Prostřední část je z hlediska diváckého nejatraktivnější. Startuje ji spektakulární ztroskotání lodi, natočené v dlouhých záběrech a s opravdu funkčním využitím 3D. Přírodní živly, bičující loď, vykonají své dílo zkázy a my se můžeme pokochat podvodním záběrem na osvětlené potápějící se nákladní plavidlo.

Tím ale Leeho kouzlení s 3D obrazem jen začíná. Pomocí trojrozměrné technologie ukazuje majestátnou nekonečnost oceánu, u něhož se smazávají kontury mezi tím, kde končí moře a začíná obloha. A nicotnost člověka, který se uprostřed něj plaví.

V sytých teplých barvách si pohrává s elektrizujícími záběry na létající ryby, které hází duhové odstíny a doslova skáčou z plátna. Nebo na nebe, poseté hvězdami, zlatavé východy slunce či noční moře, plné fosforeskujících medúz.

lifeofpi-mv-11.jpg

Pro někoho to může být kýčovité, ale uvědomte si, že jde jen o kolorit, dobarvující v podstatě pohádkový příběh o dospívání kluka, který zázraky přírody vnímá jakou součást své duchovní cesty.

Digitálními efekty se zde nešetří, ale jsou podobně jako 3D využity ku prospěchu věci. Nebo si byl možná Ang Lee vědom toho, že o co slabší nebo problematičtější je duchovní podloží vyprávěného příběhu, o to silnější by mělo být to technologické.

Odráží se to v mnoha směrech, ale nejvíce snad v digitální animaci tygra Richarda Parkera. Jeho počítačové rozpohybování a mimická detailnost jdou ještě o kousek dál než u loňského šimpanze Caesara ze Zrození Planety opic.

Nespolehlivý vypravěč

Kontrastem k pestrobarevné bajce se stává závěrečná třetina, jež nabídne alternativní výklad zhlédnutých událostí. Zachráněný chlapec v ní zafunguje jako nespolehlivý vypravěč.

Pí je převezen do nemocnice, kde jej podroben výslechu japonskými úředníky, kteří mají vyšetřit příčinu potopení lodi. Pozoruhodnému příběhu o trosečníkovi a tygrovi ale moc nevěří. Proto jim Pí nabídne jinou a mnohem pochmurnější a brutálnější verzi toho, co se doopravdy stalo.

lifeofpi-mv-12.jpg lifeofpi-mv-6.jpg

Nefigurují v ní zvířata, ale lidé, kteří v jeho původním metaforickém příběhu nabyli podoby zvířat. V tomto se po potopení lodi zachrání Pí (tygr), jeho matka (samice orangutana), zraněný námořník (zebra) a kanibalský kuchař (hyena). Nejprve francouzský kuchař zabije a sní zraněného námořníka, později i Pího matku. Pí následně kuchaře zabije.

Ani tento příběh, ač vypadá mnohem realističtěji než ten předchozí, se ale úředníkům nelíbí. Neboť ani jedna z verzí nevysvětluje, proč se potopila ztroskotaná loď, o kterou jim jde. Nakonec se ve zprávě pro japonskou stranu přiklánějí k té první.

Právo na subjektivní výklad reality

Úředníci mají před sebou, stejně jako diváci, dvě verze, u nichž záleží jen na nich, které chtějí věřit. Zda té symbolické nebo té mnohem realističtější a přízemnější. V té první, metaforické, ztělesňuje postava tygra vnitřní boj hrdiny se sebou samým. Na divákovi pak je, zda na ni přistoupí a nechá se unášet poetickou bajkou, v níž se vyskytují vzorce jednání, které se u zvířat tolerují jinak než u lidí. Nebo bude naštvaný, že se tvůrci uchýlili k až příliš polopatistickému výkladu předchozího hyperbolizovaného dění.

lifeofpi-mv-8.jpg lifeofpi-mv-9.jpg

Tvůrci především ale prostřednictvím obou dvou verzí obhajují právo jedince na subjektivní náhled a výklad objektivních skutečnosti skrze smyslovou zkušenost. Obhajují i možnost rozdílně interpretovat vnímání světa a náboženské víry.

Víra jako terapeutická berlička

Zamýšlejí se nad tím, jak důležitou terapeutickou roli má v našem životě víra a jak blízko má víra k vyprávění neuvěřitelných příběhů, při nichž zapomeneme na realitu a pohroužíme se do světa fantazie.

Víra je zde chápána jako nástroj, jak učinit život snesitelnějším. Nejde striktně o víru náboženskou, ale spíš o obecnou potřebu víry, která nastupuje vždy ve chvíli, kdy se nám zdá realita až příliš krutá. Autor jakoby nám podsouval, že záleží jen na nás, jaký zvolíme pohled na svět, který se zpětně odrazí v tom, jak uspokojivě ho potom budeme vnímat. Takto chápanou víru zároveň můžeme zároveň chápat jako její kritiku, neboť se stává obezličkou reality.

Ztráta nevinnosti

Toto jednoduché poselství, které se tváří možná hloubavěji, než jaký je jeho skutečný obsah, je demonstrováno na příběhu chlapce, který tváří v tvář přírodě přichází o iluze. Zbavuje se přitom falešných představ o civilizaci i sobě samém. Pí chce věřit v dobro, ale naráží na nepřízeň osudu a zjišťuje, že bolest a ztráta jsou přirozenými součástmi života. Ang Lee v jeho iniciačním sebepoznávacím příběhu nachází své oblíbené téma ztráty nevinnosti.

Tvůrci uhlazují naturalismus předlohy a nahrazují ho metaforicky laděnou bajkou o spirituálním a osobním hledání jednoho dospívajícího teenagera. Nesklouzávají sice vyloženě k barvotiskovému new age kýči či coelhovskému podobenství, ale i tak se zde za filozofii či úvahy o víře vydávají ilustrace těch nejzákladnějších životních tezí.

Ang Lee z naší potřeby víry v příběhy, které posouvají realitu k její snesitelnější variantě, učinil přednost a obalil skutečnost efektní vizuální podobou. Zatím získal tři nominace na Zlatý glóbus, včetně té pro filmu roku a já jsem moc zvědavý, jak si povede při oscarovém klání. V technických kategoriích určitě šanci má.

life_of_pi.jpg life_of_pi_ver10.jpg life_of_pi_ver4.jpg life_of_pi_ver6.jpg

Pí a jeho život

  • Žánr: dobrodružná bajka
  • Původní název: Life of Pi
  • www.lifeofpimovie.com
  • USA 2012
  • Scénář: David Magee (podle předlohy Yanna Martela)
  • Režie: Ang Lee
  • Hrají: Suraj Sharma, Irrfan Khan, Tabu, Gérard Depardieu, Rafe Spall, Tabu, Adil Hussain, Shravanthi Sainath, Ayush Tandon, Andrea Di Stefano, Ayan Khan
  • Distribuce: Bontonfilm CZ
  • Distribuční premiéra v ČR: 20. 12.2012

 

AVmania.cz hodnotí
Film 7

Další článek



celkem 10 komentářů

Poslední komentáře

Nie. Nie je to temou clanku, ani nie sme na … Q 6. 1. 2013, 10:07
Re: "....A jsou mi fakt k smíchu některé rád… karolina baarova 3. 1. 2013, 23:37
Re: "....A jsou mi fakt k smíchu některé rád… karolina baarovba 3. 1. 2013, 23:35
"....A jsou mi fakt k smíchu některé rádoby … Q 30. 12. 2012, 08:36
Přátelé, před dvěmi hodinami jsem se vrátil … mirek 30. 12. 2012, 01:39

Další podobné články

Mackevision a Rising Sun odhalily, jak se dělají Hry o trůny

Mackevision a Rising Sun odhalily, jak se dělají Hry o trůny

Učitelka: recenze filmu

Učitelka: recenze filmu

Jan Hřebejk se vrací do normalizačního Československa a přichází s trochu tezovitým morálním dramatem o zneužití postavení, manipulaci a vydírání rodičů prostřednictvím jejich dětí.

xXx: Návrat Xandera Cage – první upoutávka na očekávaný hit

xXx: Návrat Xandera Cage – první upoutávka na očekávaný hit

Sedm statečných: první oficiální trailer na remake filmové klasiky

Sedm statečných: první oficiální trailer na remake filmové klasiky

Tohle je náš svět: recenze filmu

Tohle je náš svět: recenze filmu

Emotivní, zábavný i k zamyšlení vybízející film o tom, jaký způsob výchovy je pro děti ten nejlepší. Nezávislý hit letošního léta s Viggo Mortensenem, který získal diváckou cenu z Karlových Varů.

Vítězné filmy z Karlových Varů - Druhé festivalové ohlédnutí

Vítězné filmy z Karlových Varů - Druhé festivalové ohlédnutí

Němcův Vlk z Královských Vinohrad a další oceněné filmy letošní hlavní soutěže, hit ze Sundance Malá sokolnice nebo krutý obraz dětských vojáků v Bestie bez vlasti.

Legenda o Tarzanovi: recenze filmu

Legenda o Tarzanovi: recenze filmu

Režisér Harryho Pottera David Yates se snaží tarzanovskou mytologii rozvíjet a dát ji historicko-politický akcent. Bohužel ve tvaru, který nepůsobí organicky a pro diváka zajímavě.

10 tipů z filmového festivalu – Karlovy Vary ve vašem kině

10 tipů z filmového festivalu – Karlovy Vary ve vašem kině

Německý komediální hit Toni Erdmann, Jarmuschův melancholický Paterson, groteskní Líná zátoka, Harry Potter jako živá mrtvola ve Švýcaráku, sex, drogy a rock ’n’ roll v nočním klubu Belgica.