Čistý design, slušná výbava, pasivní 3D a hlavně - Ambilight 3. Bohatou výbavu vylepšuje navíc subwoofer. Ten dostanete rovnou v ceně.
Ladění DVB-T a zbytek počátečních nastavení
Ze dvou zbývajících tunerů DVB-C (kabelový) a DVB-T (pozemní digitální) zkoušíme pozemní digitál. Ještě před začátkem se znovu vydáváme do nastavení, kde zapínáme drobný filtr co ladit. Frekvence prohledáváme „Rychle/Plně“, aktivujeme hledání analogových kanálů a chceme/nechceme ladit volné/volné + kódované (placené). Za dvě minuty ladění skončilo s počtem 48 digitální kanálů.
Jak satelitní, tak DVB-T/DVB-C kanály zařadíte do seznamu oblíbených. Pro každou kategorii se nabízí pouhá jedna favoritní nabídka. Jen u satelitního tuneru vytvoříte dvě, ovšem s omezením - nutnost přepnutí mezi dvěma filtračními skupinami, tak jak je popsáno výše.
Ladící část opouštíme a přecházíme s textovým průvodcem dále.
Přehled programů - tzv. list.
Průvodce vybídne k základní optimalizaci obrazu a zvuku. Jednoduchou formou a v rychlém tempu upravíme množství jasu, kontrastu, sytosti barev, ostrosti. U zvuku existují tři nastavení – nejbližší vašim uším potvrdíte. Průvodce přeskakuje na Ambilight a ptá se na barvu stěny za televizorem pro ideální nastavení efektů.
Připojíme PC síť kabelem/integrovanou Wi-Fi, která zvládá i 5GHz frekvenci. Zpočátku nastavení zmatkuje, nevidí nejsilnější Wi-Fi v testovací místnosti, která je právě 5 GHz. Při opakovaném skenu prostředí získáváme SSID sítě a konečně zadáváme heslo sítě.
Jestliže máte zájem, přistoupíte k testu, respektive formátování vámi připojené USB flešky/HDD. Pro pozastavení živého vysílání postačí 4GB fleška, pro záznam s letmým startem anebo načasováním prostřednictví EPG, výrobce stanovuje velikost HDD 250 GB. Při testování jsme použili HDD citelně menší velikosti (asi 150 GB) a vše proběhlo korektně.
Závěrem přidáte nová připojená zařízení a označíte jejich druh. Samozřejmě – kterýkoliv z výše uváděných kroků lze přeskočit. Nyní průvodce předloží spuštění prohlídky, či dema. Kdo nemá chuť, dá povel k dokončení.
Menu a ovládání
Menu a další součásti nedávají vždy jednoznačnou odezvu. Například vyvolání programového listu tlačítkem z ovladače někdy trvá věčnost, a to jsem trpělivý člověk. Stiskneme informační tlačítko u programu a nic se neděje, podruhé, potřetí a stále nic. Přepneme, vrátíme se zpět a teprve dostaneme informace o právě sledovaném pořadu. Vstup do úprav obrazu při přehrávání filmu (například) z USB flashdisku způsobí zrušení přehrávání. Prostě nejdříve musíte obraz upravit a následně v přehrávači jen přepínat mezi jednotlivými obrazovými profily. Nelze za běhu přehrávače činit výše uvedené. Proč?
Více problémů spadá do satelitní části. U ní jsme dokonce přistoupili k výměně námi využívaného CI modulu za jiný, aby jednoznačnost verdiktu byla potvrzena. Samotné přepnutí programů u kódovaných HD znamená čtyř až pěti vteřinové rozhození synchronizace obrazu a zvuku, navíc s viditelným trháním scény. U SD a nekódovaných HD anomálie trvá kratší čas, takže není tolik bolestivá.
V menu, které kombinuje pro Philips typickou ikonovou a textovou část se občas zjeví kurzor/šipka dálkového ovládání, jindy zde nepochopitelně není a přesun v rámci jednotlivých řádků se děje konzervativně za pomoci kurzorových tlačítek. To jsme nepochopili, nebo se jedná o chybu firmwaru?
Celkově menu nepostrádá přehlednost a logiku. Naznačuje příslušnost k vyšší kategorii modelů. Hlavně obrazová část, která obsáhla i ISF režimy Den/Noc s velmi podrobným nastavením řízení barev s ovládáním sytosti v šesti částech – Červená/Žlutá/Zelená/Azurová/Modrá/Purpurová. Pohyb vylepšíte v Perfect Natural Motion (tři kroky+vypnuto) a Clear LCD. Ostrost navýšíte, redukujete šum a MPEG artefakty, pustíte Super Rozlišení, lokálně řídíte jas s několika verzemi nasazení. Senzorová automatika hlásí přítomnost. Veškerá provedená nastavení vložíte do osmi obrazových profilů (Osobní/Jasné/Přirozené/Standardní/Film/Fotografické/Den ISF/Noc ISF), které se dají jednotlivě resetovat do původních hodnot.
Zvuk umravníte v množství basů a výšek, rozšíříte jeho prostorovost. K experimentům využijte šest zvukových profilů (Osobní/Originál/Film/Hudba/Hra/Zprávy). V „settingu“ musíte najít i „Wireless sound“ k řízení bezdrátového hlubokotónového reproduktoru. Zvukový výstup zpozdíte, aktivujete ARC (zpětný audio kanál) pro HDMI porty. Samostatně posunete hlasitost u případně připojených sluchátek.
Další submenu „Ambilight“ zve k regulaci jasu a sytosti světelných hrátek, či k nasazení jednoho z osmi uživatelských profilů (Standardní /Přirozené /Jasné /Komfortní provedení /Uvolněno /Hry/ISF/Statický). V dalších řádcích nastavíte případně připojený HUE systém a sladíte jeho činnost s Ambilightem. Nevíte, o co se jedná? Nevadí – stačí si přečíst náš článek.
V „Obecných nastaveních“ regulujeme automatiku pro vypnutí zařízení, časovač, aktivujeme „EasyLink“, nastavíme klávesnici a myš, či oboustranný ovladač – jeho kurzor, vypínáme HbbTV. Z velmi důležitých nástrojů právě tady resetujeme televizor do továrního nastavení, anebo opakujeme celou instalaci. Před tím si zálohujeme seznam kanálů.
Nezapomeňte, že za samovolným vypnutím televizoru může stát aktivovaná automatika časovače. Na druhé fotce, kromě jiného, vidíte velmi důležité položky „Tovární nastavení“ a „Opakovaná instalace TV“.
Obraz
Osazený typ panelu dal obrazu jasný styl, který se k němu váže – sníženou černotu černé (naměřeno 0,193 cd/m2), ale z druhé strany velký pozorovací úhel. Při pohledu ze strany dochází postupně k lehkému světlání barevného spektra a nástupu jemně narůžovělého oparu. Osazený panel s pasivním 3D má také pro tento typ panelu typický o něco nižší kontrast (naměřeno 1 116:1).
Philips pro mé oko, jakoby opustil nastavení, kdy světlé tóny vykazovaly výrazný jemnocit. Patrná byla snaha o vyšší obrazovou průzračnost a pomyslné navýšení prostoru. Vše se daří. Jestliže se ale vydáte cestou pozorování obrazu bez zapnutého Ambilightu, přijdou vám barvy u nejvíce sledovaného režimu „Film“ nadhodnocené, podobně dochází k lehkým přepalům u nasvícených pleťových tónů. Stav korigujeme v nastavení a dosahujeme podstatně klidnější obrazové hry.
Další variace v nastavení obrazové části.
Když si řekneme, že u zmíněného režimu budeme sledovat spíše kvalitnější videa, přijdeme také na nadlimitně vysoko posazenou ostrost, která zvýrazní spíše surovější pojetí všech linií. Bližší pozorování nezkušeného zaskočí větší dávkou „zubatosti“. To však – tak trochu – patří k výrazu, který si zřejmě autoři nastavení určili. Správná pozorovací vzdálenost dává obrazu navýšenou ostrost a popisovanou průzračnost. Mnoho kupujících přijme podobné nastavení za své. Náročnější ale budou hledat osobní výraz s jiným projevem.
Philips 47PFS7509/12 vykazuje větší chuť poskytnout dobrý obraz u HD vysílání a HD videí. SD přes DVB-S tuner patří ke spíše „jen“ nadprůměrnému. Pro lepší výsledek zkuste změnu nastavení. Porovnání interních DVB-T tunerů subjektivně nevychází pro „Filipa“ zle. U srovnání bude lepší pamatovat na rozdílnost kvality jednotlivých stanic a zkusit přepnout na zahraniční (Rakousko/Německo). Koneckonců lze zvážit, jestli SD vysílání by nebylo ve vyšší kondici prostřednictvím externího tuneru.
Barevnost nevykazuje umělou záři - působí přirozeně, nicméně působí krapet hutněji. Nastavení odpovídá přídavku v očekávané aktivaci Ambilightu. Hlavně u zelené bych čekal menší dravost. Pleťová vykazuje přirozenost s jemným navýšením sytosti, které však není negativní, ba naopak. Bílá se tváří čistě.
Perfect Natural Motion a Clear LCD umí podstatně vylepšit pohyb sledovaný na vašem televizoru.
Pohybová aktivita zaznamená okem pozorovatele se z původní mírně roztřesené „naladí“ přes podstatně klidnější až po hladkou – s nástupem telenovelového jevu. Některá testovací videa prozradí, že nevykazuje tolik přesnosti a korektnosti, jako u jiných modelů v minulosti. Pohyb u nich postrádá jednoznačnou, nekompromisní plynulost. Jinde ale exceluje. U běžného sledování tak nezjistíte tolik zádrhelů, jako u testovacích utilit přehrávaných přes USB.
A teď skok! Překvapením se stává rozdíl při sledování HD videí prostřednictvím HDMI. Jakoby tu platilo cosi jiného. Jiné zákonitosti, jiná nastavení, projev. Obraz subjektivně působí klidněji, barevně umírněněji. Pohyblivá scéna dosahuje v testu lepších výsledků. Rozdíl mezi sledováním jednotlivých typů signálu se stává zřetelným i pro laika.
Clouding, anebo mírná „špinavost“ světlých tónů není pro oko zřetelná. Záleží na nastavení.
Obdobně jako u dříve testovaného modelu 6309, přichází změna v nastavení poměru stran, kde v základu jsou dva režimy – „Vyplnit obrazovku“, „Přizpůsobit“. V rozšířeném režimu Posun/Zvětšení/Roztáhnout/Native 1:1.
Individuální nastavení velikosti obrazu.
Vyplnění obrazovky žádala část nespokojených uživatelů, kterým vadí černé pruhy na bocích, anebo nahoře a dole. Automatika však někdy při testu byla příliš aktivní. Nejdříve zvolila správný rozměr a obraz dokonale roztáhla, následně však chtěla rozměr korigovat – škoda. Obraz nebude roztažen vždy. U HbbTV, integrovaného přehrávače, anebo v aplikaci Youtube narazíte na videa, která prostě nebudou přes celý panel.
Měření jsme prováděli u režimu Kino, zde je na grafu vidět příliš světelé zobrazení horní škály šedé. Ochylka od přesného nastavení barev je také větší (průměrná dE je 6,8), barevný prostor je ale téměř korektní.
V praxi to znamená, že pokud vám nevyhovuje ladění barev na oko, aby se vám obraz jen líbil, ale chcete přesně nastavený obraz dle rec.709, tak se kalibraci nevyhnete. U testovaného kusu také měření ukázalo pokles jasu směrem od středu obrazovky.
Nový televizor vybírejte pečlivě. Potřebujete chytré funkce, nebo stačí televizor bez nich? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: