Trpíte také touhou po dokonalém zvukovém projevu, ale ne a ne se dostavit? Chcete se dozvědět, kde by mohl být skrytý problém?
Především jedinci se sklony k audiofilním hrátkám by mohli o výměnách jednotlivých komponentů ať už klasické reprosoustavové či sluchátkové sestavy psát dlouhé statě. Většinou to začíná nevinnou koupí jednoduššího a především levnějšího hudebního aparátu. Postupem času nároky rostou, výše konta klesá a do obytného prostoru přibývá stále více a více, dle slov Hi-Fi nepřátel, (pozn.: Hi-Fi nepřítel je nejčastěji osoba dámského pohlaví s hadříkem a konvičkou na zalévání v ruce) krámů. Člověk nemocný prakticky neléčitelnou chorobou má neustálou potřebu obměňovat, nakupovat, měnit, prodávat, obměňovat, nakupovat... Starý CD přehrávač svým zvukem přestává vyhovovat, když se přeci na konci objevila nová audiofilská sluchátka. A propojit ho se sluchátkovým zesilovačem (cenově blízký pěkné letní dovolené) starým a obyčejným signálovým kabelem? Uznáte, že to je v kruzích kvalitního zvuku neodpustitelným hříchem.
Na fotografii vidíte typickou... Zástupkyni Hi-Fi nepřátel
Po čase se kolotoč opět roztáčí a opakuje se podobná situace, bohužel již často mnohem více znatelná na objemu peněženky. Sluchátka přestávají postačovat, jelikož neposkytují dostatečný prostor k realizaci touhy po koncertním sále v domácím prostředí. Úhlavní Hi-Fi nepřítel po vyslechnutí slov - má milá, prodám svoji sluchátkovou sestavu - s úsměvem na tváři a úlevou v duši jásá, aby mohl hned na to předvést své nezapomenutelné hlasové schopnosti po vstřebání posledního slova z věty – koupím si zesilovač a velké reprosoustavy. Člověk je tvor, který má tendenci k neustálé nespokojenosti. Řeknu-li toto o lidech, dvojnásob, neřku-li trojnásob to platí o audiofilech. Nebude tedy překvapením, když ani špičkové reprosoustavy, stejně vysoko postavený zesilovač, zdroj zvuku, signálové kabely, reproduktorové kabely a všelijaké šarlatánské pomůcky k údajnému pročistění zvuku a především pak peněženky, neposkytnou vytoužený zvukový orgasmus.
Rozvodové papíry se snáší na kuchyňský stůl poté, co musel nepřítel čelit cizím srdcervoucím výrazům typu: nedostatečná akustika, basová past, stropní podhled a tlumící jehlany. Honba za kvalitním zvukem není během na dlouhou trať jako spíše pomalou chůzí. Možností, jak dosáhnout nekompromisní reprodukce, je spousta, stejně tak je spousta možností, jak ji nedosáhnout, žel možnostem druhého případu dostojí milovník věrného zvuku snáze. Řešení akustiky místnosti musí být nedílnou součástí audiofilní procházky. I ze špičkového aparátu, jenž by se mohl zdát nekompromisním, akusticky podlá místnost vytvoří sestavu průměrnou. Kde je ale psáno, že precizní sestava zvukem žijící v precizně řešené místnosti naplní touhy až po okraj? Bohužel nikde, ani takto rozehraná partie není nikterak výjimečnou a opět se mohou objevit úvahy typu: Výšky nemají dostatek detailů, basy jsou jakési „rozplizlé“ a nevýrazné. Je z toho cesta ven?
V rozích akusticky upravené místnosti "polykače basů" - jeden z dostatečných důvodu pro úspěšné zahájení rozvodového řízení.
Každému se někdy stalo, že hledal problém tam, kde se žádný problém ve skutečnosti nevyskytoval. Samotné hledání ničemu jistě neuškodí, mnohem horší je, když se začne neexistující problém řešit a ten opravdový zůstává skryt na samotném počátku. Celý ten kolotoč věrné reprodukce zvuku nemusí nikdy zastavit kvůli jedné maličkosti; ohromné maličkosti, jež dokáže způsobit nezměrné následky, často jakoby vytrženy z katastrofického scénáře; ohromné maličkosti – špinavým uším.
K napsání těchto řádků mne přiměla včerejší návštěva (snažím se dodržovat pravidelný interval jednou ročně) ušního lékaře. Po řádném vyčistění zvukovodu a následné zkoušce změny reprodukce sestavy jsem si opět uvědomil, jak málo někdy stačí ke zvukovému štěstí. Posun samozřejmě nebyl markantní, za rok se ucho tolik nezanese, ale i ty zvukové nuance a nové lupoidní detaily mě donutily přemýšlet o sluchu jako základním komponentu poslechové sestavy. Věřím, že pokud posluchač zavítá na pročištění uší po několika letech, či dokonce poprvé v životě, pod má slova se bez okolků podepíše. Zároveň doufám, že tento článek nebude pouhým zpestřením dne, nýbrž donutí čtenáře k zamyšlení, pootevře mu oči a především pak uši.
Pozor: Uši rozhodně nečistěte sami. Často je výsledek horší, než před započetím čistící procedury. Nepoužíveje vatové tyčinky, které ušní maz zatlačí ještě hlouběji. V žádném případě nezkoušejte ucho čistit ostrými předměty či nástavcem na domácím vysavači.
Jak jste na tom vy a ušní lékař, máte podobné zkušenosti? Podělte se v diskuzi pod článkem.