AVmania.e15.cz

Nejvyšší nabídka: recenze filmu

V každém podvrhu se vždy ukrývá něco nefalšovaného. Zda to platí i pro lásku, o tom se přesvědčí expert na umění ve filmu, který oprávněně vyvolává nadšení na domácí filmové databázi ČSFD.

Filmy sicilského režiséra Giuseppe Tornatoreho se vyznačují zvláštní, snovou, melancholickou, vznešenou atmosférou, skrze niž nahlíží na období, historicky značně vzdálená jeho roku narození (1956).

Na vypravěčsky i vizuálně podmanivých filmech Bio Ráj (1988), Legenda o "1900" (1998) či Maléna (2000) spolupracoval s italským skladatelským mistrem Ennio Morriconem a nejinak je tomu i v případě jeho novinky Nejvyšší nabídka.

Výstřední expert na umění

Ta se odehrává v anonymním evropském městě, z něhož máme možnost poznat některé luxusní restaurace, policejní stanici, renesanční dům hlavní hrdinky, kavárnu naproti němu, park a luxusní obydlí hlavního hrdiny.

Tím je světově uznávaný expert v oblasti výtvarného umění a starožitností Virgil Oldman (Geoffrey Rush), který má vlastní slavnou aukční síň. Hodnotu obrazu rozezná pouhým letmým pohledem, stejně jako falzifikát od originálu.

Okolí ho považuje za výstředního génia, skvělého profesionála a odborníka na slovo vzatého. On sám je ze všeho nejvíc ale uzavřeným a plachým samotářem, pronásledovaným mnohými obsesemi. Lidské přítomnosti se až štítivě straní nebo jí vyloženě trpí a při podání ruky se chrání rukavicemi, jichž má doma stovky párů. Přebývá v přepychovém sídle a v jeho životě je vše až rituálně nalajnováno.

Sbírka ženských portrétů

Jak už jeho jméno napovídá, Virgil je panic. Nikdy se nedokázal sblížit s druhým člověkem, natož se ženou. Ženy obdivuje, ale má před nimi ostych. Opravdovou lásku nebo zamilovanost nepoznal, ale z jeho sbírky obrazů ženských portrétů všech období, stylů a autorů cítíme, jakou vášeň v sobě ve skutečnosti dusí.

Tyto vzácné portréty krásných žen má schované v tajné budoárové místnosti, připomínající obří trezor, a pravidelně je doplňuje při aukcích. Protože tyto aukce sám řídí, kupuje obrazy žen prostřednictvím nastrčené osoby. Tou je padělatel a neúspěšný malíř Billy Whistler (Donald Sutherland), jemuž za to dává provizi.

foto1.jpg 
 

Označit Billyho za Virgilova přítele je možná přehnané, ale jde o jediného člověka, s nímž dlouhodobě spolupracuje na těchto z hlediska profesní etiky problematických obchodech, kde odhaduje, nabízí a pak kupuje tyto obrazy značně pod cenou.

Jaká tvář se ukrývá za zamčenými dveřmi?

Virgilův stereotypní život se ale změní v den jeho šedesátin. Zavolá mu žena s příjemným hlasem, která se představí jako Claire Ibbetsonová (Sylvia Hoeks). A požádá ho o odhad ceny a následnou dražbu zděděné rodinné umělecké sbírky po rodičích. Zprvu se to zdá jako další zakázka, jichž Virgil vyřešil za život již mnoho.

Jenže se ukáže, že Claire je velmi neobvyklá zákaznice. Domluvené schůzky na poslední chvíli ruší, a když k té první nebo i těm následujícím dojde, mluví s Virgilem skrze stěny zavřeného pokoje. Claire totiž trpí agorafobií. Strachem z otevřených prostor a z lidí, s nimiž není schopna komunikovat z očí do očí. Proto ji nikdo posledních deset nebo patnáct let neviděl vycházet z jejího pokoje, kde se uzavírá před okolním světem.

foto2.jpg

Vychází z něj jen tehdy, když ví, že se v ostatních místnostech jejího rodinného sídla nikdo nenachází. Podivné chování Claire Virgila zpočátku irituje, ale pak ho začne přitahovat. A s ním i diváka, který si stejně jako Virgil klade otázku, jaká tvář se asi skrývá za zamčenými dveřmi? Kolik je té dámě nebo mladé ženě a jak vypadá?

Ve víru dosud nepoznané vášně

Virgil, který až dosud ženy obdivoval jen na plátnech, je nevypočitatelným chováním Claire váben a postupně si uvědomuje, že jeho plaché povaze vlastně vyhovuje. Dvě křehké bytosti, izolované ve svých světech, každý z jiného důvodu, se postupně skrze hovory přes dveře poznávají.

Citově labilní žena, odmítající ukázat svou tvář, v samotářském intelektuálovi provokuje jeho mužskou představivost a žádostivost. Její tajemství je pro něj podobné tajemstvím žen na portrétech, jež sbírá.

foto4.jpg

Se svou posedlostí touto ženou, která ho čím dál víc pohlcuje, se Virgil svěří mladému a zručnému mechanikovi a restauratérovi Robertovi (Jim Sturgess). Ten o přítelkyně rozhodně nemá nouzi a ve věcech milostných je na rozdíl od Virgila zběhlý.

Za Robertem poté dochází nejen pro konzultace, jak se ženě v dané situaci dvořit, ale nosí mu i součástky, nalezené v domě Claire, které zde byly z jeho pohledu náhodně pohozeny. Z nich mechanik sestavuje dvě stě let starého historického robota - automatona, podobného tomu, jakého známe ze Scorseseho oscarového bijáku Hugo a jeho velký objev.

Ve víru vášně, kterou Virgil prožívá a která se znásobí poté, co Claire spatří, si nestačí ani všimnout, že se čím dál víc zaplétá do hry, jejíž pravidla drží v rukou někdo jiný.

Tajemství, které není zcela odhaleno

Tornatoremu jako autorovi původního scénáře se podařilo vystavit opravdu originální a napínavou zápletku, u níž budete jen obtížně odhadovat, kam bude směřovat. Po jejím odeznění se pak budete ještě dlouho a při opakovaných zhlédnutích snažit odhalit to, co z ní zůstalo divákovi skryto. A možná je to dobře, protože v tom, co zůstalo neodhaleno, se skrývá tajemství neuchopitelného vztahu mezi mužem a ženou.

Tornatoremu se daří věc v dnešních filmech takřka nevídaná. Pohnutky jednotlivých postav odhaluje zvolna a postupně a stejně uměřeně dávkuje informace. Film obsahuje množství bizarních a nečekaných zvratů, které posouvají do nové perspektivy vyznění předchozích scén a pootáčejí i žánrovým určením snímku.

To, co v první půli vypadá jako moderní pohádka o vysvobození se dvou jedinců z jejich zakletí, nakonec prostřednictvím promyšleného twistu získává zcela jiné a mnohem bezvýchodnější vyznění.

Mistrné odvádění pozornosti jinam

Ti z vás, kteří se nechají unášet nevšední lovestory a budou jí i přes podivnost obou jejích aktérů (nebo právě proto) fandit, si zřejmě nevšimnou, že minimálně od poloviny vyprávění (a jednoho telefonátu Claire) si začne scenárista a režisér pro své rozuzlení, které vás zaskočí, připravovat půdu.

Například skrze narážky, ukryté ve větách postav, sdílejících Virgilovo opojení Claire, typu: „V každém padělku je ukryto cosi nefalšovaného“ nebo „Lidské emoce jsou jako umělecká díla. Mohou být předstírané a navenek se tvářit jako skutečné. Všechno se dá předstírat. Radost, bolest, nenávist. Nemoc, uzdravení…dokonce i láska.“

foto3.jpg x

Nebo prostřednictvím náznaků (obrazy), konání (součástky robota) a postav, které mají odvést naši pozornost zcela jinam. V tomto chytrém scenáristickém konstruktu zarazí snad jen to, jak se Claire po sblížení s Virgilem rychle zbaví svého handicapu a začne se najednou suverénně pohybovat jak v jeho blízkosti, tak ve společnosti.

Tornatore si počíná jako zkušený nespolehlivý vypravěč, který jemně a rafinovaně pracuje s naším vnímáním příběhu. Když už se zdá, že vytáhl z kapsy všechny trumfy a vše do sebe jakž takž zapadá (včetně té liliputky v baru), přichystá pro nás další překvapení. Ty se odehrávají v samotném závěru a o jejich chronologickém sledu se na internetu jistě povedou vášnivé diskuse.

Pražská zastávka v Pivnici U Milosrdných

Prozrazovat víc by zavánělo spoilerováním, což by bylo v případě tohoto filmu opravdu škoda. Pro ty, kteří jsou přesto zvědaví a spoilery jim nevadí, prozradím snad jen tolik, že příběh o muži, který klamal celý svět, až byl sám převezen, má neskutečně smutný, deziluzivní a zdrcující konec.

Především pro všechny ty, kteří uvěřili v iluzi velké lásky mezi hlavními hrdiny. I když na druhé straně obsahuje i pozitivní poselství, že je lepší, byť na krátký čas, prožít lásku, která vás srazí totálně na kolena, než ji nezažít vůbec.

foto5.jpg foto6.jpg

Protože jedině tak můžete v podniku „Day and Night“ v Praze pocítit alespoň závan melancholie ze ztracené lásky, který je někdy milosrdnější než její totální absence. Tuto zasněnou sekvenci v restauraci s ciferníky a ozubenými koly, obklopujícími stoly na sezení, ocení jistě všichni štamgasti Pivnice U Milosrdných, kde se natáčela.

Bohužel domácí a především zahraniční návštěvníci, kteří budou hledat magické místo, podobné tomu filmovému, budou zklamáni. Od počátku srpna je hospoda zavřená a i předtím se nemohla pyšnit takovým stylovým interiérem, jaký je ve filmu ukázán. Přesto očekávám, že jako turistické lákadlo bude po zhlédnutí snímku fungovat skvěle.

Záběry, které by se daly rámovat

Za magický je možno ostatně označit celý snímek. Giuseppe Tornatore nás za pomocí dokonalé výpravy a pečlivě komponovaných dlouhých záběrů, které by se daly díky jejich výtvarné kvalitě rámovat, přenáší do světa překrásných uměleckých děl a sbírek, v němž se Virgil pohybuje jak štika v rybníce.

Nádherná kamera Fabia Zamariona nám jejich krásu zprostředkovává spolu s tajemnými zákoutími starého sídla, v němž se schovává Claire. V součinnosti s hudbou Ennia Morriconeho, která velmi přesně vystihuje změny nálad filmového příběhu, pak přispívá k zdání toho, že sledujeme dokonale vymyšlenou filmovou symfonii.

Žánrová rozmanitost

Ta je složena z hned několika žánrových komponent, které se ale vzájemně nebijí, ale naopak zvýrazňují svou jedinečnost v takto poskládaném příběhu.

V Nejvyšší nabídce nalezneme prvky romance, krimi, melodramatu, thrilleru, psychologického dramatu, mysteriózních příběhů typu Scorseseho Prokletého ostrova i moderních pohádek, kombinovaných s cinefilní poctou filmové historii, jako je například Scorseseho Hugo. A to nesmíme zapomenout na specifickou lynchovskou atmosféru, již do příběhu vnáší liliputka, odříkávající v kavárně série čísel. Ostatně pávě ona se ukáže být jedním z klíčů k pochopení příběhu.

Oscarový výkon Geffreyho Rushe

Nadšení nevzbuzuje jen hravě vyladěná žánrová rozmanitost, příběh s tajemstvím, vizuální stránka a hudba Velkého mistra Morriconeho, ale i herectví všech zúčastněných.

Nejvíce pochopitelně Geoffreyho Rushe, který dokonale ztělesnil muže starého, konzervativního světa, obklopeného ještě starším uměním, v němž hrají prim krásné ženy, s nimiž se ale nemůže milovat. Když pozná tu, s níž tento pocit zažije, je jeho život obohacen o zkušenost, která ještě víc prohloubí jeho vnitřní tajemství.

foto7.jpg

Vedle vpravdě oscarového výkonu Rushe, kde je radostí sledovat každé jeho gesto a záchvěv mimiky, se ale neztrácí ani jeho múza v podání nizozemské herečky Sylvie Hoeks. Její éterické kouzlo tkví v její neuchopitelnosti a zranitelnosti a největšího účinku dosahuje ve chvílích, kdy z ní vnímáme za zavřenými dveřmi jen její hlas, plný proměnlivých emocí.

Podmanivá elegance

Ve světě umění rozpoznal Virgil originál od kopie během chvilky, v tom citovém hrané jednání od skutečného nerozeznal. Muž, který nedůvěřoval lidem, se rozhodl, že uvěří iluzi lásky a doplatil na to. Poznal, že takřka vše se dá předstírat a láska a city nejvíc.

Do podniku milosrdných nebo krásných ztrát v Praze Den a Noc ale vešel jako někdo, kdo ví, že je lepší lásku mít a ztratit, než ji nikdy nepoznat. Ti z vás, kteří opojnost lásky i její destruktivitu zažili, mu budete rozumět.

A vy ostatní, kteří třeba ne, se můžete kochat precizně vybroušeným vyprávěním, kráčejícím suverénně napříč žánry, bez toho, aby mělo potřebu se nějakému pevně uvázat. Stejně jako originálním příběhem, opojnou vizuální a hudební stránkou a hereckým výkonem Geoffreyho Rushe, který by neměl být pominut při oscarových nominacích.

Nadšené divácké ohlasy, pozorovatelné na domácí filmové databázi ČSFD, jsou tentokrát oprávněné a Nejvyšší nabídka si už teď říká o pozornost minimálně při udělování Evropských filmových cen.

Nejvyšší nabídka

  • Žánr: romantické drama
  • Původní název: La migliore offerta
  • www.lamiglioreoffertailfilm.it/
  • Itálie 2013
  • Scénář: Giuseppe Tornatore
  • Režie: Giuseppe Tornatore
  • Hrají: Geoffrey Rush, Jim Sturgess, Sylvia Hoeks, Donald Sutherland, Liya Kebede, Philip Jackson, Dermot Crowley, Brigitte Christensen, Kiruna Stamell
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 12. 09. 2013

AVmania.cz hodnotí
Film 9

Další článek




celkem 4 komentáře

Nejnovější komentáře

To je ale kravina. ShameOrb 20. 1. 2014, 15:50
Celkove hodnotenie nikoho nezaujima. Kazdy d… Q 16. 9. 2013, 16:06
Celkové hodnocení: 72.5% - <a rel="nofollow"… J. B. 16. 9. 2013, 13:47
Recenziu som necital, ale film som videl. Na… Q 14. 9. 2013, 21:29

Další podobné články

Ben Hur:  recenze filmu

Ben Hur: recenze filmu

„Naspeedovaný videoklipař“ Timur Bekmambetov vyzývá na souboj jedenácti oscarovou sandálovou klasiku. V jeho pojetí ale digitální orgie přebíjí nejen obsah, ale i akci, na niž sází.

Arrival: první trailer na očekávané sci-fi

Arrival: první trailer na očekávané sci-fi

Star Trek: Do neznáma – recenze filmu

Star Trek: Do neznáma – recenze filmu

V čase padesátého výročí série přišel rychlý a zběsilý režisér Justin Lin a scenárista Simon Pegg s futuretro dílem, v němž sází na zábavnou interakci postav a seriálovou strukturu vyprávění.

Rogue One: A Star Wars Story – nový oficiální trailer je tu

Rogue One: A Star Wars Story – nový oficiální trailer je tu

Komorná: recenze filmu

Komorná: recenze filmu

Sexualita jako způsob ženské emancipace i prostředek rafinovaného komplotu. Park Chan-wook za pomocí nespolehlivého vypravěče rozehrává erotický thriller, plný zrady, intrik a přetvářky.

Resident Evil: Poslední kapitola - první oficiální trailer na sci-fi horor

Resident Evil: Poslední kapitola - první oficiální trailer na sci-fi horor

Sebevražedný oddíl: recenze filmu

Sebevražedný oddíl: recenze filmu

David Ayer tým superpadouchů vyvedl v temnějších barvách, než jsme zvyklí u Marvelu. Přesto ale mohl bizarně zvrácený potenciál svých postav mnohem lépe využít a narušit tak více komiksové konvence.

10 nejlepších trailerů týdne

10 nejlepších trailerů týdne

Mezinárodní Comic-Con proběhl minulý týden a tvůrci nabídli nové upoutávky na filmy, na které se můžeme těšit. A do přehledu jsme přidali i další zajímavé trailery na očekávané filmy.