AVmania.e15.cz

Méďa: recenze filmu

Mark Wahlberg stojí před osudovou volbou mezi obhroublým plyšákem a Milou Kunisovou, která mu v obscénně nekorektní komedii pomůže snad konečně dospět.

Asi každý z nás měl v dětství nějakého plyšového oblíbence, který mu imaginárně nahrazoval v jistých chvílích rodiče, kamaráda nebo zpovědníka. Takové hračce jste se mohli svěřit a být si jisti, že huňatý mazlík uchová všechny tajemství pod pokličkou společně sdílené důvěrnosti. A že nad některými smělými plány ani očičkem nezamrká.

Hromová dvojka

Přesně takového hledal i malý John (Bretton Manley). Osmiletý kluk, jehož míra neoblíbenosti mezi ostatními dětmi ze sousedství byla natolik alarmující, že se s ním nechtěl kamarádit ani židovský chlapec, do kterého ostatní křesťanské děti v rámci zábavy rády kopaly.

 

Když proto osamělému Johnovi koupili rodiče k Vánocům plyšového medvídka, byl nadšený. Pojmenoval ho Ted a pln dojmů si ještě tu noc, kdy s ním poprvé usínal, pošetile přál, aby obživl. A magická noc, náklonná plnění dětských přání, vykonala své.

Po probuzení se stal zázrak, který způsobil hlavně rodičům značný šok, jenž ale rychle odezněl. Z Johna a Teda se stali přátelé na život a na smrt, nerozlučná „hromová dvojka“, která společně čelila v průběhu let všem úskalím života. A to nejen strachu z bouřky.

Tedova výjimečnost nemohla uniknout pozornosti nejen okolí, ale i mediálního světa. Stala se z něj chlupatá celebrita, která v televizních show uváděla do rozpaků jejich ostřílené moderátory a poznávala množství známých osob (Norah Jonesová). Časem se ale z výjimečného úkazu stal ten zcela běžný a nad Tedem se zavřel zvířený bulvární prach.

Bizarní soužití ve třech

Ted je nyní dospělý, stejně jako jeho kamarád John (Mark Wahlberg). Jakoby ale jejich přirozený vývoj zamrzl někde v bodě, kdy byli oba ještě teenageři. Společně dál hulí trávu, chlastají, koukají na Flash Gordona a hodnotí úroveň bostonských děvčat. Dlužno říct, že ne zrovna v superlativech.

John ale zároveň už čtyři roky chodí s krásnou a tolerantní Lori (Mila Kunisová), která přes všechny sympatie k partnerově hravosti přeci jen už od života očekává něco víc než povalování na gauči před televizí a potahování z vodní dýmky. Když si nevinně vyhlížející medvídek, který mluví sprostěji než protagonisté komedií Judda Apatowa, jednoho dne přitáhne právě na tento gauč skupinku prostitutek, která se co do míry zábavy umí odvázat opravdu hodně za hranici přípustného, dojde i jí trpělivost. A postaví Johna před jasnou volbu: buď ona nebo Ted! Bizarnímu soužití ve třech je konec.

ted-mv-1.jpg 
 

V pětatřiceti letech stojí trochu ňoumovitý John před zásadním rozhodnutím osamostatnit se a postavit se životu čelem. Zatím mu stačilo, že dělá v půjčovně aut, kde mu šéf toleruje jeho nespolehlivé výstřelky, na nichž se podepisuje právě jeho dovádění s Tedem. Když ale zachytí rozpačitý pohled jeho milé, která od večeře k jejich výročí čekala přeci jen něco jiného, než jí Mark byl schopen nabídnout, ví i on, že je třeba se posunout dál. Jak ale a hlavně kam, když v bodě, kde s Tedem zamrzl, je mu tak dobře a pohodlně?

Jako ze stáje Judda Apatowa

Zápletka nám jasně naznačuje, že z hlediska vyprávění půjde o klasický příběh o post-třicátníkovi, od něhož se očekává, že se stane konečně dospělým a přijme odpovědnost za svůj život. Slovo ambice vyřadí se seznamu těch zapovězených a bude orientovat své konání směr přístav manželský a rodinný.

Scenárista a režisér Seth MacFarlane se proti všem očekáváním, přiživených jeho pověstí, ani nesnaží tento model nějak podvratně nahlodat nebo převrátit naruby. Bohatě mu stačí, že si ho upravuje k obrazu svému. A předkládá nám v podstatě běžnou romantickou komedii se všemi očekávanými peripetiemi, jež známe z žánrově spřízněných počinů. Aby to ale nepůsobilo tak předvídatelně, tak ji překrývá nátěrem hrubozrnné parťácké komedie, za niž by se určitě nestyděl i již zmíněný Judd Apatow či členové tzv. Frat Packu.

Její jedinou zvláštností a výjimečností je právě to, že věčně zhuleného a nadrženého kámoše Marka Wahlberga nehraje Jonah Hill, Seth Rogen nebo Jason Segel, ale plyšový medvěd. Ten si sice při sexu musí vypomáhat různými pomůckami, neboť u koncernu Hasbro nedbají na realistickou anatomii jejich výrobků, ale jinak méďa Ted své lidské kolegy co do míry nekompromisnosti vulgárních vtípků přehrává na body.

Komediální ikona současnosti

Nekorektní rovina přisprostlých fórků a hlášek, jež měla doplňovat tu romantickou, získává po většinu času stopáže na dominanci a my si užíváme nejen vtipné monology ironického plyšáka, ale i dialogy s jeho lidským parťákem Johnem, jehož mentálního vývoje a stárnutí je vlastně zábavným obrazem.

Humor, který je nám zde prezentován, nebude pro ty, kteří znají tvorbu strůjce tohoto počinu Setha MacFarlaneho, žádným překvapením.

ted-mv-2.jpg

Seth MacFarlane je po podepsání smlouvy s 20th Century Fox TV ve výši 100 milionů dolarů nejlépe placeným televizním scenáristou. Právě on stojí za úspěchy animovaných seriálů Family Guy (u nás vysílaného pod názvem Griffinovi), American Dad! nebo Cleveland show, jenž je spin-offem Griffinových. MacFarlane se na těchto sitcomech podílí jako scenárista, režisér a dabér většiny postav.

A stejnou praxi si přenáší i na pole svého celovečerního hraného debutu Ted, který je jeho autorským projektem, který si nejen napsal a zrežíroval, ale propůjčil v něm i hlas, pohyb a mimiku ústřední postavě fuckujícího medvídka.

Umožnila mu technika motion capture, která ze snímaných dat jeho těla vyrenderovala plastický obraz plyšového medvěda a zamontovala ho do dění před kamerou. Režisér čekal, až technologie pokročí natolik, že bude plyšák vypadat jako živý a to se vyplatilo. Sledovat jen méďovu houpavě topornou chůzi je zábava sama o sobě.

Tvůrci se nesnažili technicky trumfnout Gluma z Pána prstenů (na to ani neměli rozpočet), ale spíš se soustředili na to, aby vytvořili věrohodný charakter, u něhož po chvíli přestanete vnímat, že nesledujete člověka, ale přerostlého půlmetrového mončičáka.

Vulgární hračka

To se jim i povedlo díky tomu, že postava Médi je opravdu dobře napsaná. Charakterizována je skrze pronášené dialogy a narážky, které mají říz, jsou skvěle vypointované a přes množství vulgárních výrazů nepůsobí samoúčelně.

Humor, kterým film vládne, vyvěrá už z rozporu samotného faktu, že sledujeme na první pohled roztomilou hračku, kterou by chtělo mít každé dítě doma a ta hračka pronáší dospělým hlasem ty největší obhroublosti, na něž si lze vzpomenout. Na film proto radši neberte své děti, ať se vyhnete případným dotazům, co je to ten orální nebo anální sex. Ona hračka obscénnosti ale nejen pronáší, ale i názorně demonstruje, takže se připravte na scény soulože medvídka s prodavačkou v obchodě nebo šňupání koksu na párty s představitelem Flash Gordona.

Méďa s brutální upřímností a se smyslem pro ironii glosuje vše, co se ho nějak dotýká a vedle nestandardních sexuálních technik se dotkne i politiky nebo etnické otázky. Ta je zmíněna v jednom z nejlepších gagů snímku, kdy snědá barva kůže Mily Kunisové poslouží k debatě o jejích česko-baltských předcích.

ted-mv-3.jpg

Méďův záběr sice není tak široký jako u Sachy Barona Cohena, který skrze svá mystifikační alter-ega stihne urazit takřka každého bez ohledu na vyznání, pohlaví či sexuální orientaci, ale podobně jako on se nebojí kombinace humoru sexistického, rasového a fekálního. Posledně zmíněný bych klidně oželel, i když scéna s lejnem na podlaze není až tak špatně rozehraná.

Popkulturní návrat k Flash Gordonovi

Podstatným zdrojem humoru, tak jako v obdobných podívaných, jsou i popkulturní narážky, utahující si z geekovské nedospělosti hlavních hrdinů. Oba vyrůstali v osmdesátých letech, které formovaly prostřednictvím filmů jejich hodnotový žebříček. Nejvíc snad sci-fi Flash Gordon (1980), která je přesně tím příkladem filmu, který je tak nemožný, že si ho nemůžete nezamilovat. Jeho hlavní hrdina Sam J. Jones si zde navíc vystřihne velmi zábavnou sebereflexivní etudu, kterou musejí vidět všichni příznivci tohoto béčkového skvostu.

Dočkáme se i dalších narážek na popkulturní fenomény 80. let typu Star Wars, E.T. - Mimozemšťana nebo Indiana Jonese, jež mají výhodu ve své notorické srozumitelnosti. Rozluští je opravdu každý. MacFarlane nezapomíná ale ani na současné hvězdy showbyznysu (Norah Jonesová, Katy Perryová), které se neubránily jeho jízlivosti. Nechtějte radši vědět, co dělal Méďa s křehkou jazzovou zpěvačkou Norah.

Jednoduchá poselství

Bizarní situace, obhroublé hlášky a politicky nekorektní humor. To je esenciální tvůrčí princip, na nějž MacFarlane sází. Že scénář není nijak originální a variuje ohrané téma nutného dospění požitkářských flákačů bez plánů a ctižádosti (jaké v americkém filmu výborně zpracoval Kevin Smith ve svých Clerks) nevadí. I to že přichází s jednoduchým poselstvím, že mužské přátelství je stejně důležité jako láska partnerská. Nebo že štěstí je třeba jít naproti.

ted.jpg ted_ver2.jpg ted_ver6.jpg

Nevadí ani to, že nápad s mluvícím zvířátkem, vyřezávanou loutkou, hračkou, mimozemšťanem či sněhulákem, který se stane parťákem hlavnímu lidskému hrdinovi, už tu byl také párkrát vytěžen. Méďa z principu vyprávění těchto filmů vychází a přejímá s nadsázkou jejich vyprávěcí stereotypy. Včetně takové drobnosti jako že na začátku příběh uvozuje hlas vypravěče Patricka Stewarta, jenž i tu největší sladkobolnou banalitu dovede sdělit nesmírně působivým způsobem.

Seth MacFarlane si je vědom, že jeho předností jsou gagy a dialogy a že nevyváženost scénáře, co do schopnosti ho rozvíjet nějakým originálním způsobem, je třeba nahradit dostatečně poutavou formou jeho podání. Méďa má proto svižné tempo, které ale nezazdívá nějaký zběsilý střih.

Nevyvážená koncepce

První hodina stopáže se nese ve velmi crazy a nekorektním duchu, který si vás získá. Už proto, že si dělá legraci z něčeho takového jako je přirozená snaha dospět. Jak ale, když jste se dosud nedokázali odpoutat od svého medvídka. Vyvrcholením této linie je extrémně realisticky natočená rvačka mezi dávnými spojenci, která jakoby sem zabloudila z nějaké bourneovky. Ironií zde opět MacFarlane nešetří.

Pak ale jakoby režisér nevěděl, co se zbývajícím časem a přidává zápletku s úchylným tanečníkem (Giovanni Ribisi) a jeho obézním synem (Aedin Mincks), kteří méďu unesou. Při jejím sledování se dostavuje pocit nadbytečnosti. Honička v autě a opět s nadsázkou využité svatební finále tento dojem už výrazně nenapraví. Zde už se pohybujeme v mnohem tuctovějších vodách než předtím.

Právě nevyvážená koncepce a nerozhodnost tvůrců v tom, jak moc chtějí lavírovat na hranici vkusu a nevkusu a dotáhnout svůj nekorektní záměr do konce, jsou největšími problémy snímku. Jakoby se zalekli R-kové přístupnosti v kinech a včas přehazují výhybku směrem k romantice o druhých a dalších šancích. Pochopitelně, pohybují se přitom v žánrových mezích, které zároveň parodují, ale nepřekračují je směrem k jejich vlastnímu způsobu nakládání s těmito konvencemi a šablonami.

I přes zmíněnou výtku si ale tuto vulgární a obscénní jízdu s hláškujícím méďou a jeho pubertálně zastydlým lidským kámošem užijete. Tedy pokud neuplatňujete na plyšová zvířátka kantovské morální imperativy a naopak máte rádi kombinaci buddy a romantických komedií.

Méďa

  • Žánr: nekorektní komedie
  • Původní název: Ted
  • www.tedisreal.com/
  • USA 2012
  • Scénář: Seth MacFarlane, Alec Sulkin, Wellesley Wild
  • Režie: Seth MacFarlane
  • Hrají: Mark Wahlberg, Mila Kunisová, Seth MacFarlane, Giovanni Ribisi, Aedin Mincks, Norah Jonesová, Patrick Warburton, Joel McHale, Matt Walsh
  • Distribuce: Bontonfilm
  • Distribuční premiéra v ČR: 02. 08. 2012

AVmania.cz hodnotí
Film 7

Další článek



celkem 9 komentářů

Poslední komentáře

dnes som si pozrel tediho. nieco tak divne a… evzen 3. 4. 2013, 02:44
Fakt blbej fim, nudný a dost sprostý. Patří … Vulnus 31. 12. 2012, 14:56
Tych 7/10 je hodnotenie sexu po filme? bo in… Andrejsvk 9. 8. 2012, 15:51
Já to viděl... opravdu sračka. Nepostřehl js… Jirka 7. 8. 2012, 09:32
Super oddychovka na zasmání. West Ham 4. 8. 2012, 20:59

Další podobné články

Mechanik zabiják: Vzkříšení, Jack Reacher: Nevracej se – dva akční návraty

Mechanik zabiják: Vzkříšení, Jack Reacher: Nevracej se – dva akční návraty

Den nezávislosti: Nový útok – recenze filmu

Den nezávislosti: Nový útok – recenze filmu

Roland Emmerich spojil žánrové prvky filmů katastrofických, válečných, sci-fi a monster movie, aby nám za pomocí lepší trikové výbavy připomněl kouzlo devadesátkových blockbusterů.

10× nejlepší české sci-fi filmy

10× nejlepší české sci-fi filmy

Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB 1, Konec srpna v hotelu Ozon, Akce Bororo, Poslední přesun. Vývoj žánru, který je v místních podmínkách spíš Popelkou, v průběhu sedmdesáti let.

Ikarie XB 1: nejlepší české sci-fi se vrací do kin

Ikarie XB 1: nejlepší české sci-fi se vrací do kin

Za jeden z nejlepších českých sci-fi filmů je považován ten z roku 1963. V obnovené premiéře vstupuje do kin digitálně restaurovaná verze.

Warcraft: První střet – recenze filmu

Warcraft: První střet – recenze filmu

Duncan Jones se snaží videoherním předlohám sjednat stejný respekt, jaký náleží ve filmovém světě těm komiksovým. Podaří se mu to, když oslovuje především ty zasvěcené?

Správní chlapi: recenze filmu

Správní chlapi: recenze filmu

Shane Black si chytře a přitom zábavně pohrává s žánrovými koncepty filmů noir, konspiračních thrillerů, parťáckých „buddy movie“ krimi komedií i těch ztřeštěných situačních.

5× největší filmové hity z festivalu v Cannes [video]

5× největší filmové hity z festivalu v Cannes [video]

Ken Loach, Pedro Almodóvar, Nicolas Winding Refn, Paul Verhoeven, Park Chan-wook, Xavier Dolan a další hvězdná jména letošní canneské soutěže.

5 vítězných filmů z festivalu v Cannes [video]

5 vítězných filmů z festivalu v Cannes [video]

Loni porota hlavní soutěže vybírala z devatenácti snímků, letos se jich o Zlatou palmu utkalo jednadvacet. Podívejme se na pětici, která se porotě líbila nejvíce.