AVmania.e15.cz

Lincoln: recenze filmu

Na dvanáct Oscarů nominované politické drama Stevena Spielberga se ptá, zda je možno používat eticky sporné prostředky k prosazení nezpochybnitelného ideálu.

Steven Spielberg pravidelně ve své tvorbě střídá zábavné snímky žánrové s tituly tematicky závažnějšími a ambicióznějšími. V tom druhém případě jde nejčastěji o historická dramata, vztahující se k nějaké významné osobnosti (Schindlerův seznam), události (Zachraňte vojína Ryana, Mnichov) nebo tématu (Purpurová barva, Amistad), jež mu slouží k vystavení velkého dramatického příběhu o boji za nějaké vyšší mravní hodnoty a cíle.

S těmito filmy, jež šíří poselství humanity, se pak pravidelně uchází o oscarové sošky. Se Schindlerovým seznamem a vojínem Ryanem mu to vyšlo, jindy pohořel. Biografický portrét 16. prezidenta Spojených států Abrahama Lincolna do této linie přesně zapadá nebo se spíš stává jejím nejtypičtějším nositelem.

Stěžejní politické období

Nejde ale o klasické životopisné drama o Lincolnově životě, mapující události jeho života od narození až po atentát v dubnu roku 1865 v lóži Fordova divadla. Zabírá relativně krátký časový úsek, přibližující proceduru, jež vedla k zrovnoprávnění černochů.

Snímek vychází z osmisetstránkové knihy Team of Rivals: The Political Genius of Abraham Lincoln americké historičky a spisovatelky Doris Kearns Goodwinové, jejíž adaptace se chopil nositel Pulitzerovy ceny Tony Kushner. Dramatik a scenárista, stojící nejen za ceněnou minisérii Andělé v Americe, ale i za Spielbergovým thrillerem Mnichovem, za nějž získal oscarovou nominaci.
 

lincoln-mv-13.jpg lincoln-mv-14.jpg lincoln-mv-6.jpg
 

Scénář se soustředí na poslední čtyři měsíce prezidentova druhého volebního období, které předcházely osudným dvěma výstřelům z pistole fanatického přívržence Jihu Johna Wilkese Bootha. Tedy na stěžejní období Lincolnovy politické kariéry, kdy se pomalu chýlila ke konci válka mezi státy Unie a Konfederace.

Vyšší politická hra

Občanská válka trvala už čtvrtý rok a vyžádala si příliš mnoho obětí na obou stranách. Vyčerpání bylo silné a kapitulace konfederačních armád se blížila. V té chvíli se prezident Lincoln rozhodl rozehrát vyšší politickou hru a na půdě Sněmovny reprezentantů prosadit 13. dodatek ústavy o definitivním zrušení otroctví. Dříve než válka skončí.

Jako chytrý právník si totiž byl vědom toho, že ve chvíli kdy válka skončí, nastane ve společnosti atmosféra, která může tento akt oddálit nebo zcela odsunout. Dokud má tedy podporu veřejnosti, stojící během války na jeho straně, rozhodne se prosadit tento návrh stůj co stůj. I za cenu manipulace se svými přívrženci a kupování si hlasů oponentů.

Lincoln stál před rozhodnutím, jestli vyjednávat o ukončení války nebo vložit svou energii, talent a morální sílu do boje za rovnoprávnost. I s vědomím toho, že s každým dnem se zvyšuje počet zmařených životů na bojištích.

Jak to dopadlo, ví i ten, kdo hodiny dějepisu většinou prospal. Abraham Lincoln se zasloužil nejen o konec americké občanské války, ale i o zákaz otroctví v celé federaci. A Spielbergův film Lincoln je právě o tom, jak se mu to podařilo, za jakou cenu a jaké peripetie tomu předcházely. A zda šlo z hlediska historie o správně rozhodnutí.

Přípustný lobbing?

Náznak dějové synopse ve vás asi vzbudí přirozenou otázku, zda by téma filmu vhodněji nezpracovala seminární práce z politologie než filmové vyprávění, které tvá dvě a půl hodiny. Stevenu Spielbergovi je třeba přiznat ke cti, že i z vleklé parlamentní tahanice dovedl vystavět dramatický útvar, který je v mnoha momentech strhující a napínavý.

Samozřejmě, nejde o napětí, jaké zažíváme při dobrodružstvích Indiana Jonese nebo řádění žraloka bílého v Čelistech, ale třeba takové, jakého jsme byli svědky při minulé či právě skončivší bitvě o nového nájemce Pražského hradu. Pokud si tedy ještě vzpomenete, jaké zákulisní machinace provázely při druhé volbě zvolení Václava Klause na Hrad.

lincoln-mv-15.jpg lincoln-mv-20.jpg

Film Lincoln nás přenáší do zákulisí americké politiky druhé půle 19. století, kdy se v Kongresu, ale i Bílém domě rozehrál boj o hlasování nerozhodnutých, váhajících, ale i přesvědčených zákonodárců, kteří měli hlasovat o zmíněném 13. dodatku ústavy.

Prezident Lincoln si jako každý správný politický stratég vyhodnotil, jaký je poměr sil pro schválení dodatku v jeho vlastním republikánském táboře i opozičním demokratickém a zjistil, že mu chybí dvacet hlasů pro přijetí jeho návrhu. Odmítnul jít na nějaké kompromisní řešení a pověřil proto svého spojence a ministra zahraničí Williama Sewarda (David Strathairn), aby zapojil do hry lobbisty (řečeno dnešní terminologií), kteří přesvědčí pár poslanců, aby řekli své „ano“ dodatku ústavy výměnou za pozice ve státní správně. Zvláště pak ty, jejichž mandát blíží ke konci a na jejich místo nastoupí ti, kteří byli zvoleni v druhém volebním období.

Trojice šedých eminencí, předchůdců Marka Dalíka nebo Miroslava Šloufa, začne mezi kongresmany vykonávat svou práci, jejíž průběh Spielberg zachycuje v až v groteskní nadcházce. Jak co do stylizace hereckých protagonistů, tak průběhu celé mise.

Hra o čas

Jednání ale probíhají také na oficiální úrovni, kde se klíčovou figurou stává republikán Preston Blair (Hal Holbrook), který může zajistit hlasy konzervativních republikánských kandidátů. Odjíždí proto do Richmondu, kde současně probíhají vyjednávání o míru. Lincoln si je vědom, že tato jednání by mohly schválení dodatku zhatit.

Do politické roviny vyprávění navíc vstupuje ta osobní, kdy přijíždí ze studií domů prezidentův syn Robert (Joseph Gordon-Levitt) a chce nastoupit do války. Jeho matka Mary (Sally Field) je razantně proti. Už o jedno dítě přišlo a psychické následky této tragédie ji provázejí dodnes. Apeluje proto na svého muže, aby nedovolil Bobovi narukovat a brzdil jeho entuziasmus pro toto rozhodnutí. V důsledku čehož dochází mezi otcem a synem ke konfliktu.

Tlak na prezidenta z opozičního tábora i jeho kabinetu, aby zanechal emancipačního úsilí a pokusil se s Konfederací vyjednat příměří, se stupňuje. Hra o čas, do níž otevřeně zasáhne vojenský útok konfederačních vojsk na Wilmington, začíná a prezident hraje hodně vabank.

Pochyby

Prezidentovo působení na jeho kabinet má často podobu vyprávění dlouhých příběhů, plných metaforických analogií k aktuální situaci, jež ne všichni členové kabinetu umí rozšifrovat. V zákulisí probíhá lobbistický tlak trojice tajných emisarů, kteří se potýkají s úspěchy i neúspěchy jejich snažení.

lincoln-mv-21.jpg lincoln-mv-22.jpg lincoln-mv-8.jpg

V Kongresu probíhají vášnivé debaty mezi vládou a opozicí. Nejednotná je i prezidentova domovská republikánská strana, v níž má významný hlas svérázný politický matador Thaddeus Stevens (Tommy Lee Jones). U poslanců, napříč politickým spektrem, se dostavují pochyby, co změněná situace svobody pro černochy udělá s jejich zemí. Ať už ekonomicky nebo společensky. Je země už na toto rozhodnutí připravena? Na druhý pokus a hlasováním aklamací to nakonec vyjde.

Účel světí prostředky

Steven Spielberg představuje institut parlamentní demokracie jako zábavné hřiště a kolbiště, na němž se tříbí názory a prezident na něm vede svůj důsledný zápas za zrušení otroctví. Prezident lavíruje na hraně zákona a uchyluje se k praktikám, jež dobře známe i z domácí politické scény. Zatajování skutečností, manipulace s informacemi, intrikování, vydírání, nátlak a korupce. Účel světí prostředky. Jen tentokrát v zájmu věci, která je opravdu bohulibá a nezpochybnitelná.

Nad věcností vítězí síla účelových a mnohdy podpásových argumentů. Rétorická zdatnost slouží k potupení politického oponenta. V kongresu sedí pár křiklounských tribunů svých partají, většina těch, co se mlčky vezou, menšina politických idealistů, kteří posouvají svět k lepšímu a hodně těch, na něž platí přísloví „kam vítr, tam plášť“.

Film se ukázkou mechanismů parlamentní demokracie i zákulisního prosazování politických zájmů stává současným i nadčasovým zároveň, neboť nám přináší ujištění (byť trpké), že se za stovky let nezměnilo vůbec nic. Jen pojmy republikán a demokrat a cíle, které prosazují, jakoby léty změnily svůj původní obsah a zabarvení.

Otec národa

V této špinavé hře je prezident Lincoln namočen, ale z hlediska historie z ní vychází čistý. Konat eticky sporné věci ho netěší, ale obětuje svou slušnost a ušlechtilost na oltář svobody druhých a víry v lidskou rovnoprávnost a spravedlnost před Bohem i před zákonem. Ideál, který ho vede, se mu stává pomyslným štítem před těmi, kteří by ho za to chtěli soudit i mečem k prosazování tohoto ideálu.

lincoln-mv-23.jpg lincoln-mv-24.jpglincoln-mv-9.jpg

Steven Spielberg Lincolna neglorifikuje, ale ctí ho. Udržuje si od něj odstup a poukazuje na jeho lidské i politické selhání a nedostatky. Ty jsou nahlíženy optikou jeho spolupracovníků, oponentů, přátel i rodinných příslušníků, kteří mu slouží jako ono zprofanované nastavené zrcadlo.

Ukazuje ho jako otce, v obou významech tohoto slova, jež si s jeho osobou pojíme. Jako otce národa i otce rodiny, u něhož politický, veřejný život a ten soukromý není možno oddělit, protože jsou jedním a uceleným postojem ke světu.

Otec rodiny a manžel

Politický charakter moudrého muže, s laskavou tváří, neposednými vlasy a nahrbeným držením těla, se odhaluje na pozadí hlasování o zrušení otroctví, kvůli němuž je takticky zdržováno vyjednávání o konci války. Obraz politika, užívajícího k prosazení ideálu machiavelistické metody vládnutí, by ale nebyl komplexní bez jiného pohledu, ukazujícího jak vlídně a zúčastněně hovoří s vojáky občanské války nebo lidmi, kteří za ním přicházejí se svými starostmi.

Při jednání s členy jeho kabinetu cítíme za jeho jemným úsměvem hravou, ale ne zlou ironii. Možná proto že sám k sobě umí být sebeironický. Většinou se dívá do země, mluví tiše, ale když je třeba, pozvedne svůj hlas na podporu toho, co považuje za zásadní a správné. Chvílemi jakoby nám v něčem připomínal Václava Havla, z něhož taky vyzařovala taková vnitřní síla, v kombinaci s fyzickou křehkostí.

V soukromí pak objevujeme citlivého a ohleduplného manžela i něžného otce, který se musel vyrovnat se smrtí svého syna. V emočně silné scéně si s manželkou Molly vyříkává, kdo z nich jeho smrtí trpí víc. A že je nemožné posuzovat hloubku a míru lidské bolesti.

Daniel Day-Lewis aspiruje na třetího Oscara

Daniel Day-Lewis ho hraje přesně tak, jak všichni čekáme a možná ještě líp. Bál jsem se trochu, že uvidím jen technicky dokonalé převtělení v duchu Stanislavského metody, kdy herec odpozoruje pohyb, držení těla, mimiku, hlasovou modulaci a přízvuk a předvede nám při ztvárnění Lincolna ten nejvyšší standard, na nějž jsme u něho zvyklí.

Britskému herci se ale podařilo mramorovému pomníku vdechnout duši právě skrz to probleskování Lincolnovy ohromné lidskosti, již z jeho výkonu cítíme. Lincoln v jeho podání je přitažlivým mužem, ale i vzorem pro politiky, neboť opravdu mění svět k lepšímu. Po filmech Moje levá noha a Až na krev mu třetí Oscar zaslouženě patří.

lincoln-mv-3.jpg lincoln-mv-5.jpg
 

Výborná je i Sally Fieldová jako paní Lincolnová, zoufalá ve svém osobním trápení, ale silná v roli první dámy a hlavně opory svého manžela v prosazování jeho politické vize. To se projeví nejlépe ve scéně slavnostního banketu v Bílém domě, kdy udělí lekci z politické a lidské loajality třetí stěžejní figuře vyprávění Thaddeusovi Stevensovi v podání Tommyho Lee Jones.

Radikální vůdce republikánů Stevens představuje „jestřába“ v republikánských řadách. Brilantní řečník, ale neomalený v lidském jednání, je Lincolnovi spojencem i oponentem. Jeho pragmatickou otočku, při níž popře své bytostné přesvědčení o rovnosti lidí, si určitě zapamatujete.

Tlumená světelná kompozice

Spielberg klade velký důraz na herce a dialogy, jež pronáší, čemuž je uzpůsobena i technická stránka filmu. Hudba Johna Williamse je decentní a kostýmy a výprava přesně odpovídající. Vynikne ale především světelná kompozice díla, která působí velmi tlumeným dojmem.

Barvy jsou desaturovány především na odstíny hnědé nebo ve válečných scénách modré. Světlo jakoby pronikalo do místnosti skrz těžké závěsy oken pracoven a mnohem přirozenější bylo pološero, jež prozařuje oheň z krbových kamen. V tomto šerosvitu jsou pak obličeje herců osvětleny jen zčásti, čímž lépe vynikne jejich mimika.

Film státotvorný, potřebný a současný

Lincoln je filmem státotvorným, možná trochu akademickým a didaktickým, ale ne nudným. Američané ho určitě vnímají jako potřebný k zdůraznění hodnotových pilířů americké demokracie.

Ukazuje, že když už pošpinit zásady, tak jen ve jméně ideálu vyššího a mravnější. Že cesty k prosazení ideálů bývají někdy trnité a platí při nich, že účel světí prostředek. Že politika je i obchod, při němž Václav Havel potřebuje svého Mariána Čalfu a Karel Schwarzenberg Miroslava Kalouska.

lincoln-mv-1.jpg lincoln-mv-10.jpg lincoln-mv-7.jpg

Steven Spielberg natočil historickou fresku, v níž propojil minulost se současností skrze témata, jež jsou v politice a veřejném životě stále platné. A klade otázky ohledně míry omluvitelnosti použitých politických prostředků.

Je v pořádku bojovat stejně nečestnými zbraněmi jako protistrana? Je třeba vysloužilé politiky či názorové oponenty uplácet lukrativními posty ve státní správě? Mohou morálně nezpochybnitelné autority využívat na cestě k prosazení svých bohulibých cílů prostředky, jež považujeme za korumpující? Nedávají tím příklad těm, jež za nezpochybnitelné nepovažujeme? Odpověď jistě naleznete nebo znáte sami.

Lincoln

  • Žánr: biografické drama
  • Původní název: Lincoln
  • www.thelincolnmovie.com/
  • USA 2012
  • Scénář: Tony Kushner (podle předlohy Doris Kearns Goodwin)
  • Režie: Steven Spielberg
  • Hrají: Daniel Day-Lewis, Sally Field, Joseph Gordon-Levitt, Tommy Lee Jones, John Hawkes, Hal Holbrook, James Spader, Tim Blake Nelson, Bruce McGill, Joseph Cross, David Strathairn
  • Distribuce: Bontonfilm CZ
  • Distribuční premiéra v ČR: 24. 01. 2013

AVmania.cz hodnotí
Film 8

 

Další článek




celkem 15 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: od cloveka, co odsudzuje csfd a hodnoten… JJJ 1. 2. 2013, 19:56
od cloveka, co odsudzuje csfd a hodnotenia n… majkom 1. 2. 2013, 13:47
vsetky spomenute strci do vrecka Kingdom of … majkom 1. 2. 2013, 13:44
Vzhledem k tomu, že novinářská projekce prob… Ondřej Zástěra 30. 1. 2013, 12:37
Expendables 2 - 82% vs Lincoln 66%, no comme… JJJ 30. 1. 2013, 08:52

Další podobné články

Ben Hur:  recenze filmu

Ben Hur: recenze filmu

„Naspeedovaný videoklipař“ Timur Bekmambetov vyzývá na souboj jedenácti oscarovou sandálovou klasiku. V jeho pojetí ale digitální orgie přebíjí nejen obsah, ale i akci, na niž sází.

Arrival: první trailer na očekávané sci-fi

Arrival: první trailer na očekávané sci-fi

Star Trek: Do neznáma – recenze filmu

Star Trek: Do neznáma – recenze filmu

V čase padesátého výročí série přišel rychlý a zběsilý režisér Justin Lin a scenárista Simon Pegg s futuretro dílem, v němž sází na zábavnou interakci postav a seriálovou strukturu vyprávění.

Rogue One: A Star Wars Story – nový oficiální trailer je tu

Rogue One: A Star Wars Story – nový oficiální trailer je tu

Komorná: recenze filmu

Komorná: recenze filmu

Sexualita jako způsob ženské emancipace i prostředek rafinovaného komplotu. Park Chan-wook za pomocí nespolehlivého vypravěče rozehrává erotický thriller, plný zrady, intrik a přetvářky.

Resident Evil: Poslední kapitola - první oficiální trailer na sci-fi horor

Resident Evil: Poslední kapitola - první oficiální trailer na sci-fi horor

Sebevražedný oddíl: recenze filmu

Sebevražedný oddíl: recenze filmu

David Ayer tým superpadouchů vyvedl v temnějších barvách, než jsme zvyklí u Marvelu. Přesto ale mohl bizarně zvrácený potenciál svých postav mnohem lépe využít a narušit tak více komiksové konvence.

10 nejlepších trailerů týdne

10 nejlepších trailerů týdne

Mezinárodní Comic-Con proběhl minulý týden a tvůrci nabídli nové upoutávky na filmy, na které se můžeme těšit. A do přehledu jsme přidali i další zajímavé trailery na očekávané filmy.