AVmania.e15.cz

Kapitán Phillips: recenze filmu

Seznam kapitol
Paul Greengrass žene Toma Hankse k oscarovému výkonu v strhujícím thrilleru podle skutečné události novodobého pirátství u somálských břehů.

Paul Greengrass se dvěma díly bourneovské trilogie redefinoval vizuální pojetí akčního žánru a ustavil jeho dnešní podobu. Se Zelenou zónou zabrousil do žánru válečného, ale blockbusterovější charakter díla narazil na menší zájem diváků a film se tak tak zaplatil.

Návrat ke kořenům

Rozhodl se proto vrátit ke svým kořenům a stylotvorné formě, díky níž získal svou skvělou pověst. Tato forma spočívá v hrané rekonstrukci skutečných událostí.

Osvědčila se u Krvavé neděle (2002), tematizující historickou událost z moderních dějin Irska z roku 1972, jež dala filmu název. Svého vrcholu dosáhla tato metoda v Letu číslo 93 (2006) o jediném letadle ze čtyř, které při událostech z 11. září nedoletělo ke svému cíli určení.

Z předchozí režisérovy tvorby se Kapitán Phillips Letu číslo 93 asi nejvíc podobá. I zde jde o skutečné drama, kdy divák (alespoň ten poučenější) ví, jak události dopadnou, přesto napětím nedýchá, jak únos dopadne. V Letu šlo o únos teroristy a hrdiny byli vzbouřenci na palubě letadla, kteří se jim postavili. V Kapitánu Phillipsovi je hrdina, který se postaví únosu somálských pirátů, individualizován.

Reportážní metoda, pomocí níž je odpor v mezní situaci zachycen, je u obou filmu podobná. Děj připomíná mrazivou dokumentární revizi skutečnosti, při níž z tváří účastníků konfliktu cítíme, jak panika, strach a nervozita v nastalém chaosu bičuje jejich emoce na maximum.

Definice obyčejného heroismu

Změna oproti Letu či Krvavé neděli je právě v individualizaci hlavního hrdiny. Režisér chtěl, abychom víc pocítili jeho osobní drama a tak vsadil na jistotu hereckého profesionála. Tím se stal Tom Hanks a ukázal se být pro titulní úlohu kapitána Richarda Phillipse skvělou volbou.

Režisér se na něj může plně spolehnout a nemusí film táhnout jen svou brilantní režií. A je to právě Hanks, kdo snímek ve slabších chvílích v půli vyprávění, kdy děj stagnuje, zachraňuje svou silou osobnosti. Nejde o sílu nějakého superhrdiny, ale o přirozenou autoritu obyčejného padesátníka s bříškem, šedinami a brýlemi, který věrohodně nachází a naplňuje definici obyčejného heroismu.

captain-phillips04.jpg captain-phillips05.jpgcaptain-phillips06.jpg
 

Hanksovo „zfotrovatění“ jde postavě Kapitána Phillipse naproti, neboť nejde o žádného ultimativního pána situace, ale spíš o prototyp obyčejného chlápka od vedle, který se ve špatný čas ocitl na špatném místě. Zkrátka něco jako John McClane ze Smrtonosných pastí, jen méně akční.

Emotivní herectví

Díky tomuto nastavení a civilnímu výkonu Toma Hankse postavě uvěříme její přerod z respekt budícího velitele přes improvizujícího vyjednavače s piráty, který se je snaží vodit za nos a vyváznout ze zajetí, až po psychicky zdeptaného rukojmího, který vyměnil svůj život a svobodu za bezpečí své posádky.

captain-phillips07.jpg captain-phillips08.jpg 
 

V závěrečné půlhodině, kdy boj s piráty nabírá na obrátkách, se dostává ke slovu i Hanksovo nesmírně působivé emotivní herectví, které eskaluje ve chvíli, kdy je po všem a on už je v bezpečí. Teprve teď na něj doléhá, co prožil a že je zázrak, že z toho vyvázl živý. A dává nám plně pocítit jeho uvědomění si této situace.

Moderní piráti

Pokud by se vám z předchozích řádek zdálo, že herecky jde o nějakou Hanksovu one man show, můžu vás ujistit, že tomu tak není. V případě obsazení úloh somálských pirátů se Greengrass vrátil k dalšímu trademarku své tvorby, kterým je práce s neherci.

Hanksův protivník a pirátský vůdce Abduwali Muse (Barkhad Abdi), s nímž soupeří Phillips o svou posádku, je svému mnohem zkušenějšímu hereckému kolegovi velice důstojným partnerem. Pokud by tomu tak nebylo, nefungoval by pro vyprávění klíčový psychologický souboj mezi těmito dvěma postavami.

captain-phillips-image01.jpg captain-phillips-image02.jpg captain-phillips-image03.jpg

Greengrass postavy pirátů neheroizuje, ani nedémonizuje, spíše je zasazuje do kontextu problémů současného světa. Činí tak způsobem, z něhož nelze číst nějaký aktivistický politický komentář. Možná víc ten lidský.

Moderní piráty ukazuje jako lidi, pro které se přepadání a unášení lodí stalo denním chlebem. Jde o nástroje v rukou mnohem mocnějších šéfů, které jsou si vědomé, že dělají špatné věci, ale jejich sociální situace jim neumožňuje jednat jinak.

Další kapitola
Seznam kapitol


Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Zrození draka, Pasažéři – první trailery na očekávané filmy

Zrození draka, Pasažéři – první trailery na očekávané filmy

Neon Demon: recenze filmu

Neon Demon: recenze filmu

Fashion horor, alegorie i hypnotická a krvavě stylizovaná neonová jízda zkaženým Los Angeles, kde se pro krásu a dokonalost ve světě topmodelek zabíjí.

Underworld: Krvavé války – první trailer na očekávaný akční horor

Underworld: Krvavé války – první trailer na očekávaný akční horor

Sully: Zázrak na řece Hudson – recenze filmu

Sully: Zázrak na řece Hudson – recenze filmu

Clint Eastwood má k ruce kvalitní ingredience. Skutečný příběh, jeho hlavní aktéra, oblíbenou knižní předlohu i Toma Hankse, který to neokázalé charakterní hrdinství umí skvěle prodat.

100 nejlepších filmů 21. století podle BBC

100 nejlepších filmů 21. století podle BBC

Který z filmů 21. století má šanci postavit se po bok nesmrtelným klasikám? Mulholland Drive, Stvořeni pro lásku, Až na krev, Cesta do fantazie? Nejen podle žebříčku BBC, ale i podle vás?

Obr Dobr: recenze filmu

Obr Dobr: recenze filmu

Steven Spielberg a jeho britský výlet do země obrů, který se opírá o knižní předlohu Roalda Dahla a dickensovskou tradici vyprávění.

Ben Hur:  recenze filmu

Ben Hur: recenze filmu

„Naspeedovaný videoklipař“ Timur Bekmambetov vyzývá na souboj jedenácti oscarovou sandálovou klasiku. V jeho pojetí ale digitální orgie přebíjí nejen obsah, ale i akci, na niž sází.

Arrival: první trailer na očekávané sci-fi

Arrival: první trailer na očekávané sci-fi