Ať již se chystáte zakoupit novou sestavu all-in-one, nebo už domácí kino máte, ukážeme vám, jak je správně zapojit a na co dát při instalaci pozor. Nemusíte mít drahý systém, abyste se mohli kochat dobrým prostorovým zvukem. I levnější sestava AIO dokáže splnit svůj účel, má to však jednu podmínku – sestava musí být správně nainstalovaná.
Nejčastějším problémem bývá správné zapojení a umístění reproduktorů v prostoru. Vzhledem k tomu, že nejčastěji své nové domácí kino AIO umísťujeme do již zastavěného prostoru, tak se na poprvé nevyhneme pár základním chybám. Jako vzorový jsme vybrali levnější AIO systém Thomson, který obsahuje vše potřebné pro naši ukázku.
V několika bodech popíšeme co je co, co kam patří a co udělat, případně čemu se vyhnout.
Umístění
Při instalaci nejdříve pod televizor, případně vedle televizoru umístíme řídící jednotku, neboli hlavní přístroj s DVD mechanikou a FM tunerem. Pamatujte ale, že přímo nad případně pod televizor musíte ještě umístit centrální (dialogový) reproduktor. Ponechte tedy místo pod televizorem, pokud nechcete reproduktor dávat na televizor. Nikdy nedávejte centrální reproduktor vedle televizoru napravo či nalevo, vždy by měl být skutečně uprostřed.
Připojení televizoru a antény
Na zadní straně naleznete vstupy, které jsou vždy popsané, případně barevně odlišené. Pokud vám není jasné, který vstup či výstup zrovna na tom vašem přístroji máte použít, vezměte si na pomoc návod. Jako první připojte televizor a anténu FM přijímače. Máte-li doma VHS rekordér, můžete připojit i ten.
1. SCART, 2. HDMI, 3. FM anténa, 4. AUX vstup. 5. Výstup pro aktivní SW
1. SCART
Máte-li klasický CRT televizor vybavený pouze konektorem SCART, spojte jej s kinem přes tento konektor. Vzhledem k tomu, že se jedná o starší analogové propojení, použijte raději co nejkratší a nejkvalitnější kabel. Předejdete tak zbytečnému zhoršení obrazu.
2. HDMI OUT
Moderní výstup obrazu i zvuku, který využijte u novějších LCD a plazmových televizorů. Podporuje zejména výstup obrazu ve vysokém rozlišení, a tak obraz bude kvalitnější, než při standardním propojení pomocí konektoru SCART. Máte-li tedy na svém televizoru vstup HDMI, vždy použijte toto propojení.
3. ANTENNA
V příslušenství domácího kina naleznete anténu (jednoduchý drát) umožňující základní příjem FM vysílání, který můžete zapojit jako nouzovou anténu. Máte-li ale v bytě například rozvod kabelové televize, připojte sem raději ten.
4. AUX IN (AUDIO)
Zde můžete připojit další zdroje audiosignálu (např. televizor nebo VHS videorekordér). Většina kin typu all-in-one dokáže vytvořit pomocí dekodéru Dolby ProLogic II prostorový zvuk i z běžného stereofonního zvuku.
5. Aktive subwoofer out
Možnost připojit aktivní subwoofer má většina systémů all-in-one. Aktivní subwoofer obsahuje vlastní výkonný zesilovač a díky tomu je schopen kvalitnější, přesnější a hlasitější reprodukce basů. U levnějších systémů však není aktivní subwoofer ve standardní výbavě. Nicméně máte možnost si ho dokoupit, a vylepšit si tak zvuk svého domácího kina.
Instalace reproduktorů
Nyní přistupte k instalaci reproduktorů a jejich rozmístění po pokoji. Výstupy pro připojení reproduktorů slouží pro připojení jednotlivých reproduktorů domácího kina. Při zapojování je třeba respektovat barevné označení reproduktorových kabelů výrobce, které musíte zapojit do konektoru, který barevně odpovídá kabelu reproduktoru. Pokud zapojíte reproduktory špatně, nebude prostorový zvuk znít správně, případně nebude funkční vůbec. Reproduktory je také potřeba správně rozmístit po pokoji (viz obrázek). Nejste-li si jisti s délkou kabelů, vyzkoušejte předem kam kabely dosáhnou.
Zkratky na obrázku odpovídají jednotlivým reproduktorům popsaných níže. Podobný obrázek naleznete také v každém návodu k domácímu kinu AIO
Kabely u levnějších AIO domácích kin nebývají většinou moc dlouhé, neboť vzhledem k menšímu výkonu těchto systémů se počítá s jejich umístěním spíše do menších prostor. Pokud jsou kabely krátké, můžete si ve specializovaných prodejnách (hi-fi studia) zakoupit kabely odpovídající délky – tehdy ale musíte dávat větší pozor na správné připojení kabelů. Původní kabel jsou totiž většinou barevně odlišené.
Originální kabely u domácích kin AIO bývají často označeny barevně, takže dodržíte-li barvy zapojíte správně všechny reproduktory bez problému
Poté co umístíte reproduktory musíte v menu přístroje nastavit jejich vzdálenost od místa poslechu – kde se položka v menu nachází zjistíte opět v návodu. U dražších a lepších systémů se tak děje automaticky za pomocí mikrofonu, který umístíte do místa, odkud budete sledovat film, či poslouchat hudbu. Pokud si vzdálenost nenastavíte, nebude prostorový zvuk reprodukován korektně.
Pamatujte, že vždy každý reproduktor z páru má být vždy ve stejné vzdálenosti a ve stejné výšce jako ten druhý. Můžete tedy mít zadní reproduktory ve výšce dvou metrů, ale musí tam být oba a měli by být stejně daleko od místa, kde sedíte. Totéž platí u předního páru. Pokud dáte pravý přední reproduktor hned vedle televizoru a levý přední dáte stranou ke stropu na knihovnu, tak to opravdu správně není a můžete se rozloučit s dobrým prostorovým zvukem.
Centrální (dialogový) reproduktor
Má za úkol reprodukovat především dialogy a zvuky vycházející přímo z obrazu a podle toho by měl být také umístěn. Ideální umístění je přímo nad, nebo pod obrazovku. Usadíte-li středový jinam (vedle televizoru), tak vás film nevtáhne do děje, neboť nebudete mít pocit, že postavy mluví skutečně v televizoru. Při nastavování vlastností středového kanálu je důležité nastavit správnou hlasitost a vzdálenost reproduktoru od místa poslechu. Pokud tak neučiníte, bude zvukový prostor špatně vykreslen. Sledujte-li rádi filmy v originále, můžete si nastavit středový kanál trochu hlasitěji než přední reproduktory. Docílíte tím lepší srozumitelnosti dialogů.
Centrální reproduktor má obvykle malou hloubku, takže s jeho úmístěním problémy nejsou
Přední (hlavní) reproduktory (FR + FL)
Opět nesmíte zapomenout nastavit správnou vzdálenost od místa poslechu (u některý přístrojů se nastavuje zpoždění v milisekundách). U sestavy all-in-one, která má malé reproduktory, je raději nasměrujte na posluchače. To učiňte především tehdy, využíváte-li systém také k poslechu hudby. Vysoké tóny totiž mají směrovou charakteristiku, a tak umístění nahoře na skříni ve výšce dvou metrů rozhodně není ideální.
Ve většině systémů AIO najdete čtyři stejné reproduktorky, dva dopředu a dva dozadu. Přes jejich zdánlivou shodnost si pozorně prohlédněte zadní stranu, bývá tam často napsáno kam patří
Zadní (efektové) reproduktory (SR + SL)
Nikdy nedávejte reproduktory například na opěradlo pohovky, na které sedíte, ale vždy si dopřejte větší odstup. Také je samostatně příliš nezesilujte, jak mnoho lidí bohužel dělá; jejich hlasitost by měla být subjektivně stejná jako předních reproduktorů. Pokud bude úroveň hlasitosti zadních reproduktorů vyšší než těch předních, změní se lokalizace zvuků – například některé zvuky, které mají správně hrát vedle vás nebo spíše vepředu, budou přemístěny dozadu.
Subwoofer (sub-basový reproduktor) (SW)
Má za úkol reprodukovat basovou složku zvuku. U systémů all-in-one se nemusí nastavovat, neboť už bývá zvukově vyladěn pro spolupráci s ostatními reproduktory a zde také stačí nastavit pouze hlasitost. Kmitočty o nízkých frekvencích (basy) se nešíří směrově, takže teoreticky může být subwoofer kdekoliv (v praxi to ale bohužel neplatí). Dejte si však pozor a neumísťuje jej přímo ke stěně nebo nábytku. Dochází pak k nežádoucím odrazům zvuku a rezonancím. S umístěním subwooferu se vyplatí trochu experimentovat a zkusit několik různých umístění. A opravdu se nenechte vaší něžnější polovičkou přesvědčit, že v rohu místnosti s květináčem nahoře vypadá nejlépe.
Subwoofer nikdy nedávejte stranou s reproduktorem ke stěně a především u levnějších systémů se vyplatí s umístěním SW experimentovat
Nastavení hlasitosti a basů
Volume
Hlavní volič hlasitosti na přístroji je lepší používat pouze pro přibližné nastavení přehrávání. Přesnější proveďte až z poslechového místa (křeslo, gauč) pomocí dálkového ovládání. V místě poslechu totiž vnímáte hlasitost jinak než u přehrávače.
BASS EXTENSION
Basy lze u většiny přehrávačů ovlivnit v několika stupních (u Thomsonu tři). Pro film nastavte u basů klidně maximální úroveň, abyste si užili (případně i vaši sousedi) například ohlušující destrukce. U hudby (CD, DVD) se však vyplatí být skromnější a zvolit basy raději ve střední, nebo nízké úrovni. Získáte tak věrnější zvuk.
Vězte, že při správném rozmístění reproduktorů a dobrém nastavení si i s levnějším systémem můžete filmový prostorový zvuk vskutku užít. U dražšího a lepšího komponentního systému však bude zvuk vždy kvalitnější a věrnější, zejména při poslechu hudby.