Kapitoly článku:
Menu a nastavení
Rychlé, přitažlivé, šedo-zlaté menu obdrželo do základní části šestici ikon pro Obraz/Zvuk/Nastavení/Instalaci/Seznam kanálů/Prohlížeč médií. Sedmou, méně zřetelnou částí, která se nachází v dolním prostranství, byl piktogram „i“ naznačující vstup do návodu. Bohužel se v menu nenachází informace v českém jazyce, a to v dnešní době bereme, jakožto výrazné negativum.
Příjemné, rychlé a sympaticky barevně provedené menu.
Ostatní submenu dále byly vytvořeny v klasické textové podobě.
A co nás tedy čeká? Obrazová část nabízí pět uživatelských profilů (Dynamický/Přirozený/Kino/Hra/Sport). Rozsah nastavení lze nazvat skromným. Pokročilá obrazová „štelovátka“ chybějí, barevnou linii nenapravíte, na kalibraci zapomeňte. Podobně nevybídnete obraz k plynulejšímu pohybu, ač by na něco takového sám panel jistě pomýšlet mohl. V „Pokročilém nastavení“ řešíte „Dynamický kontrast“ ve čtyřech krocích, prvním jest deaktivace. „Teplota barev“ upraví alespoň trochu barevný nádech, a to ve třech krocích (Studený/Normální/Teplý). „Zvětšení obrázku“ není nic jiného, než nastavení poměru stran (Auto/Úplný/16:9/Titulky/14:9/14:9 Zoom/4:3/Kino). U „Titulků, 14:9 Zoom a Kina“, posouváme obraz nahoru a dolů, podle osobních preferencí.
Zbytek tvoří „Režim Film“, „Barva pleti“, „Barevný posun“ a „RGB zesílení“, jenž připomíná ruční úpravy z dob CRT televizorů. Tápající, kteří nastavili nechtěné, vybírají „Původní“, přičemž vše obrazové bude navráceno do továrních hodnot.
Zvuková část zahrnula šest profilů (Neutrální/Klasický/Uživatel/Hudba/Film/Řeč) s individuálním nastavením zvuku v pětipásmovém ekvalizéru. Navyšte dynamické basy, rozšiřte prostor surround efektem. „AVL“ utlumí skoky v hlasitosti. Právě ve zvukovém submenu přepínáme mezi linkovým a sluchátkovým výstupem, přičemž ještě individuálně u sluchátkového volíme hlasitost. „Digitální zvukový výstup“ poskytuje dvě variace – „PCM/Komprimovaný“.
V submenu „Nastavení“ vybíráme nejzajímavější části. Po zmíněném nastavení satelitu se zde setkáme s vyvoláním aktualizace softwaru (Další nastavení). Konfigurujeme záznam, nastavujeme časovač, aktivujeme/deaktivujeme zdroje (výstupy), přehazujeme jazyk, datum, čas, nastavíme síť. „Další nastavení“ vybízí k aktivaci Media Renderu, funkce Follow me TV. Určujeme čas zobrazení OSD, aktivujeme tzv. modré pozadí, při přepínání/bez signálu. Aktivujeme CEC režim pro HDMI (HDMI-Consumer Electronics Control – řízení spotřebně/elektronických přístrojů) a variantu ovládání virtuálním dálkovým ovladačem. Možností máme vícero – stačí zajít do obchodu a menu si projít.
Další dvě části jsou poměrně jasné. „Seznam kanálů“ poskytne prostor pro určení oblíbených s následným řazením atd. atd. „Prohlížeč médií“, opět v režimu ikon, chce nechat prezentovat videa, hudbu, obrázky, knihovnu záznamů společně s individuálním settingem pro „Styl prohlížení“ (Složka/Seznam), zobrazení titulků, jejich jazyk, velikost a určení zda se budou objevovat v horní/spodní části obrazovky. Právě zde si, jednoduše řečeno, přehráváte záznamy z televizoru, ale také vyvoláváte oblíbené filmy z flešky/HDD anebo z PC, prostřednictvím naznačeného DLNA „proudu“.
Obraz
Obrazové chudé nastavení společně s méně zdařilým nastavením obrazových parametrů z továrny, podráží nohy jinak slušnému panelu. Občasně dává znát, že má na víc – víc, než si chceme přiznat. Škoda.
Lehce nadprůměrné pozorovací úhly vytvářejí při odklonu od kolmice barevný úbytek, nástupuje fialový„závoj“ a pleťová bojuje s přepalem. Barvy obecně mají pro oko šťavnatější a hrubější podobu, která byla znát zvláště u SD vysílání. Pleťová se jeví více dobarvená, se sklonem k červené, místy lehce nafialovělé. Výrazná zelená u trávy také nevypadá zcela v rovině čisté přirozenosti. Kontrastní černá byla důstojná a plná, plošnou pak místy (hlavně při odklonu od kolmice) kalí lehký fialový přídech.
Clouding, či jiná obdoba nesourodosti jednobarevného obrazu, neruší. Je vidět u zcela světlé scény, kdy krajní rohy panelu mají temnější podobu. Výraznější „flek“ se na testovaném modelu objevuje také v pravé části panelu. Tady promlouvá nejznatelněji. Místy při jednolité barevné ploše vidíme lehká „oblaka“. Obecně nic, co by nebylo zaznamenáno u konkurence. Pro méně znalé – nesourodost podsvícení je/může být spíše kusová záležitost.
Pohybová část se snaží o plynulost. Právě zde panel vytváří dobrý základ. Nepodpoření elektronikou/softwarem mu ale berou vítr z plachet. Projíždějící auta mají čitelné poznávací značky, nicméně na jejich hranách se vyskytuje lehký pohybový třes. Tento byl znatelnější u celoplošného posunu scény, kdy hrany objektů nejsou klidné a plocha může být mírně neostřejší.
Obraz má velmi dobrý prostor a obecný klid. Vychází jednoznačně lépe u HD děl, která jsou prezentována s určitou dávkou lehkosti a smyslu pro detail (statická/nehybná část). Pomocnou ruku obrazové radosti podáme individuální volbou ostrosti, redukcí šumu a MPEG artefaktů, ale například snížením barevné sytosti, které napomůže ošálit oko – barvy vnímáme korektněji.
Obrazový projev tak bude jednoznačně vyhovovat zejména starším lidem, kteří jsou dlouhodobě zvyklí na barevnou hru starších, méně kvalitních CRT televizorů. Vyhovovat bude svoji blízkostí, šťavnatostí, neagresivním přechodem z technologie staré na novou. U HD jim pak vytváří radost z něčeho neběžného, dříve nepoznaného. Pro náročnějšího diváka denní sledování potírá negativa a vypadá slušně, večerní v temné místnosti prozradí nedostatky.
Nový televizor vybírejte pečlivě. Kolik do něj chcete investovat, na jaké ceně začínají kvalitní modely? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: