Na DVD vychází film, který zobrazuje výjimečným způsobem dramatický a tragicky jímavý osud ženy, jenž žila, milovala a trpěla stejně intenzivně jako zpívala.
Do konkurence biografických filmů o výjimečných osobnostech, jejichž život často připomínal sinusoidu vzestupů a pádů, vstupuje francouzský režisér Olivier Dahan se svým projektem o legendární šansoniérce Edith Piaf, přezdívané Vrabčák či Děvče (odtud originální název La Môme).
Formálně neotřelá pocitová mozaika
Film, nadšeně přijatý na zahájení letošního berlínského festivalu a natáčený zčásti v ateliérech v České republice, se Dahan jako režisér a scenárista v jedné osobě snaží formálně oživit, aby se nestal dalším z řady sterilně nudných a chronologicky vyprávěných pomníků, snažících se o pietní zakonzervování mnohdy dramatických osudů.
Nepředkládá nám faktograficky výživný portrét umělce, ale jde spíše po impresi, kterou v něm život i tvorba Edith Piaf vyvolává. Klíčové milníky zpěvaččina osudu rozehrává pomocí emočně silných výjevů, které se sympatickou neuspořádaností a impulzivností a za pomoci dobově ilustrativních hitů připomínají pocitovou mozaiku z různých období i prostředí jejího života.
Přes úvod, zachycující koncertní kolaps nemocemi sužované umělkyně, se skokem přenášíme do časů jejího dětství, které ze všeho nejvíc připomíná dickensovský román o děvčátku, jež se díky nezlomné vůli z chudoby nevěstinců a pouličního zpívání propracovalo k prvním úspěchům. Oproti jiným životopisným vyprávěním, kde bývá dětství a dospívání jen načrtnuto, zde dostává toto období mnohem větší prostor jako určující klíč k celoživotní potřebě lásky a citu obdivované divy.
Život Edith Piaf byl plný extrémů a touto optikou na něj film také nazírá. Příběhová linie působí jako hlavou běžící vzpomínky, které se vynořují s různou intenzitou působení. Dahan si vybírá z pohnutého života umělkyně na přeskáčku epizody ze stěžejních období, které jsou pro divákovu orientaci vždy uvedeny příslušným titulkem a letopočtem. Přesto se s přibývající metráží neubráníme dojmu, že selhává dramaturgická koncepce, jednotlivé situace se nedoplňují ani se nesváří a mnoho motivů, jež bylo rozehráno, není dokončeno.
Režisérovi je naopak třeba přičíst k dobru, že u látky, která by k tomu mohla snadno svádět, se snaží vyhýbat patosu a sentimentu. Potvrzuje cit pro emoční gradaci a některé scény jsou výborně natočeny. Za všechny zmiňme Edithino první vystoupení v šantánu a hlavně několikaminutovou hotelovou scénu, v níž se zpěvačka dozví o smrti své životní lásky, boxera Marcela. Bolestná realita si zde podává ruku se šťastnou fantazií, vše střihově korunováno až surrealistickým prolnutím života privátního s tím veřejným v přechodu z ložnice pokoje na osvětlené jeviště.
Stejně dobře a citlivě se tvůrcům podařilo propojit písně plné smutku, bolesti, melancholie i drzé frivolity s obrazy ze života Edith Piaf. Nejen melodie, ale i texty zdůrazňují atmosféru jednotlivých životních období a přispívají k pochopení mytologizované umělkyně. Funkčně ozvláštněnou formální stránku podporuje šerosvitně laděná kamera Tetsuo Nagaty irozmáchlá výprava, v retro atmosféře dokonale evokující takřka půlstoletí zpěvaččina předčasně vyhaslého života.
Marion Cotillardová si v roli Vrabčáka říká o Oscara
Vedle písní, které se nám i po letech svou emocionalitou zadírají pod kůži, získává ale snímek největší devízu v představitelce hlavní role Marion Cotillardové, jež si svým výkonem s neochvějnou jistotou říká o Oskarovou nominaci. Cotillardová ztvárnila Piaf způsobem, který Dahanův snímek povyšuje o několik tříd nad běžná biografická díla a předvádí zde jeden z nejlepších a nejpůsobivějších ženských hereckých partů za posledních několik let.
Herečka, na jejíž křehce smyslný půvab nelze od Scottova Dobrého ročníku zapomenout, se v postavě Edith proměnila k nepoznání. Pod nánosy make-upu ubrala ze své fyzické přitažlivosti a o to víc přidala na energii, již role vyžaduje. Předvádí strhující sólo, které ale svou intenzitou nepřebíjí intuitivní radost z hraní. Je vidět, že má šansoniérku dokonale odpozorovanou, což přenáší do celkové stylizace postavy. Osvojuje si její způsob řeči, hlasové zabarvení, gesta, mimiku i pohyb celého těla, včetně drobné strnulosti způsobené artritidou v rukou, kterou Piaf trpěla.
Excentrickou ženu s rozporuplnou povahou neformuje jen vnějškově, ale doslova diváka pohlcuje a vtahuje do svého vnitřního světa jako na houpačce se měnících emocí. Sebestřednost a sobeckost se v ní sváří s oddanou láskou i tichým zoufalstvím, destrukce s nezlomnou touhou, rošťácká rozjívenost s hlubokým smutkem.
Marion Cotillardová dokázala zachytit lascivnost holky z ulice i nejistotu a vyděšenost rodící se hvězdy. Vystihla nesnesitelné manýry alkoholem a morfiem povzbuzované zpěvačky, její fyzické obtíže v důsledku zdevastovanosti těla, i její okouzlení boxerským mistrem Marcelem Cerdanem, kdy v zamilovanosti celá rozkvete.
Ostatní postavy zůstávají ve světle tohoto strhujícího výkonu trochu v pozadí, přesto ale utkví v paměti Sylvie Testudová v úloze Edithiny parťačky do nepohody Mômene, Emmanuelle Seignerová jako mateřsky ochranitelská prostitutka Titine nebo Gérard Depardieu v roli zpěvaččina prvního impresária.
Příběh Edith Piaf potvrzuje, že nejlepší scénáře píše sám život. Tvůrci se této rady drželi a během velkorysých 140 minut nás nechali sledovat dramatický a tragicky jímavý osud ženy, jenž žila, milovala a trpěla stejně intenzivně jako zpívala. Když v závěru filmu v pařížské Olympii zpěvačka na sklonku života zpívá svou nejslavnější píseň Ničeho nelituji, protne se stylizace filmová a hudební s osobní impresí každého z nás a uvědomujeme si, jak moc se v zpěvaččiných šansonech setřel rozdíl mezi životem a uměním.
DVD
Jak je u distributora častým zvykem, DVD vychází bez jakékoliv bonusové výbavy vztahující se k filmu (když pomineme nezbytný trailer), což je u životopisného portrétu světoznámé šansoniérky, jejíž písně okouzlují stále nové generace posluchačů, trestuhodná nedbalost. Rozhodně doporučuji shlédnout film v originále se zdařilými českými titulky, abyste si vychutnali hlasovou kreaci ústřední herecké představitelky Marion Cotillardové.
Český dabing je solidní, nakřáplý hlas Tatiany Vilhelmové se k postavě Edith hodí, ale divák neznalý francouzského jazyka, který si vedle dabingu nezvolí i titulkovou podporu, bude ochuzen o překlad zpěvaččiných textů do češtiny. Dál už DVD obsahuje jen distribuční upoutávky.
Edih Piaf
- Žánr: Biografické melodrama
- www. tfmdistribution. com/lamome/lamome. htm
- Původní název: La Môme
- Francie/VB/ČR2007
- Režie: Olivier Dahan
- Hrají: Marion Cotillardová, Sylvie Testudová, Emmanuelle Seignerová, Gérard Depardieu, Jean- Pierre Martins
Parametry DVD
- Čas: 141 minut
- Obraz: 16: 9
- Zvuk: Česky DD 5.1, Francouzsky DD 5.1
- Titulky: české
- Bonusy: trailery, upoutávky
- Distributor: Magic Box
- Cena : 499 Kč
AVmania.cz hodnotí |
film | | 8/10 |
zvuk | | 9/10 |
obraz | | 9/10 |
bonusy | | 2/10 |
DVD | | 7/10 |