Už je to nějaký čas, co se v mém CD přehrávači zabydlel nový interní DAC z dílny pana Vrány z Nového Jičína, který nahradil původní originální DAC NADu. Z původního stock přehrávače NAD C525 BEE se tedy stal "dělenec": transport NAD C525 + DAC Casea Sirius 3 zabudovaný do přehrávače.
Zvenku, pokud je přehrávač zakrytovaný, není patrná žádná změna. Jedině bytelnější zlacené cinch konektory na zadní straně napovídají, že vevnitř je něco jinak.
Fotky vnitřku před/po nemám, ale modul je popsaný a dobře nafocený na webu výrobce.
Zbytek mojí sestavy mám v podpise. Velkou výhodou pro tuhle recenzi je, že zesilovač má vestavěný DAC (NAD MDC DAC 2). Jeho zvuk mám za ty cca 2 roky vcelku dobře naposlouchaný díky poslechu hi-res hudby z PC (Foobar2000 a USB kabelem do DACu). Pochopitelně jsem jeho zvuk nesčetněkrát podrobil srovnání se zvukem CD přehrávače (propojeného se zesilovačem analogově) a měl jsem dobře zmapované rozdíly ve zvuku mezi nimi.
Jak tedy Casea Sirius 3 hraje v porovnání s původním stavem CD přehrávače? Jedním slovem fantasticky .
Největší rozdíl je v rozlišení zvuku a mikrodynamice jednotlivých nástrojů. Původní zvuk byl v tomhle ohledu taková trochu koule. Ne ve smyslu tom, že by neexistoval levopravý prostor. Ten existoval, byl zřetelný, i když se Siriem je výrazně širší. Ona koule byla spíš v nedostatečném rozlišení jednotlivých zvuků rozložených ve stereobázi. Pokud hrálo více nástrojů z jednoho místa, bylo obtížné je od sebe izolovat. Teď hraje každý za sebe a je velmi snadné zaposlouchat se izolovaně do každého nástroje (pokud to samozřejmě není 100členný orchestr ). Jakoby kolem sebe měl prázdno a ostatní nástroje byly dále.
Tomuhle dojmu pomáhá i mnohem černější a klidnější pozadí. Hudba zní mnohem méně jako hluk a mnohem více jako hudba.
Výrazně se zlepšila i mikrodynamika zvuku. Různé bubínkování, drnkání, cinkání, mlasknutí zpěváka a další mikrodetaily krásně vystupují a jsou zřetelnější. Hlavně akustické nástroje dostaly věrnější rozměr a zvuk blíže realitě. U strunných nástrojů je to asi nejzřetelnější změna. U nich tón vzniká chvěním struny, které v ozvučnici nástroje vyvolá rezonanci vzduchu a tím tón. Se Siriem je tenhle celek lépe rozeznatelný, všechny drobné náběžné hranky ve zvucích jsou strmější a méně zakulacené - nástroje zní přirozeněji.
Jasně slyšitelné změny nastaly i u makrodynamiky. Ke cti původního stavu C525 slouží, že měl opravdu výborný drajv a rytmiku. Kopák doprovázený basovou kytarou se valil dopředu se silou a razancí. Basy byly na první poslech mohutné a hluboké. Při pozornějším srovnání se ale projevovala tendence ke slévání, přehnané hutnosti a lehkému teplejšímu zabarvení. Trpěla tím přesnost a rozlišitelnost nejhlubší části spektra.
Nyní došlo k výrazné změně. Hloubka zůstala, razance také, ale i pro basy platí výrazný nárůst rozlišení. Hrají barevněji ve smyslu schopnosti odlišit a podat více různých tónů. Jsou méně dunivé, což se projevuje dojmem, že mají menší objem. Ale tak to není. Když je z čeho basovat, tak zaburácí. Kde není, tak si nedomýšlí.
Co je ale pro mne nejvítanější změnou, je že hudba je mnohem více hudbou. Těžko se to popisuje, ale kdo to někdy při výměně komponentu zažil, mi bude rozumět. Hudba lépe plyne, je jemnější, spojitější. Hraje přirozeněji, méně unavuje, lépe plyne, je celkově zvukomalebnější. Podobný charakter rozdílu jako mezi totožnou nahrávkou přehrávanou jednou jako 44/16 a pak jako 96/24 (na totožném SW a HW).
Celkově tedy změna jedině k dobrému. Není jediný atribut zvuku, o kterém by se dalo říci, že se zhoršil. Tím se z původně nejslabšího článku mého řetězce stal článek plnohodnotný, u nějž dlouho zůstanu. Pokud někdy budu uvažovat o výměně, koupě přehrávače za 30, 40 tisíc by bylo přešlapování na místě. Takže CD je nadlouho vyřešeno .
Pokud někdo uvažujete o výměně CD přehrávače a máte rozpočet kdekoliv mezi 15 - 40 tisíci, stojí Casea Sirius 3 za pozornost.
A ještě poznámka na závěr. Přestože zvukové rozdíly v DACech jsou neoddiskutovatelným jasně slyšitelným faktem, tak absolutní velikost změn ve zvuku je v porovnání se změnami zvuku např. při výměně zesilovače, neřkuli beden a už vůbec neřkuli poslechového prostoru, relativně malé.
Pokud bych to měl nějak kvantifikovat, tak zatímco rozdíl ve "zvuku" poslechovky a beden zřetelně bouchnou do uší od první desetiny vteřiny poslechu , rozdíl ve zvuku zesilovačů je patrný po pár vteřinách, tak rozdíl v DACech, o kterých píšu, je patrný po pár desítkách vteřin poslechu.
Na druhou stranu: čím kvalitnější jsou ty prvky řetězce, které mají na zvuk větší vliv, tím zřetelněji se projeví změny ve zvuku DACů, změny v kabeláži a jiné "drobnosti".
Všechny uvedené poslechové rozdíly platí pro mou sestavu a mé uši .