Juraj K.
15. ledna 2017 • 14:15

V prvom rade by som určite odporučil návštevu lekára a vyšetrenie sluchu v sluchovej komore.
Prípadne nejaký test sluchu. :-)

Ja
13. února 2017 • 21:46

Není proč se urážet, mám sluch samozřejmě jiný, než před 30-ti léty, ale zkreslení odhalím stále stejně dobře. Mám více mladších lidí v okolí, kteří to potvrzují. S lidmi, kteří poslouchají "hudbu" z mobilu přes špunty samozřejmě společnou řeč nejsem schopen najít. Nic ve zlém.

Jirka L.
15. září 2017 • 1:21

Ještě by mohli výrobci hifi techniky trochu zatlačit na hudební studia, aby byla současná hudební produkce po technické stránce alespoň trochu poslouchatelná, protože k čemu všechny ty předzesilovače a drahé repro, když z 90% je hudba na CD zníčená nizkým DR a ožíznutými frekvencemi.
Nikdo přece nechce poslouchat jen hudbu ze 70 á tých let, jazz a vážnou hudbu......

Jaroslav Šimík
14. ledna 2017 • 14:43

Hi-Fi se věnuji přes 40 let a s většinou doporučení autora souhlasím. Sice jsem si již na škole postavil tehdy solidní 50W zesilovač, který hraje dodnes, ale jinak jsem vyvíjel reprosoustavy. Ve 14-ti letech měly 6 litrů, poslední 4,5 pásmové mají cca 95 l. K tomu z reproduktorů předešlé generace mých reprobeden přibyl subwoofer s dvěma 12-ti palcovýma reprákama. Nesouhlasím s tím, že by ve středně veliké místnosti nemohl být velký basák. Je to jen o volbě dělících kmitočtů a dělení pásem.
U mne je (teoretický) dělící kmitočet poloprofi výhybky pro subwoofer 40 Hz, který se ale přidáním hlasitost samozřejmě posouvá nahoru. I v hlavních reprobednách mám basáky 12" oddělené hodně nízko, takže slyším více 6" středobas, který zamumlaností rozhodně netrpí. Já klasiku i metal slyším a taky při vyšší hlasitosti cítím bez snížení ostatních kmitočtů. Na žánru nezáleží. Moje doporučení zní: pokud nechcete ztratit 20 let studiem výpočty, sháněním součástek a pokusy s různými značkami reproduktorů (téměř tato kategorie zboží zmizela z trhu), tak si pořiďte třípásmové reprobedny, které uslyšíte před koupí, nebo alespoň dvoupásmové kvalitní s větším středobasem a k tomu co největší subwoofer bez basreflexu, na kterém je reproduktor vidět a má volitelný dělící kmitočet (alespoń od 60-ti Hz). Hifista bude spokojen, manželka málokdy.

microSD
11. listopadu 2013 • 10:38

Kdybych měl před dvaceti lety ty zkušenosti s marnými pokusy nalézt vhodné komponenty, jaké mám dnes, ušetřil bych nejen nemalé finanční částky, ale i léta nespokojenosti.vytesat do kamena :-D

ODSakEda
11. listopadu 2013 • 22:37

Heuréka! Konečně někdo nepoužil, poslední dobou na vše stupidně aplikované: HD... (např. HDaudio). HD znamená vysoké rozlišení - možná někso myslí u digitálu a audia vysoké vzorkování??? , ale to není u kvality audia vše!!! Avšak Hi-Fi znamená Vysoká Věrnost zvuku, to je ta správná zkratka pro zvuk, ne HD...3-[:-) Jedno čím teho docílím, jestli vysokým vzorkováním u digitálu, nebo bitovou hloubkou či nízkošumovými obvody a algoritmem výpočtu. Nebo analogovým zařízením.

Tejvl
11. ledna 2017 • 23:30

HD neznamena vysoke rozliseni. HD - High definition, coz take do jiste miry znamena presnost. Je ale uplne jedno, jestli se pouzije, HD, HI-FI nebo cokoli jineho. V dnesni dobe jsou to zejmena marketingove tahaky a clovek musi vybrat pouze na zaklade technickych parametru a doporuceni (nebo vlastni zkusenosti)

Tejvl
11. ledna 2017 • 23:34

Btw. vysvetli mi nekdo rozdil mezi drahym a levnym cd prehravacem, pokud ho mam pripojeny k zesiku optikou?

TB
3. srpna 2017 • 14:30

Zdravím,
rozdíl mezi dobrým a špatným (není totéž jako drahým a levným) CD připojeným optikou je v přesnosti načtení dat a to tedy zejména v oblasti jitteru, ale i z pohledu opravných algoritmů a kvality optočlenu. Optika pouze vyřadí převodník a použije jiný v zesilovači (horší,lepší ???) a kromě toho vřadí další 2 převodníky (optočleny), které převádí elektrický signál na světlo a zpět. Pozitivem je přerušení galvanického propojení přístrojů.
Jediné propojení eliminující kvalitu přehrávače je asynchronní přes USB nebo LAN.
T

Určitě si přečtěte

Články odjinud