Kapitoly článku:
- Nádherné bytosti, Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic,
- Mocný vládce Oz, Mama, Hostitel
- Jack a obři, Hypnotizér, Nevědomí
- Lesní duch, Star Trek: Do temnoty, Po zániku Země, Světová válka Z
- Pacific Rim - Útok na Zemi, Percy Jackson: Moře nestvůr, The Conjuring
- Mortal Instruments: Město z kostí, Elysium, Riddick, Já, Frankenstein
- Gravitace, The Seventh Son, Carrie, Ender's Game
- Thor: Temný svět, The Hunger Games: Catching Fire, Hobbit: The Desolation of Smaug
Mocný vládce Oz
(r. Sam Raimi, USA 2013)
Čaroděj ze země Oz je pohádkový román z pera amerického spisovatele Lymana Franka Bauma, který poprvé vyšel v roce 1900. O čtyři desítky let později se dočkal slavné filmové adaptace (1939) s Judy Garland v hlavní roli. Ta patří k základním popkulturním fenoménům, k níž odkazuje množství následných filmových děl. Za všechny zmiňme třeba Zběsilosti v srdci Davida Lynche.
Studo Disney se nyní rozhodlo přijít s prequelem této legendární pohádky a přenést nás do časů, kdy Dorotku ještě neuneslo tornádo do tajemné země Oz. A nastiňuje nám původ tajemného čaroděje i to, jak se dostal ke své moci.
Seznamuje nás s druhořadým cirkusovým kouzelníkem pochybných mravů Oscarem Diggsem (James Franco), jenž je za pomocí balónu přenesen z prašného Kansasu do podivuhodné země Oz. Zde mu zkříží cestu tři čarodějnice: Theodora (Mila Kunis), Evanora (Rachel Weisz) a Glinda (Michelle Williams), které jsou přesvědčené, že právě on by se měl stát čarodějem, na něhož čekají všichni obyvatelé tohoto světa.
Ukáže se ale, že ne všechny čarodějnice jsou tak dobrotivé, jak se prezentují. Oscar je nechtěně zatažen do problémů, kterým je země Oz nucena čelit. Mladý kouzelník musí přijít na to, kdo je dobrý a kdo zlý předtím, než bude příliš pozdě.
Sam Raimi se po vlně kritiky, jež se strhla na adresu třetího Spider-Mana, vrátil k žánru, se kterým začínal. Tedy k hororu. Po natočení Stáhni mě do pekla a produkční práci se hlásí zpět o svou pozici blockbusterového režiséra. S námětem, jímž si studio Disney říká o další miliardovou Alenku v říši divů.
Začíná to velmi slibně. Děj, který se odehrává v Kansasu, je natočen černobíle, ve 2D, na 35 mm formát a v ořezu 4:3. Vypadá to trochu jako návrat k poetice Scorseseho Huga. Pak ale tornádo způsobí nejen přenos do fantaskní země, ale i do jiného audiovizuálního levelu. Obraz se zbarví, roztáhne se do širokoúhlého 2,39:1 a změní se na spektakulární 3D.
Archaická poetika mizí a nastupují drahé triky, 3D efekty a pastelově přepálená kolorovaná barva krajiny, z níž bolí oči. Pohybují se v ní mluvící zvířátka, roztomile připomínající, že jsme na poli rodinné zábavy, v níž Raimi, podobně jako Burton v Alence, ztrácí hodně ze své osobitosti. Raimi se chytá do digitální pasti, pokoušející jeho schopnost zacházet s CGI vymoženostmi uvážlivě.
Mama
(r. Andres Muschietti, Španělsko / Kanada 2013)
Andres Muschietti natočil svůj debut Mama na základě vlastního tříminutového kraťasu se stejným názvem, který představil před pěti lety.
V celovečerní verzi se Lucas (Nikolaj Coster-Waldau) se svou partnerkou Annabel (Jessica Chastain) ujme dvou sirot. Jde o Lucasovy neteře Victorii a Lilly, po nichž déle jak pět let bezvýsledně pátral. Holčičky totiž zmizely neznámo kam, když byli jejich rodiče za podivných okolností zabiti.
Teď jsou obě nalezeny v opuštěné chatě stojící uprostřed hlubokých lesů. V zuboženém stavu, sociálně zanedbané, ale naživu, což si nikdo neumí vysvětlit. Jejich svěření do své péče Lucase a Annabel, kteří jim chtějí nahradit harmonickou rodinu, proběhne celkem hladce.
Horší už je to s jejich samotnou resocializací. A náhradní rodiče si začínají postupně klást otázku, zda si s dívkami nepřivedli domů i někoho dalšího. Někoho, kdo silně traumatizovaným sestrám pomáhal celou tu dobu v divočině přežít a teď se jich nechce vzdát. Zvlášť Annabel nese narůstající dusno, provázené znepokojivými nadpřirozenými jevy, hůře. Protože je čím dál zjevnější, že si mateřskou lásku obou dívek bude muset vybojovat proti soupeři, který používá dost děsivé zbraně.
Mama navazuje na sérii úspěšných duchařských snímků španělské provenience jako Sirotčinec, Juliiny oči nebo Zatímco spíš, které produkoval stejně jako Mamu Guillermo del Toro. Sází na ponurou atmosféru s mrazením v zádech, k níž přispívá práce s hudební složka. Spíše než nějaké laciné lekačky čekejte propracovanou psychologii postav, umožňující rozehrát strašidelné drama o mateřském citu k oběma holčičkám.
Nádherný vizuál, zaměření na ženskou duši a hororově pohádkový nádech filmu připomene del Torův Faunův labyrint. Hlavní mužské role se ujal dánský herec Nikolaj Coster-Waladu, známý jako představitel Jamieho Lanistera ze seriálu Hra o trůny. Té ženské americká herečka Jessica Chastain, která zaujala ve snímcích Strom života, Země bez zákona nebo aktuálně 30 minut po půlnoci, za nějž je nominovaná na Oscara. Pokud se seznámíte s ukázkami, zjistíte, že této velice půvabné zrzce to sluší i v černé paruce.
Hostitel
(r. Andrew Niccol, USA 2013)
Stephenie Meyerová je známá především díky sáze Stmívání. Vedle toho napsala ale i sci-fi román pro mládež Hostitel, který se rozhodl zadaptovat odborník na dystopické sci-fi Andrew Niccol. Ten rád prostřednictvím svých děl (Gattaca, Simone, Vyměřený čas) klade filozofické a sociální otázky, týkající se směřování lidstva.
Děj se odehrává v blízké budoucnosti. Zemi napadnou neviditelní mimozemští parazité, kteří během své invaze globálně zasáhnou celé lidstvo. Vetřelci mají podobu nehmotných bytostí, kterým se říká „Duše“. Jejich snahou je uchvátit lidská těla a implantovat se do nich. Duše vstoupí do lidského vědomí a postupně tam přebírají vládu nad původní osobností daného člověka.
Na Zemi zbývá už jen posledních několik neinfikovaných lidí a jednou z nich je i hlavní hrdinka vyprávění Melanie Stryder (Saoirse Ronan). Mimozemšťané ji unesou a pokusí se do ní vtělit Poutnici, zkušenou Duši, která předtím ovládla už osm různých těl, na osmi různých planetách. Poutnice ale zjišťuje, že Melanie je příliš silná osobnost, kterou nedokáže zcela ovládnout. V těle stále zůstává a naopak její vzpomínky a pocity začínají ovlivňovat Poutnici. Až do té míry, že se parazitní Poutnice rozhodne navázat na Melaniin starý život a žít mezi lidmi. Její rozhodnutí přidat se na stranu lidí může v důsledku znamenat zásadní zvrat ve vývoji invaze.
Niccol zaměřením na teenagerské publikum navazuje na předchozí Vyměřený čas. Dospívající dívka v podání Saoirse Ronan (Pokání, Hanna) se zde vyrovnává se svou identitou, první láskou i záchranou světa.