Nespoutaný Django, Velký Gatsby, Atlas mraků nebo dánský Hon v druhé ochutnávce nejzajímavějších titulů, jež se v roce 2013 objevily na DVD/Blu-ray nosičích.
V prvním výběru dvaceti filmů z roku 2013, jež by mohly posloužit jako vhodný dárek pro vaše blízké na Vánoce, jsme se podívali do žánrových vod komiksových adaptací, sci-fi snímků, fantasy a hororů.
Připomenuté snímky vám mohly posloužit ale i jak tipy na doplnění filmotéky nebo jako inspirace, na co se zkrátka během svátků podívat, co vám třeba během roku uniklo.
Ve druhé části redakčního mapování nejzajímavějších novinek na DVD a Blu-ray nosičích, jež se v roce 2013 objevily na našem trhu, se zaměříme na tituly, ověnčené Oscarem, literární adaptace, biografické filmy, melodramata a dramata.
Oscarové tituly
Nespoutaný Django
r. Quentin Tarantino, USA 2012
K filmovým žánrům, jež má rád, přistupuje Quentin Tarantin jako postmoderní eklektický dýdžej a poučený kreativní cinefil. Na podkladě již ozkoušených stylistických a vypravěčských vzorců vytváří nové koláže. Často v dost netušených kombinacích.
Dvě specifické subžánrové odnože, jimiž svá díla dosud kořenil, se nyní rozhodl spojit do jednoho filmu, který vychází z tradic žánru pro americkou kinematografii snad nejikoničtějšího a to westernu. Jde o černošský exploatační film, tzv. blaxploitation a evropskou (chcete-li italskou) variantu westernu, zvanou spaghetti western.
V Nespoutaném Djangovi mu jako inspirační zdroj posloužil jeho oblíbený spaghetti western Django (1966). O remake ale rozhodně nejde. Tarantinovi posloužila postava osamělého pistolníka Djanga pouze jako žánrový pastiš, prostřednictvím nějž odkazuje k Nerově cameu a užití titulní písně.
Hrdinou vyprávění není běloch, ale černoch, právě osvobozený z otrockých pout. Přesto není šťastný, neboť mu chybí jeho láska, od níž byl po společném útěku z bavlníkové plantáže a následném dopadení oddělen. Dva roky před občanskou válkou se proto vydává na záchranu milované ženy Broomhildy von Shaft (Kerry Washington) z rukou bílých otrokářů.
Otroka Djanga (Jamie Foxx) osvobodí výmluvný německý zubař a přistěhovalec, doktor King Schultz (Christoph Waltz). Ten projíždí americkým jihem a živí se lovem lidí, na něž byla vypsána tučná odměna. Rasismus se mu jako vzdělanému Evropanovi příčí a přirozeně respektuje Djangovu lidskou důstojnost. Vezme ho pod svá ochranná křídla a naučí ho svému řemeslu.
Schultz si Djanga oblíbí a slíbí mu pomoc při osvobození jeho ženy. Pátrání je přivede až na plantáž, kterou vlastní neomezený vládce nad životy svých otroků Calvin Candie (Leonardo DiCaprio). Rozmařilý a bezcitný mocipán, který na své plantáži vybudoval dekadentní místo, na němž se vyžívá v nesmyslném mučení a zabíjení otroků. Výsadní postavení v této říši lidské zlovůle má majordomus a otrok Stephen (Samuel L. Jackson), na něhož přesně platí příměr o poturčencích horších Turka.
Struktura filmového vyprávění je rozdělena do tří částí. V té první, kterou můžeme brát jako westernovou obdobu buddy movie, putuje Django jako učedník se svým mistrem Schultzem. Při této cestě dochází k jeho postupné emancipaci z otroka v okovech v sebevědomého střelce.
V druhé a nejdelší části nastupuje na scénu otrokář Calvin Candie a posléze jeho oddaný sluha Stephen. Atmosféra se stává tíživější a nejistější a jejím vyvrcholením je skoro tři čtvrtě hodiny trvající scéna u večeře, kdy se krycí manévr s nákupem černošských gladiátorů proměňuje v pokerový souboj nervů.
Peckinpahovskou krvavou lázní končí druhé dějství a začíná zároveň to závěrečné, exploatační, plné přestřelek a výbuchů dynamitu. Otěže přebírá Django, který v hip-hopovém rytmu kráčí do finále a naznačuje ironicky směr, kterým se budou vyprávění o černošských desperátech v budoucnu ubírat.
Tarantino staví na klišé a zaběhnutých postupech, ale zároveň se jim ironicky vysmívá. Co jeho autorskou postmoderní koláž dovádí na vyšší úroveň, je vyjádření se k tématu rasismu a ukázání absurdity tohoto problému.
Podobně jako v Hanebných panchartech mu vážné téma rasismu a krutého zacházení amerického jihu předminulého století s černochy slouží k představení alternativního modelu dějin. Dva roky před vypuknutím války Severu proti Jihu (1861-1865) pracuje s motivem otrokářství podobným způsobem, jako v Panchartech s tím holocaustovým.
Historická fakta tak opět skládá tak, aby vyhovovala našim představám o spravedlnosti. A skrze symbolickou moc filmového plátna přitom přináší ujištění, že dobro opravdu vítězí nad zlem. Jeho revizionistické pojetí historie, v němž je důležitější, co se mělo stát, než to co se ve skutečnosti stalo, se odvíjí z pohledu těch, které tato neblahá historie postihla nejvíc. V Panchartech to bylo židovské vojenské komando, v Djangovi bývalý otrok.
Tarantino se dotýká vážných věcí, ale koná tak formou, která je ryze nevážná, zábavná. Vychází z historických faktů, ale nahlíží na ně prostřednictvím legend, mýtů nebo jiných fiktivních vyprávění, kde tyranské zlo nezůstane bez potrestání. Nejen naši historii, ale i realitu, tím činí mnohem snesitelnější. Oscar za scénář a pro Christopha Waltze jako herce ve vedlejší roli se ocitl ve správných rukou.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách