Kapitoly článku:
3. Až na krev
r. Paul Thomas Anderson, USA, 2007
Příběh bezohledného egoisty, jenž zavrhl rodinu, víru i vlastní lidskost, aby dokázal naplnit americký sen, poví o temných lidských vlastnostech víc, než je příjemné. Za základ vyprávění režisérovi filmů Hříšné noci, Magnolia nebo Mistr posloužil román levicově orientovaného autora Uptona Sinclaira Petrolej (1927), líčící vzestup a pád kalifornského petrolejářského magnáta v době ropného boomu na přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Hrdina filmu Daniel Plainview (Daniel Day-Lewis) narazí v roce 1898 jako chudý prospektor v maličkém dole na stříbro a poté i na drahocennou ropu. O třináct let později je už respektovaným těžařem, který skupuje neúrodné pozemky farmářů, na nichž buduje ropné vrty.
Jejich důvěru si získává za pomoci bodře vemlouvavého hlasu, slibů prosperity a pracovních příležitostí a manipulativního hraní na city, k němuž používá sirotka po jednom z jeho zemřelých dělníků, kterého představuje jako svého syna H.W. (neherec Dillon Freasier).
Boj o poslední neobjevené lokality mezi obchodníky vrcholí a Daniel od záhadného mladého podnikavce Paula Sundaye (Paul Dano) dostává tip. Za směšnou částku kupuje rozlehlé pastviny v Little Bostonu a naftu zde opravdu najde.
Muž těžké dřiny, jež se v špíně, prachu a potu vypracoval od píky k bohatství, se ale stane trnem v oku místního fanatického kazatele se svatouškovskou tváří Eliho Sundaye (Paul Dano), jež se představuje jako samozvaný vůdce nebo prorok náboženské církve Třetího zjevení.
Střet dvou charismatických mužů, hrajících o sféru vlivu, kteří dobře vědí, jak chutná moc a chtějí si ji udržet za každou cenu, je nevyhnutelný a jejich drobná vítězství i prohry se přelévají jak na lékárnických vahách. Ve vypjatém závěru sice slabší strana prohraje, ale ta silnější nic nevyhrává, ale naopak urputným zápasem bez ohledu na použité prostředky ztrácí.
Andersonův film trochu klame tělem. Ti, kteří očekávají rozmáchlou epickou ságu v Scorseseho stylu, budou uspokojeni zhruba do první půle (požár ropné věže). Pak ale režisér a scenárista přehazuje výhybku a mnohem víc se soustředí na komorně pojaté a psychologicky prokreslené vylíčení vztahu otce Plainviewa a jeho zavrženého „syna“, a soupeření s vemlouvavým fanatikem víry Elim.
Ve světle odcizení s nevlastním synem shazuje naftař poslední masku předstírané humanity a vyjevuje se jeho jediná motivace: soutěživost, ambicióznost a touha uspět. Ne pro peníze a blahobyt, které přinášejí, ale pro pocit pokoření protivníka, ať už je jím zem, z níž doluje ropu nebo podobný mistr v manipulaci, jako je on sám.
Nesmírné fyzické utrpení, jež ho na počátku provázelo při překonávání překážek přírody, se při jeho cestě za úspěchem mění v potlačení a odstranění jakýchkoliv citů. Každé další zklamání z lidí, jež by mohl považovat za své blízké (domnělý bratr Henry) ho uzavírají do čím dál větší misantropické samoty, z níž hledá únik v alkoholu a nenávisti nejen k sobě, ale hlavně lidské rase jako celku.
Šílenství a vyloučení ze společnosti, kterým ústřední selfmademan platí za svůj úspěch, hodně říká o generaci předků dnešních Američanů, jimž vděčíme za dnešní podobu světa a nabourává léta budovaný patriotismus. Možná i proto Akademie z osmi oscarových nominací tomuto deziluzivnímu snímku přiřkla jen dvě vítězné (nejlepší herec v hlavní roli, kamera).
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách