Neúplatní, Mafiáni, Casino, Krycí jméno Donnie Brasco, Gangy New Yorku, Americký gangster, Veřejní nepřátelé. Krvavý otisk reálných gangsterů na filmovém plátně.
Organizovaný zločin se pro filmaře i diváky ukazuje jako mimořádně atraktivní téma. V našich končinách o tom svědčí nedávný úspěch filmového zpracování osudů Radovana Krejčíře pod názvem Gangster Ka, které se v listopadu dočká druhého dílu, jenž se bude zabývat jeho jihoafrickou anabází.
Reální zločinci přitahují zvýšenou mediální pozornost už za svého života. Po jejich smrti si scenáristé z jejich pestrých biografií vybírají momenty, které vypadají, jakoby jejich život byl nepřetržitým sledem loupeží, vražd, útěků z vězení, vyřizování si účtů s konkurencí nebo pročišťování vlastních řad od zrádců a nasazených agentů.
Gangsteři jsou ve filmech často s odstupem romantizováni a mytologizováni a ukazováni jako bojovníci proti zkorumpovanému systému, jehož možnosti obrany proti jejich konání testují. Stávají se ztělesněním pokřivené snahy o naplnění „americkém snu“ bez ohledu na použité prostředky.
Žánr gangsterského filmu se zrodil ve třicátých letech minulého století. Éra končící prohibice v Americe dala vzniknout nejen městským legendám typu Al Caponeho, ale i tomuto žánru, který na danou situaci ve společnosti reagoval.
Za druhé jeho zlaté období lze považovat padesátá léta. I později se objevilo množství filmů, jež se k tomuto žánru přihlašují a jež dnes po právu řadíme do zlatého fondu světové kinematografie. Realizace novodobých gangsterek se ujali nejrenomovanější režiséři své doby (Martin Scorsese, Brian De Palma, Francis Ford Coppola), ale nikdy už nešlo o součást výrazného proudu ve filmové tvorbě, tak jako ve třicátých letech.
Jak svědčí úspěch seriálového projektu HBO Impérium - Mafie v Atlantic City, jde stále o téma, jež diváky zajímá a přitahuje. V příštím týdnu se v našich kinech objeví snímek Legendy zločinu, v němž scenárista (L. A. - Přísně tajné) a režisér (Odplata) Brian Helgeland přibližuje skutečný příběh bratrů Krayových. Dvojčata Reggie a Ronald, ztvárněná Tomem Hardym, v šedesátých letech minulého století ve východní části Londýna vybudovala říši organizovaného zločinu, která se dopouštěla žhářství, ozbrojených loupeží i vražd.
S jejich předchůdci, současníky i následovníky, kteří nalezli otisk na filmovém plátně, se seznamte prostřednictvím našeho speciálu. I když nechvalně proslulá jména jako William Cutting, přezdívaný Bill the Butcher, Al Capone, John Herbert Dillinger, Mickey Cohen, Benjamin „Bugsy“ Siegel nebo Frank Lucas není asi třeba znalcům polosvěta zločinu představovat. Stejně jako jména režisérů (Martin Scorsese), kteří na podkladě jejich příběhů stvořili nejlepší díla svých filmografií.
Neúplatní (r. Brian De Palma, USA 1987)
V roce 1919 vstoupil ve Spojených státech v platnost tzv. Volsteadův zákon, který zakazoval prodej, výrobu a distribuci alkoholických nápojů. Začala éra prohibice, která trvala až do roku 1933. Tuto éru si dodnes spojujeme především s rozmachem zločineckých gangů, jež si z dobře míněného zákazu udělaly výnosný obchod.
Píše se rok 1930 a zvláštní zmocněnec ministerstva financí Eliot Ness (Kevin Costner) dostane za úkol překazit s pomocí místní policie ilegální obchod s alkoholem v Chicagu, který ovládá především banda nelítostného gangstera Al Capona (Robert De Niro).
První akce, zátah na velkou zásilku whisky z Kanady, skončí naprostým fiaskem, protože někdo z podplacených policistů vše prozradil. Ness pochopí, že musí zcela změnit taktiku a s pomocí zkušeného irského pochůzkáře Jima Malona (Sean Connery) dá dohromady malou skupinu mužů.
Její jádro tvoří vedle Nesse a Malona ještě účetní Oscar Wallace (Charles Martin Smith) a elitní střelec Giuseppe Petri aka George Stone (Andy Garcia). Jejich první akce, odhalení a likvidace jedné z Al Caponových tajných palíren, je úspěšná. Ness odmítne úplatek a otevřeně gangsterovi vyhlásí válku. Aby uchránil svou rodinu, pošle dceru a těhotnou manželku do bezpečí a začne s Malonem pracovat na další akci.
Režisér Brian De Palma, posílený úspěchem Zjizvené tváře (1983) a nálepkou nového Hitchcocka, se rozhodl k mafiánské tématice opět vrátit. Jen tentokrát se na ni rozhodl posvítit policejní optikou. V USA má totiž jméno zvláštního agenta Eliota Nesse podobný zvuk jako jméno jeho úhlavního protivníka. Ness od Maloneho dostává i základní poučku jak se nenechat zabít, spočívající v tom, že má střílet rychle a jako první.
Na scénáři se podílel dosud spíše divadelní chicagský autor David Mamet, který měl za sebou práci na remaku Pošťáka, který vždy zvoní dvakrát. Dovedl ho prodchnout humorem a vytvořit fungující interakci mezi různorodými postavami, jež se semknou v boji proti společnému nepříteli.
Zastřešujícím činitelem se stává spravedlivý mentor celé jednotky Malone, za jehož ztvárnění si Sean Connery odnesl jedinou proměněnou nominaci na Oscara z celkových čtyř. Kevin Costner i Andy Garcia zde ještě nejsou oněmi hvězdami první velikosti, ale podávají neméně skvělé výkony.
S historickými fakty Mamet nakládá značně volně. Zvláštní agent ministerstva financí Ness a jeho spolupracovníci sice opravdu dokázali paralyzovat chicagské podsvětí, ale samotný Ness se s Al Caponem nikdy nesetkal tváří v tvář. A co je nejdůležitější, neměl ve skutečnosti nic společného s opatřováním důkazů, jež vedly k odsouzení pověstného gangstera.
Toho ztvárňuje Robert De Niro. Jako obtloustlý a nekompromisní násilník Al Capone se zde objeví snad jen na deset minut, ale okamžitě na sebe strhne všechnu pozornost. Na roli, jak je jeho zvykem, se pečlivě fyzicky připravoval. Za pět týdnů, kdy pobýval v Itálii, přibral 14 kilogramů. Obličej se mu zakulatil a tělo měl viditelně tlustší. Aby vypadal ještě silnější, půjčil si latexový oblek, který nosil na začátku filmování.
Snímek byl natočen podle stejnojmenného románu, který napsali Oscar Fraley, Eliot Ness a Paul Robsky. Vyprávění se rovněž inspirovalo stejnojmenným TV seriálem z let 1959 až 1963, který s notnou dávkou realismu sledoval činnost zvláštní skupiny federálních agentů, určených k boji se zločineckými organizacemi v Chicagu na počátku 30. let.
Režisér Brian De Palma dobovému vyprávění dává atraktivní vizuální tvář, spočívající v dokonalých jízdách kamery. Milovníky filmových odkazů v této souvislosti jistě potěší labužnický zážitek v podobě citace slavné scény na schodech s kočárkem z ruské němé klasiky Křižník Potěmkin Sergeje Ejzenštejna.