Fotogalerie

10 pravidel jak sbalit holku: recenze filmu

Marek Čech

22. března 2014

Kapitoly článku:

Spoléhá na to, co funguje a pro nás jako diváky je pak zajímavé především to, kdy a jakým způsobem tyto povinné žánrové obezličky naplní. Nedostižnou krásku Marek pochopitelně odzbrojí opravdovostí svého citu, který je nad všechny světácké balící praktiky. Když dívka jeho taktiku odhalí ve chvíli jejich sblížení, opět povinně se urazí, aby nakonec mohlo přijít velké usmíření.

Bez huliče to nejde

Nesmělí a věčně nedospělí loseři nebo geekové, neschopní navázat vztah, se stali trvalou součástí popkulturního obrazu dnešních mladých mužů. Ten je přítomen v množství filmů a seriálů. Podobný jedinec je většinou obklopen partou podobně stižených kamarádů, s nimiž se věnuje činnostem (hulení trávy, záliba ve filmech a komiksech), jež jsou zdrojem mnoha vtipných gagů a narážek.

Nejinak je tomu i v případě Janákovy komedie, která opět značně šablonovitě plní mustr, jak by tyto postavy měly být rozvrženy. Máme tu proto tři spolubydlící, jejichž osudy a citové karamboly se proplétají s těmi Markovými.

Marie (Tereza Nvotová) je typická kamarádka do nepohody, již tajně miluje hipsterský inťoš Pavel (Petr Buchta). Nejvděčnější figurou, alespoň pro dospívající publikum, bude určitě věčně zhulený a nepřítomně vysmátý Erik (Jan Dolanský), který jejich společný podnájem halí do neustálého opojného dýmu.

Erik je zdrojem hlášek i prekérních situací (marjánkový dort), do nichž nikoliv ze zlé vůle (právě naopak) dostává svého kamaráda ve snaze mu pomoci. Jde ale o figuru v českém filmu už značně klišovitou, stačí si vzpomenout na otřesnou kreaci Jiřího Pomejeho ve čtvrtém Kameňáku.

Donutil v oblíbené šarži

Janákovi se díky povedenému castingu povedlo šablonovitosti těchto postav částečně uniknout. Herci na sebe dobře slyší a vyzařuje z nich kamarádská sounáležitost, již známe z amerických seriálů typu Přátelé. Jejich důvěrné společenství se tu stává generační i sociální protiváhou světa rodičů Marka a Stephanie, kteří si už žijí ve svých úspěšně zabydlených životech.

Miroslav Donutil jako Markův otec je pravým opakem svého introvertního syna. Na rozdíl od něj přehnaným sebevědomím jen hýří a jeho světácká kreace je jen další variací na role svůdníků z bakalářského televizního cyklu 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem. Předností Donutilova herectví je to, že i když tyto postavy mohou působit značně samožersky, dovede je zároveň účinně ironizovat.

Jakub Prachař v úloze namyšleného děvkaře i půvabná Slovenka Kristína Svarinská (Love, DonT Stop, Colette) potvrzují opět režisérův dobrý čich, koho si pro dané role vybrat, jen se musí smířit s tím, že jsou víc objekty než primárními hybateli děje.

Pierre Richard po česku

Tím se stává roztomile nejistý Marek v podání Matouše Rumla, jehož budete znát ze sitcomu Comeback. Tady má v sobě něco z něžně smolařských rolí Pierre Richarda. Podobně jako on umí být současně dojemný i zábavný, nikdy ne směšný.

Je to sympaťák, jemuž budete fandit a s nímž nebudete mít problém se identifikovat. Zvlášť pokud máte stejně jako já rádi Škvoreckého větu, že nic nesblíží muže tak jako přiznání si vlastních milostných neúspěchů.

Ruml má zásluhu i na tom, že scény, jež by mohly snadno sklouznout k trapnosti, tak nevyzní. Režisér gagy a situační trapasy dobře dávkuje i pointuje, i když opět zde nenajdeme něco, co bychom nečekali. Nejpůvabněji z tohoto pohledu asi vyznívá část, kdy se Marek snaží Stephanii upozornit na svou existenci.

Lifestylovým návodům navzdory

Že by si ve skutečnosti asi dcera diplomatů nevybírala své budoucí partnery podle toho, jak rychle umí postavit stan nebo zda si dovedou v přírodě obstarat obživu, berme jako autorskou licenci a nadsázku, která k romantickým komediím patří.

Skutečné namlouvání vypadá opravdu jinak, než jak nám ho prezentují lifestylové ženské časopisy, k jejichž článkům na toto téma název filmu odkazuje. Jeho půvab spočívá právě v kombinaci náhody, improvizace a vzájemného okouzlení, jež se v jednom momentě musí protnout, aby se ti dva vyvolení potkali a seznámili.

Marek a Stephanie se nakonec sblíží, právě navzdory všem pravidlům, jež k tomu měly přispět. Karel Janák se naopak žánrových pravidel drží a snaží se potřetí vstoupit do řeky, v níž už se předtím proháněli Snowboarďáci a Rafťáci.

Jde na to dospěleji, už jen proto, že starší jsou hrdinové jeho příběhu. Snaží se o kombinaci ztřeštěné a romantické komedie, která by mohla zaujmout jak teenagerské, tak už trochu odrostlejší publikum. To první osloví myslím určitě, to druhé minimálně neurazí. Což berte v tomto případě jako doporučení.