Nejhorší nebo nejztrátovější? Hudson Hawk, Ostrov hrdlořezů, Pošťák, scientologické Bojiště Země a další. Exkurze do produkčních smrtonosných pastí začíná!
Bojiště Země: Sága roku 3000 (USA 2000)
r. Roger Christian
Vliv scientologické církve je mezi hollywoodskými celebritami proslulý a vybírá si někdy velmi krutou daň. Odmysleme si teď aktuální pohřbení manželství Toma Cruise, který si už předtím díky své náklonnosti k tomuto učení vysloužil v Hollywoodu nálepku obecního blázna, a zaměřme se přímo na dílo zakladatele této církve.
L. R. Hubbard byl velmi plodným, i když dle vyjádření kritiků nepříliš dobrým, autorem velkého množství sci-fi povídek a románů. Jedním z nich je i Bojiště Země (1982), které zaujalo jiného scientologického sympatizanta z řad hollywoodské smetánky Johna Travoltu natolik, že chtěl látku zfilmovat okamžitě, jak se objevila na pultech knihkupectví.
Podařilo se mu to až po takřka dvaceti letech s vložením vlastních peněz do produkce snímku. Tím si nad natáčením zajistil stěžejní vliv, který neváhal hrdě uplatňovat třeba při propagaci snímku. Prohlašoval tehdy něco v tom smyslu, že natočil největší sci-fi všech dob, jakýsi mix Hvězdných válek, Planety opic a Pulp Fiction pro rok 3000. Tím si připravil dokonale půdu pro velmi záhy následující posměšné reakce na jeho adresu.
Kousavé poznámky totiž vzbuzuje už samotný hlavní galaktický arcipadouch Terl, ztvárněný právě Travoltou. Dredatý třímetrový mimozemšťan, kolonizující kvůli těžbě zlata naši planetu Zemi. Původní scenárista J. D. Shapiro si byl vědom, že látku o vzpouře lidí proti němu je možno podat jen s jistou mírou nadsázky, která se ale Travoltovi zdála vzhledem k věrnosti knižní předloze nepřípustná. Povolal proto na jeho místo nezkušeného Corey Mandella a vytvořil něco, co může brát vážně jen hodně oddaný příznivce Hubbardova učení.
Všichni ostatní film přijímají buď jako naprostý škvár, pro nějž se na domácí filmové databázi ujalo hodnocení Odpad. Ti potměšilejší ve vyprávění objevují prvky nechtěné parodie. Režie tohoto blábolu se ujal Roger Christian, jehož práce nejčastěji spočívá ve vypůjčování si nápadů ze slavnějších sci-fi děl. Invenční tento chlapík opravdu není ani za mák.
Okolo skutečných nákladů na výrobu panují dohady. Reálně šlo zřejmě o 44 milionů, s náklady na reklamu se mohl rozpočet navýšit až na 95 milionů dolarů. Na tržbách film vydělal milionů necelých třicet, což se mi zdá vzhledem ke kvalitě filmu i tak poměrně dost. Vítězství v sedmi kategoriích na Zlatých malinách a pozdní lítost Foresta Whitakera, že v něčem podobném hrál, jen dokreslují přijetí filmu veřejností.
John Carter: Mezi dvěma světy (USA 2012)
r. Andrew Stanton
A na závěr jeden propadák galaktických rozměrů z nedávné doby. Režie 3D akční dobrodružné fantasy na motivy klasických sci-fi románů od Edgara Rice Burroughse se ujal pixarovský Andrew Stanton. Film John Carter: Mezi dvěma světy představil veterána občanské války Johna Cartera, který je teleportován na Mars, kde se zaplete do konfliktů mezi jeho obyvateli.
Sci-fi od studia Disney v prvé řadě doplatilo na to, že vykazuje velmi shodné motivické, syžetové i formální rysy s řadou filmů, jež už známe a které patří k vlajkovým lodím žánru, který z Burroughsových knih vychází. Můžeme zde zmínit Lynchovu Dunu, Cameronův Avatar, Supermana, Barbara Conana, Flash Gordona či Riddicka. Na mnohé další si při sledování děje určitě vzpomenete. Nejvíce pak připomíná Lucasovu ságu Star Wars.
Film provázela masivní reklamní kampaň, která rozpočet ve výši 250 milionů navýšila ještě o dalších 100 milionů. Celosvětové tržby ve výši 280 milionů, o něž se dělí půl na půl studio s kiny, pak jasně naznačují, že u Disneyů se tentokrát moc nehodovalo a že prodělek činil asi 200 milionů. Když se k tomuto neúspěchu připočítá ten s animákem Máma mezi Marťany, který stál 150 milionů a vydělal 40, není se co divit, že šéf filmových studií společnosti Walt Disney & Co. Rich Ross se musel poroučet z funkce.
U Johna Cartera se proto podobně jako v případě Sahary zastavily plány na zfilmování dalších dílů burroughsovské série o tomto zlatokopovi. A i zde se nabízí otázka dokdy.