Božská Florence
r. Stephen Frears, USA / Velká Británie, 2016
Hříšně bohatá Florence Foster Jenkins (Meryl Streep) se v roce 1944 sluní na vrcholu newyorské společnosti. Se svým manželem a manažerem v jedné osobě, St. Clair Bayfieldem (Hugh Grant), velkorysým patronem klasické hudby, oblažují městskou smetánku výběrem slavných operních árií v podání samotné božské Florence.
Jediným nedostatkem jejích vystoupení je skutečnost, že Florence nejenže nedokáže udržet při zpěvu melodii, ale její hudební nadání a hlas jsou prostě příšerné. Takovouto drobnost ovšem dokáže dobrý milující manžel vyřešit. Bayfield udržuje svou Florence v přesvědčení, že její zpěv je přímo nadpozemsky krásný. A tak Florence vždy zpívá pro pečlivě vybrané a dobře zaplacené publikum či velmi loajální přátele.
Povzbuzena svými úspěchy, Florence se rozhodne splnit si celoživotní sen: vystupovat v Carnegie Hall. Ve své neskonalé štědrosti rozdá na svůj chystaný koncert tisíc vstupenek veteránům, vracejícím se z války, kterým tím nadělila neopakovatelný zážitek. Bayfield, který ji láskyplně chrání před krutou pravdou o jejím talentu, nyní čelí nejtěžší výzvě svého života.
Uznávaný britský režisér Stephen Frears (Královna, Philomena) natočil inspirující, uštěpačnou a zároveň hřejivou komedii o lásce, hudbě a následování svých snů. Ztvárnit propast mezi Florenciinou sebedůvěrou a jejími obrovskými nedostatky coby zpěvačky, byla pro autora scénáře Nicholase Martina výzva.
Skutečná Florence Foster Jenkins (1868 - 1944) jako dítě hrála skvěle na klavír. Když dospěla, její hudební ambice zmařil bohatý otec, který jí odmítnul financovat studium v zahraničí. Odešla proto z domova a živila se jako profesorka klavíru. V roce 1900 se usadila v New Yorku a rozhodla se stát zpěvačkou.
V roce 1909 došlo ke dvěma zásadním událostem, které jí pomohly splnit její sen. Zemřel její otec a zanechal jí obrovské dědictví. A Florence potkala St. Clair Bayfielda, nemanželského syna anglického hraběte a neúspěšného herce.
Florence začala brát hodiny zpěvu. Založila vlastní hudební klub - Verdiho klub. Jako hudební režisérka a producentka hrála v takzvaných populárních živých obrazech pro vybrané soukromé publikum. Velmi brzy si troufla zpívat árie Verdiho, Mozarta či Johanna Strausse a to za doprovodu jejího klavíristy Cosme McMoona. Toho ve filmu ztvárňuje Simon Helberg, známý ze seriálu Teorie velkého třesku.
Přesto, nebo možná právě proto, nedostatek jejího pěveckého talentu lákal další a další nadšence a její sláva se rozšířila do všech salónů, kam chodila nevyšší newyorská smetánka. Florenciným absolutním triumfem byl její výkon v Carnegie Hall dne 25. října 1944. Florence zemřela o několik měsíců později v 76 letech. St. Clair Bayfield podporoval hudební život v New Yorku a žil skromně až do své smrti v roce 1967.