Krakatit, Vynález zkázy, Ikarie XB 1, Konec srpna v hotelu Ozon, Akce Bororo, Poslední přesun. Vývoj žánru, který je v místních podmínkách spíš Popelkou, v průběhu sedmdesáti let.
V prestižní sekci Cannes Classics, na kterou osobně dohlíží ředitel festivalu Thierry Frémaux, byl během letošního ročníku uveden restaurovaný český snímek Ikarie XB 1 režiséra Jindřicha Poláka z roku 1963. Ve festivalovém paláci ho uvedli jeho architekt, dnes čtyřiaosmdesátiletý Jiří Hlupý, restaurátorka NFA Jeanne Pommeau a ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
V sekci, do níž jsou vybírány digitálně restaurované úspěšné filmy uplynulých dekád, se Ikarie XB 1 ocitla ve společenství takových snímků jako Formanův Valmont, Lelouchův Muž a žena nebo Solaris Andreje Tarkovského.
Koordinátor sekce Cannes Classics Gérald Duchaussoy se vyjádřil, že na filmu ho „uchvátila síla této neobvyklé cesty do vesmíru, výpravy, na níž se vydala naše mysl i naše smysly. Úžasná hudba i zvukový design v kombinaci s rafinovaným využitím úhlů pohledu kamery jsou hlubokou reflexí lidské duše.“
Film, který údajně inspiroval Stanleyho Kubricka, když připravoval 2001: Vesmírnou odysseu, tento týden v digitálně zrestaurované podobě vstupuje do českých kin. A nás znovuuvedení tohoto zakladatelského díla moderní světové sci-fi přimělo k ohlédnutí za tímto žánrem v českých podmínkách. Ikárie XB-1, které jsme se samostatně věnovali včera, je jedním z deseti českých sci-fi, podívejme se ale na další, které patří do desítky nejlepších.
Průkopníkem sci-fi a fantasy snímků u nás je bezpochyby Karel Zeman, který je v tomto výběru zastoupen verneovskými adaptacemi Vynález zkázy a Na kometě. Ještě před ním natočil v roce 1948 Otakar Vávra aktualizovanou verzi vizionářského románu Karla Čapka Krakatit, do níž promítl zkušenost lidstva se svržením atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki.
Scenáristou Ikarie XB 1, která je považovaná za nejlepší film tohoto žánru u nás, byl Pavel Juráček. Scenárista, režisér, dramaturg jedné z tvůrčích barrandovských skupin a klíčová postava nové vlny. Juráček scenáristicky spolupracoval s Karlem Zemanem na Bláznově kronice a s Janem Schmidtem na postapokalyptické sci-fi Konec srpna v hotelu Ozon.
Subžánr postapokalyptických sci-fi v revolučním a porevolučním období našel ozvěnu v morálním podobenství Miloše Zábranského Masseba a v debutu Kryštofa Hanzlíka Poslední přesun, což byl první český film, stříhaný na počítači.
Sci-fi o návštěvnících z cizí planety, kteří se snaží zachránit svoji civilizaci, s prvky dobrodružného, špionážního a milostného příběhu v sobě kombinuje druhý celovečerní film Otakara Fuky Akce Bororo ze sedmdesátých let. V osmdesátých letech pak režisér natočil snímek Kam zmizel kurýr, v němž Jan Kanyza pátrá po mimozemském kurýrovi ze 17. století.
Satirickou sci-fi komedií Zítra vstanu a opařím se čajem scenáristy Miloše Macourka a režiséra Jindřicha Poláka (Ikarie XB 1) připomeneme divácky mimořádně úspěšné fantastické komedie, na nichž s režiséry Oldřichem Lipským (Happy End, Zabil jsem Einsteina, pánové…) nebo Václavem Vorlíčkem (Pane, vy jste vdova!, Což takhle dát si špenát) spolupracoval v sedmdesátých a osmdesátých letech právě Miloš Macourek.
Krakatit
r. Otakar Vávra, Československo, 1948
Neznámý vyčerpaný a zraněný pacient blouzní v nemocnici na prahu života a smrti. V horečnatých vizích inženýra chemie Prokopa (Karel Höger) se zpětně odehrává celý příběh, který se točí kolem jeho epochálního vynálezu. Krakatitu, třaskaviny nezměrné síly. Všichni se jej snaží získat a využít jeho destrukční síly ve svůj mocenský prospěch. Životem uvláčený Prokop překonává hlubokou agonii a krizi a získává vůli žít až poté, co je ujištěn, že jeho vynález může být lidem i užitečný.
Čapkův vizionářský román Krakatit vznikl mezi březnem a zářím roku 1923 a o rok později začal vycházet na pokračování v Lidových novinách. Po skončení 2. světové války pak nabyl ještě silnějšího vyznění. Svržením atomové bomby na Hirošimu a Nagasaki překročil svět práh atomového věku. Došlo k naplnění vize Karla Čapka, který již o dvě desetiletí dříve předpověděl v tomto románu okamžik mravního rozcestí mezi mírovým a vojenským užitím energie nevídané účinnosti.
Vávrova stejnojmenná filmová adaptace přes jisté zaktualizování zachovala z předlohy to nejzávažnější. Pohled humanisty na nebezpečí sebezničení lidstva bez návaznosti na jakoukoli ideologii. Úskalí narativně obtížně adaptovatelné předlohy překonal režisér a scenárista tím, že celé vyprávění posunul do roviny horečnatého snu o život zápasícího Prokopa.
Film i po letech udivuje vizuálem, který je ovlivněn francouzskými filmy z konce 40. let i ruskou školu. Snově stylizované sekvence, které přibližují hrdinovo narušené vnímání, prozrazují inspiraci ponurým francouzským poetismem. Hojné užití mlhy a vynikající práce se světlem a stínem kameramana Václava Hanuše vytváří spolu se sugestivní hudbou a na svou dobu velmi zdařilými zvukovými efekty hutnou a intenzivní atmosféru.
V hereckém výkonu Karla Högera, zabíraném často z nezvyklé blízkosti, nalezneme stopy expresionismu. Jakkoliv by jeho kreace mohla snadno sklouznout ke křeči a divadelní manýře, nestane se tak v nesnadném partu přecitlivělého Prokopa ani na okamžik. Za jeho oduševnělou tváří se odehrává čapkovský etický svár.
Režisér Otakar Vávra se k předloze vrátil ještě jednou, ale Temné slunce (1980) bylo už viditelným uměleckým nezdarem, vzniklým na dobovou objednávku. Pokud původní film pojal jako horečnatě expresivní varování před jadernou zkázou, v Temném slunci přišel s násilnou aktualizací výchozího textu ve smyslu zákeřných imperialistických piklů.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách