Muž z Acapulca, Pravdivé lži, Austin Powers, Johnny English, Maxwell Smart a další komediální variace na špionážní příběhy o neohrožených agentech.
Po přečtení spalte
(r. Joel a Ethan Coen, USA 2008)
Agent CIA Cox (John Malkovich) dostane výpověď z práce kvůli problémům s alkoholem. V předčasném důchodu se rozhodne sepsat své memoáry, jejichž část se nedopatřením dostane do rukou zaměstnanců posilovny. Ti se ve své hlouposti, naivitě i domýšlivosti domnívají, že jde o materiál třeskuté závažnosti a začnou bývalého vládního úředníka vydírat. Aby toho nebylo málo, Coxova manželka Katie (Tilda Swinton) ho dlouhodobě podvádí s rodinným přítelem Harrym (George Clooney) a na radu právního poradce se ho snaží obrat o zbytek peněz, dokud je ještě má.
Absurdní situace se na sebe nabalují pohybem sněhové koule, kterou nejde zastavit. Hra na špiony má svá pravidla a těm nezkušeným přinese ve výsledku víc škody a zmaru než užitku. Snůška nesmyslného jednání, idiotských nápadů a nepravděpodobných náhod a zvratů rozpoutá smršť komických situací, při kterých nám smích vmžiku zmrzne na rtu při šokujícím a tragickém dopadu předestřených událostí.
Po přečtení spalte při výstavbě zápletky těží jak z odkazu bláznivých, tzv. „screwball“, komedií, jaké točil ve čtyřicátých letech Frank Capra, tak z politicko-špionážních thrillerů sedmdesátých let. Pomocí nich se odpichují k vlastní intimně společenské satiře, v níž před jejich zlomyslně se tvářícím pohledem obstojí jen málokdo.
Pod povrchem parodie na špionážní filmy, k níž významně přispívá hudba Cartera Burwella, která dovede svým ironickým umístěním vyvolat dojem paranoie i ve chvílích zcela nevzrušivých, se skrývá satirické zamyšlení nad počínáním zpravodajských služeb.
Bratři Coenové psali hercům role přímo na tělo a je to vidět. Jejich výkony táhnou snímek výrazně nahoru a pohrávají si s typologickou i charakterovou image představitelů svěřených úloh i se stereotypním přijímáním jejich mediálního obrazu.
George Clooney je zde opět za svůdníka, který ale pod maskou sebejisté nonšalance skrývá psychotický tik v oku a zbabělé chování. Chlapská ješitnost je v jeho osobě dovedena k absolutní karikatuře. Harry odmítá převzít odpovědnost za své chování a chce si jen sobecky užívat.
John Malkovich „fuckuje“ o sto šest a jako bezvýznamný úředníček, který se ve vlastních očích vidí jako stěžejní analytik CIA, poodhrnuje závěs nad mýty o práci tajemstvím opředené organizace. Tilda Swinton jako jeho manželka Katie je chladně rezervovaná vypočítavá mrcha, kterou rozehřejí snad jen milostné hrátky s Harrym a vidina získaných peněz. Frances McDormand jako osamělá zaměstnankyně fitcentra Linda Litzke je dojemná a nebojí se předvést své stárnoucí tělo.
Vděčnou komickou roli ale přinesl film především Bradu Pittovi, kterého iontové nápoje a všetečná péče o udržování vlastního zevnějšku připravily o poslední zbytky rozumu. Jeho trenér Chad je opravdu trotl k pohledání. S vlasy vyčesanými nahoru á la účesy popových hvězd v osmdesátých letech, nezbytým světlým pramenem vepředu, zlatým řetězem kolem krku a optimismem obchodníka s deštěm předvádí kreaci, v níž si ze sebe nebojí udělat třeskutou legraci.
Bratři Coenové komediální námět halí do roucha smrtelně vážně se tvářícího thrilleru, který nám říká něco o tom, že bystrost úsudku tajných agentů není o nic vyšší než smolařských packalů, toužících po vlastním obohacení či zadostiučinění.
Pomocí černého humoru nás zbavují strachu z konspiračních teorií, neboť na lidskou nevypočitatelnost a nahodilost osudů jsou krátké všechny monitoringy, analýzy a sledovačky CIA. Vše ústí do mrazivé pointy, v níž se vyjevuje smutné ujištění, že konkrétní lidské osudy jsou pro tajné služby jen čísla ze statistik, které je třeba úhledně a bezkonfliktně podat do hlášení.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách