Kapitoly článku:
Klub rváčů
r. David Fincher, USA / Německo 1999
David Fincher měl za sebou třetího Vetřelce, Sedm, Hru a pověst jednoho z nejzajímavějších nových režisérů Hollywodu, jehož styl byl přirovnáván k tomu Kubrickovu.
Ve svém čtvrtém celovečerním filmu se rozhodl popasovat se stejnojmennou knižní předlohou Chucka Palahniuka. Kultovním románem, budícím silné kontroverze, což je osud, který potkal i jeho filmové převedení. Román vyšel v roce 1996 a o tři roky později jej scenáristicky zpracoval Jim Uhls do podoby, proti níž autor předlohy, přes změny oproti knize, neměl žádné námitky.
Vypravěčem příběhu se stává bezvýznamný úředník ve firmě, který trpí nespavostí. Účastní se proto různých terapeutických skupin, v nichž lidé bojují se svými nemocemi. Právě jejich utrpení mu slouží jako terapie proti nespavosti.
Seznamuje se zde s Marlou Singerovou (Helena Bonham Carter), která si ve světle toho, kam náš život spěje, chce užít každého jeho okamžiku. Vypravěčův život dostává pořádný impuls ale až po seznámení s Tylerem Durdenem (Brad Pitt). Charismatickým psychopatem, s nímž se dopouští množství provokujících kousků. Jako je například vkládání erotických záběrů do dětských filmů, když jako promítači pracují v kině apod.
Marla se do Tylera zamiluje a prožívají vztah, založený především na vzájemné sexuální přitažlivosti. Vypravěč, jehož jméno se v průběhu vyprávění několikrát mění, ale říkejme mu na základě mnoha indicií třeba Jack (Edward Norton), s Tylerem zakládá organizaci, zvanou Klub rváčů.
V ní proti sobě muži bez lítosti bojují a prostřednictvím těchto soubojů hledají své ztracené mužské já. To je v moderním emancipovaném věku natolik frustrované, že jedinou pomoc z tohoto stavu hledá v návratu k původním zvířecím pudům a instinktům.
Činnost tohoto klubu, kde jde zprvu o ventil agresivity, se rozrůstá a radikalizuje. Anarchistické bouření se proti systému se proměňuje až v plán teroristického činu. To, když se Tyler rozhodne za pomoci amatérsky vyrobených bomb zničit nejvyšší budovu světa Parker-Morris. V závěru, když má k tomu aktu dojít, se ale odhalí pravá identita Vypravěče.
Anarchistické postoje hlavních hrdinů a vyobrazené násilí mělo problém mainstreamové publikum přijmout. Film vyvolal smíšenou reakci kritiků, u diváků propadl. Komerční úspěch a status kultovního filmu mu zajistilo až vydání na DVD.
S rozpočtem 63 milionů získal na tržbách v USA milionů 37, celosvětově pak 101. Nominován na Oscara byl za střih zvukových efektů. Za podobné filmy ale slovutní akademici většinou zlaté sošky nerozdávají. Na to je film až příliš cynickou satirou na konzumní způsob života americké společnosti a jejího vlivu na jedince v ní.
Snímek bývá někdy přirovnáván ke Kubrickově Mechanickému pomeranči, ale zas až tak radikální není. Na jeho vypravěčské přitažlivosti má lví podíl Fincherova zkušenost s natáčením reklam. Právě audiovizuální stránka toto myšlenkově podnětné dílo o skrytých mužských touhách, podobách i úskalích revolty i potřebě násilí, podtrhává.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách