V souvislosti s uvedením filmové adaptace muzikálu Čarovný les, která navazuje na vzmáhající se vlnu zmodernizovaných pohádek, u nichž dochází k posunu nebo v tomto případě až k dekonstrukci vyprávěcích a žánrových schémat původních námětů, jsme se rozhodli vrátit k tématu filmových parodií.
V prvním speciálu na toto téma jsme představili jakýsi historický exkurz do vývoje tohoto žánru, takže jsme nemohli opomenout jeho milníky typu Ohnivá sedla, Připoutejte se, prosím!, Bláznivá střela nebo Žhavé výstřely 2.
Nechyběly ani ty modernější jako Scott Pilgrim proti zbytku světa nebo Paul, kde spíše než o čistokrevnou parodii, stojící na citaci a převrácení konkrétních scén do co nejabsurdnější roviny, jde o komplexní hru s žánrovými pravidly.
V druhém speciálu budeme v tomto rozpětí pokračovat. K jménům některých režisérů se vrátíme (Mel Brooks, Ben Stiller, Edgar Wright), jiné představíme poprvé.
Mel Brooks je tu zastoupen dvakrát. Filmy Mladý Frankenstein a Němý film. V tom prvním vzdává prostřednictvím jeho parodie hold klasickým hororům studia Universal z třicátých let, v tom druhém němým groteskám.
Ben Stiller se v Zoolanderovi vydává do prostředí módního průmyslu a showbyznysu a podobně jako v Tropické bouři zesměšňuje manýry celebrit. Edgar Wright si ve vyvrcholení „cornetto“ trilogie pod názvem U Konce světa láskyplně utahuje z filmů jako Invaze lupičů těl nebo Stepfordské paničky a vypovídá při tom něco o krizi středního věku i síle mužského přátelství.
V Johnny Englishovi se britský komik Rowan převtělil do bondovského agenta, který si ale počíná spíš jako inspektor Clouseau. V Hairspray John Travolta pak do ženské figury těžkotonážní mámy Edny, která nám ukáže, že muzikál nebo hudební film může mít i jinou podobu než tu, kterou známe z Pomády.
V Princi a pruďasovi pro nás partička kolem Davida Gordona Greena uchystala komedii, jež má šanci oslovit jak příznivce fantasy pohádek a rytířských příběhů, tak publikum, které slyší na obhroublejší komedie apatowovského ražení.
Aby nabídka filmů byla pestřejší, zabrousili jsme dvakrát i do vod animovaných filmů, dělaných technikou motion capture. V Terkel má problém dánští tvůrci značně nekorektně přistupují k žánru filmů ze školního prostředí a nabízí nám humor ve stylu South Parku nebo Beavise a Butheada, kombinovaný s černočernou nadsázkou.
Druhý snímek V tom domě straší! pak odkazuje k duchařským hororovým příběhům, které vznikaly jak v osmdesátých letech, tak později, v souvislosti s filmy jako Ti druzí. A skončíme Apokalypsou v Hollywoodu, kde Jamese Franca a jeho přátele postihne katastrofa biblických rozměrů, která odhalí jejich pravé charaktery.
Mladý Frankenstein
r. Mel Brooks, USA 1974
Respektovanému chirurgovi, který přednáší na americké lékařské fakultě, Dr. Frederickovi Frankensteinovi (Gene Wilder), je doručen dopis, v němž je žádán, aby se dostavil na rodinné sídlo svého dědy, slavného Victora von Frankensteina.
Frederick vyloženě nesnáší, když mu někdo připomíná jeho předka. Považuje se za seriózního vědce a trvá na tom, aby byl oslovován jako "Fronkensteen", čímž dává najevo svůj distanc od šílených teorií svého dědy. Závět ho ale přinutí k tomu, aby opustil Ameriku a vydal se do Transylvánie, kde má převzít rodinné sídlo.
Součástí dědictví je i osazenstvo sídla. Potrhlý hrbatý sluha Igor (Marty Feldman), tajemná domácí Frau Blücher a půvabná blonďatá asistentka a laborantka Inga (Teri Garr). Frederickovi se moc v práci svého předka pokračovat nechce. Když se ale prostřednictvím jeho asistentky a milenky Frau Blücher (Cloris Leachman) seznámí s výsledkem jeho bádání, zcela změní názor. Ukradne ze hřbitova mrtvé tělo, kterému chce přiřadit jeden z exponátů z vědcovy úschovny mozků.
Ten ale sluha Igor omylem zničí a nahradí jej mozkem, označeným jako Abnormal. Za pomocí dědečkova stroje dají vše dohromady a mrtvé tělo obživne. Po incidentu v divadle, kam jej Dr. Frankenstein vezme a kde vyvolá paniku mezi diváky, je monstrum zatčeno.
Z žaláře ale uteče a svému stvořiteli unese snoubenku Elizabeth (Madeline Kahn), která za ním přijela, netuše, že Dr. Frankensteinovi si mezitím udělal z Ingy svou milenku. Sexuálně výkonné Monstrum (Peter Boyle) a Elizabeth se stanou milenci, ale jejich zvýšenou pohlavní náruživost přeruší Frankensteinova hra na housle.
Ta přivábí monstrum zpět do hradu. Doktor ho napojí na přístroje, pomocí nichž mu předá část svých mozkových buněk. Mezitím povstanou obyvatelé vesnice a vtrhnou do hradu. Naštěstí ve chvíli, kdy již monstrum přemýšlí podobně jako normální jedinec. Vše končí happy-endem, Elizabeth se zasnoubí s monstrem a Dr. Frankenstein zůstává s Inge.
Černobílá parodie vzdává poctu klasickým hororům z třicátých let minulého století, které produkovalo studio Universal. Znalcům jistě není třeba připomínat tituly jako Frankenstein (1931, r. James Whale), Frankesteinova nevěsta (1935, r. J. Whale) nebo Frankesteinův syn (1939, r. Rowland V. Lee), kde monstrum ztělesňoval Boris Karloff.
Jde o poctu/parodii velmi sofistikovanou, která působí, jakoby pomyslně na tyto filmy navazovala. A to za pomocí stylově dokonalého výtvarného pojetí, kde černobílá kamera, hudba i svícení evokuje jejich zašlou atmosféru.
Rovněž o humoru nelze říct, že by byl prvoplánový. Gagy nejsou založené jen na pouhém převracení významu původních předloh, jak tomu většinou bývá, ale jsou velice originální. Ukrývají množství slovních hříček, vtipů a dvojsmyslů. Ty erotické jsou možná až přílišnou úlitbou divákovi, ale svůj komický efekt splňují.
Na scénáři Mel Brooks spolupracoval s Genem Wilderem a tato jejich pocta románům Mary Shelley a hororům studia Universal patří k nejlepším parodiím vůbec.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách