Název filmu evokuje díla z rodu filozofických sci-fi jako Vesmírná odyssea nebo metafyzických opusů typu Strom života.

Název filmu evokuje díla z rodu filozofických sci-fi jako Vesmírná odyssea nebo metafyzických opusů typu Strom života.

Snímek má kvalitní obsazení i technickou a vizuální stránku, ale výsledek přesto působí jako nablýskanější béčko.

Snímek má kvalitní obsazení i technickou a vizuální stránku, ale výsledek přesto působí jako nablýskanější béčko.

Tak kde se stala chyba? Ta vězí především v neoriginalitě celého vyprávěcího konceptu a také v samotném scénáři, který nutí postavy chovat se nelogicky.

Tak kde se stala chyba? Ta vězí především v neoriginalitě celého vyprávěcího konceptu a také v samotném scénáři, který nutí postavy chovat se nelogicky.

Život, jak jeho vznešený název zní, se bere vážně a chce být obdobou Propasti, Vesmírné odyssey, Solaris nebo Gravitace.

Život, jak jeho vznešený název zní, se bere vážně a chce být obdobou Propasti, Vesmírné odyssey, Solaris nebo Gravitace.

Vzorů a inspirací rozpoznáte více (Věc, Sunshine), ale nejvíc se tu variuje první Vetřelec Ridleyho Scotta a již zmíněná Gravitace.

Vzorů a inspirací rozpoznáte více (Věc, Sunshine), ale nejvíc se tu variuje první Vetřelec Ridleyho Scotta a již zmíněná Gravitace.

Kamera na rozdíl od Cuarónovy Gravitace tu slouží spíš k navození vizuální ladnosti celého vyprávění.

Kamera na rozdíl od Cuarónovy Gravitace tu slouží spíš k navození vizuální ladnosti celého vyprávění.

Na Marsu za pomoci výzkumné sondy tato skupina vědců a astronautů objevila jednobuněčný hibernující organismus. Zdánlivě nevinná buňka, pojmenována na přání dětí Calvin, se ukáže být mnohem inteligentnější, než kdokoliv z nich očekával.

Na Marsu za pomoci výzkumné sondy tato skupina vědců a astronautů objevila jednobuněčný hibernující organismus. Zdánlivě nevinná buňka, pojmenována na přání dětí Calvin, se ukáže být mnohem inteligentnější, než kdokoliv z nich očekával.

Na oběžné dráze Země se rozpoutává krvavý boj kdo z koho, který dokonale naplňuje schéma, jež znáte z jiných vesmírných sci-fi hororů. Proměnlivé monstrum izoluje posádku od spojení s okolním světem. Členové posádky pak vymýšlí různé pasti, jak by naopak vetřelce izolovali od vesmírné stanice.

Na oběžné dráze Země se rozpoutává krvavý boj kdo z koho, který dokonale naplňuje schéma, jež znáte z jiných vesmírných sci-fi hororů. Proměnlivé monstrum izoluje posádku od spojení s okolním světem. Členové posádky pak vymýšlí různé pasti, jak by naopak vetřelce izolovali od vesmírné stanice.

Tísnivou atmosféru strachu a napětí, přecházející v hororový děs, ale švédský režisér Daniel Espinosa vykouzlit umí.

Tísnivou atmosféru strachu a napětí, přecházející v hororový děs, ale švédský režisér Daniel Espinosa vykouzlit umí.

Složení posádky je genderově, rasově i národnostně dokonale vyvážené, takže zde mimo Američanů najdeme i Asiata, Afroameričana a ruskou velitelku lodi.

Složení posádky je genderově, rasově i národnostně dokonale vyvážené, takže zde mimo Američanů najdeme i Asiata, Afroameričana a ruskou velitelku lodi.

Akce je eRkově krvavá, ale klidně by mohla být i víc. To by se ale tvůrci museli otevřeně přiznat, že natočili klasickou vesmírnou vyvražďovačku, béčko, za které se ale, zdá se, trochu stydí.

Akce je eRkově krvavá, ale klidně by mohla být i víc. To by se ale tvůrci museli otevřeně přiznat, že natočili klasickou vesmírnou vyvražďovačku, béčko, za které se ale, zdá se, trochu stydí.

Z filmu je v úvodu cítit velká ambice být onou realistickou, vědeckou sci-fi, ale pak nechápu, proč si vybrali takový námět. Navíc už několikrát recyklovaný.

Z filmu je v úvodu cítit velká ambice být onou realistickou, vědeckou sci-fi, ale pak nechápu, proč si vybrali takový námět. Navíc už několikrát recyklovaný.

V oné nerozhodnostmi mezi seriózním pojetím a brakovým tkví asi největší problém filmu. Dobrým hercům, kvalitnímu technickému zpracování a atmosférické vizuální stránce podráží nohy scénář, sestavený z až příliš známých komponentů.

V oné nerozhodnostmi mezi seriózním pojetím a brakovým tkví asi největší problém filmu. Dobrým hercům, kvalitnímu technickému zpracování a atmosférické vizuální stránce podráží nohy scénář, sestavený z až příliš známých komponentů.

Charakteristiky postav jsou velmi vágní a u každé je vypíchnut jen jeden základní rys (hláškař, novopečený otec, traumatizovaný veterán z války v Sýrii). Herci nemají vinou scénáře moc co hrát a střídají se u nich vlastně jen dvě polohy. Údiv a radost z objevu a pak zděšení z něj.

Charakteristiky postav jsou velmi vágní a u každé je vypíchnut jen jeden základní rys (hláškař, novopečený otec, traumatizovaný veterán z války v Sýrii). Herci nemají vinou scénáře moc co hrát a střídají se u nich vlastně jen dvě polohy. Údiv a radost z objevu a pak zděšení z něj.

Režisér s nimi zachází zručně, ale nijak překvapivě. Vaše divácká spokojenost se tak bude asi nejvíce odvíjet od toho, kolik lepších filmů na toto téma jste viděl. Čímž neříkám, že tento je špatný. Jen více zaměnitelný. A v závěru vybízející k pokračování.

Režisér s nimi zachází zručně, ale nijak překvapivě. Vaše divácká spokojenost se tak bude asi nejvíce odvíjet od toho, kolik lepších filmů na toto téma jste viděl. Čímž neříkám, že tento je špatný. Jen více zaměnitelný. A v závěru vybízející k pokračování.

Snímek má kvalitní obsazení i technickou a vizuální stránku, ale výsledek přesto působí jako nablýskanější béčko.
Tak kde se stala chyba? Ta vězí především v neoriginalitě celého vyprávěcího konceptu a také v samotném scénáři, který nutí postavy chovat se nelogicky.
Život, jak jeho vznešený název zní, se bere vážně a chce být obdobou Propasti, Vesmírné odyssey, Solaris nebo Gravitace.
Vzorů a inspirací rozpoznáte více (Věc, Sunshine), ale nejvíc se tu variuje první Vetřelec Ridleyho Scotta a již zmíněná Gravitace.
15
Fotogalerie

Život: recenze filmu

Mix Vetřelce a Gravitace. Kvalitní obsazení i technická a vizuální stránka filmu, ale až příliš zaměnitelný scénář, odvozený ze známých komponentů vesmírných vyvražďovaček.

Název filmu evokuje díla z rodu filozofických sci-fi jako Vesmírná odyssea nebo metafyzických opusů typu Strom života. Tvůrci se v propagačních materiálech zaštiťují odbornými poradci a snahou o vědecky podložené pozadí probíhajících událostí. Snímek má kvalitní obsazení i technickou a vizuální stránku, ale výsledek přesto působí jako nablýskanější béčko.

Až příliš rozpoznatelné identifikační vzory

Tak kde se stala chyba? Ta vězí především v neoriginalitě celého vyprávěcího konceptu a také v samotném scénáři, který nutí postavy chovat se nelogicky. Za scénářem stojí dvojice Rhett Reese a Paul Wernick, která má na svém kontě filmy ZombielandG.I. Joe 2: Odveta a Deadpool.

Jde o odlehčené snímky, plné nekorektního humoru, které si utahují z pravidel žánru, na němž se ironicky nebo parodicky pasou. V Životu nic takového nenaleznete, i když by to filmu možná prospělo. Život, jak jeho vznešený název zní, se bere vážně a chce být obdobou Propasti, Vesmírné odyssey, Solaris nebo Gravitace.

Vizuální ladnost

Těch vzorů a inspirací rozpoznáte více (Věc, Sunshine), ale nejvíc se tu variuje první Vetřelec Ridleyho Scotta a již zmíněná Gravitace. Ta především v úvodní půlhodině. Film začíná několik minut trvajícím nepřerušovaným plynulým záběrem, který nás seznamuje s posádkou Mezinárodní vesmírné stanice a její činností.

Kamera ale na rozdíl od Cuarónovy Gravitace tento prostředek dál nerozvíjí, slouží tu spíš k navození vizuální ladnosti celého vyprávění. To se daří. Kamera Seamuse McGarveyho (Anna KareninaNoční zvířata) umí dokonale navodit iluzi stavu beztíže, v němž se postavy astronautů v prostorách kosmické lodi pohybují. A nejen postavy, ale i těžké předměty, které mají v tomto stavu odlišnou kinetickou energii.

Choreografie těchto scén působí propracovaně, včetně takových detailů jako jsou zpomalené kapky krve a vody v nulové gravitaci. Stejně tak výprava a zákoutí samotné lodi, jež ve chvílích ohrožení mění v klaustrofobicky stísněný prostor, z něhož není úniku. Kamera, triky, hudba, to vše navozuje pocit monumentálnosti a nekonečnosti vesmíru.

Vetřelec z Marsu

V něm se pohybuje šestičlenná posádka (Jake Gyllenhaal, Rebecca Ferguson, Ryan Reynolds, Olga Dihovichnaya, Ariyon Bakare, Hiroyuki Sanada) Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která se vrací z Marsu zpátky na Zem. Ještě předtím má ale mimo Zemi prozkoumat, co na něm našla.

Na Marsu za pomoci výzkumné sondy tato skupina vědců a astronautů objevila jednobuněčný hibernující organismus. Zdánlivě nevinná buňka, pojmenována na přání dětí Calvin, se ukáže být mnohem inteligentnější, než kdokoliv z nich očekával. A při zkoumání pod mikroskopem se začne nejen vyvíjet, ale i chovat agresivně.

Později se ukáže, že tento první důkaz o existenci mimozemského života na Marsu, stojí za dávným vyhlazením života na rudé planetě. Pokud ta naše zemská nechce dopadnout stejně, musí posádka ISS udělat všechno proto, aby se na ni vraždícímu monstru nepodařilo dostat.

Klasická vesmírná vyvražďovačka

Snaha tomu zabránit, spojená s bojem o život posádky, je náplní větší části vyprávění, které se překlápí do odvozené variace na Vetřelce. Rostoucí, inteligentní, rafinovaný, podmínkám přizpůsobivý a jak se zdá nezničitelný organismus zkoumání ze strany posádky vezme jako útok na svou stavbu a začne se podle toho chovat.

Na oběžné dráze Země se tak rozpoutává krvavý boj kdo z koho, který dokonale naplňuje schéma, jež znáte z jiných vesmírných sci-fi hororů. Proměnlivé monstrum izoluje posádku od spojení s okolním světem. Členové posádky pak vymýšlí různé pasti, jak by naopak vetřelce izolovali od vesmírné stanice.

Vzhledem k tomu, že jde o organismus inteligentní, v mysli diváka se rozjíždí klasická tipovací soutěž, kdo z posádky poslouží jako předkrm, kdo jako zákusek a kdo přežije. S úbytkem členů se mění strategie a přeskupují síly.

Politicky korektní složení posádky

Složení posádky je genderově, rasově i národnostně dokonale vyvážené, takže zde mimo Američanů najdeme i Asiata, Afroameričana a ruskou velitelku lodi. Evokuje to spolupráci hlavních světových mocností alespoň v oblasti kosmického výzkumu, když už ne v otázkách politických.

Charakteristiky postav jsou velmi vágní a u každé je vypíchnut jen jeden základní rys (hláškař, novopečený otec, traumatizovaný veterán z války v Sýrii). Herci nemají vinou scénáře moc co hrát a střídají se u nich vlastně jen dvě polohy. Údiv a radost z objevu a pak zděšení z něj.

To, že si za paseku, kterou monstrum páchá, můžou členové posádky do velké míry sami, je další věc. Zpočátku se drží bezpečnostních předpisů, ale pak čím dál víc pod tlakem riskují. Jasně, kdyby příšeře nenadbíhali do rány, nebyla by akce, ale proč takto nelogická. Z průběžného vyhodnocování situace také není jisté, jestli jim jde víc o sebe a třeba záchranu zraněného kamaráda nebo o osud lidstva.

Nerozhodnost mezi seriózním pojetím a brakovým

Tísnivou atmosféru strachu a napětí, přecházející v hororový děs, ale švédský režisér Daniel Espinosa (Dítě číslo 44) vykouzlit umí. Monstrum využívá různých zákoutí lodi k nečekaným útokům ze svých skrýší. Pomáhá mu při tom jeho proměnlivé ustrojení, tvořené svaly a nervy.

Každá z jeho buněk vykonává své životní funkce zcela samostatně, takže jde o stvoření velmi pohyblivé, flexibilní a odolné. Vzhledem připomíná tu chobotnici nebo rejnoka, jindy masožravou rostlinu, ale ten příměr berte jako velmi přibližný.

Akce je eRkově krvavá, ale klidně by mohla být i víc. To by se ale tvůrci museli otevřeně přiznat, že natočili klasickou vesmírnou vyvražďovačku, béčko, za které se ale, zdá se, trochu stydí. Z filmu je v úvodu cítit velká ambice být onou realistickou, vědeckou sci-fi, ale pak nechápu, proč si vybrali takový námět. Navíc už několikrát recyklovaný.

V oné nerozhodnostmi mezi seriózním pojetím a brakovým tkví asi největší problém filmu. Dobrým hercům, kvalitnímu technickému zpracování a atmosférické vizuální stránce podráží nohy scénář, sestavený z až příliš známých komponentů.

Režisér s nimi zachází zručně, ale nijak překvapivě. Vaše divácká spokojenost se tak bude asi nejvíce odvíjet od toho, kolik lepších filmů na toto téma jste viděl. Čímž neříkám, že tento je špatný. Jen více zaměnitelný. A v závěru vybízející k pokračování.

Život

  • Žánr: hororová sci-fi
  • Původní název: Life
  • www.lifemovie.com
  • USA, 2017
  • Scénář: Rhett Reese, Paul Wernick
  • Režie: Daniel Espinosa
  • Hrají: Jake Gyllenhaal, Rebecca Ferguson, Ryan Reynolds, Olga Dihovichnaya, Hiroyuki Sanada, Ariyon Bakare, Alexandre Nguyen, Naoko Mori
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 23. 03. 2017
Život
Film   6

Určitě si přečtěte

Články odjinud